Drahoš (Rokytno)

Tato osada, jež od svých počátků byla přidělena k sezemické faře, nemá dlouhou historii, protože byla založena teprve v roce 1782 na místě bývalých rybníků, jež se zde nacházely minimálně od 15. století a na jejich založení měl zásluhu opatovický benediktinský klášter, který tehdy vlastnil celé rozlehlé okolí, jež mu připadlo jako dar od českého panovníka. Největší rozvoj zdejších rybníků nastal na přelomu 15. a 16. století v souvislosti s rodem Pernštejnů, z něhož se nejvíce proslavil Vilém z Pernštejna, který zakoupil pardubické zboží roku 1491. Na Drahošský rybník si stýskal již v roce 1519 rokytenský soused Prokop, jenž měl totiž v chobotě (zátoce) jmenovaného rybníka louku. A tu mu voda zkazila. Za to obdržel louku, kterou dříve držel hajný Václav, od chotečského příkopu po vrbí, jak si smluvili a jak za ní Prokop žádal. Před panským úředníkem Jiříkem Vánišem, rychtářem Chmelem a jinými sousedy došlo k ujednání, že mu hajný povolí cestu k louce přes pole a Prokop si pak měl sám udělat můstek přes stružku. Rybniční hospodářství se přestalo vyplácet na přelomu 18. a 19. století, kdy se začalo s rušením řady vodních ploch.

Tento stav se projevil i na místě současného Drahoše, jehož pojmenování bývá občas vysvětlováno tak, že má jít o počeštěný výraz "Dreihausen" (tři domy). Pardubická vrchnost dědičně popustila roku 1796 v těchto místech 28 měřic polí a luk. Po vysušení obou zdejších rybníků došlo k přivezení prvních osídlenců z pruského Slezska. Jednalo se o 12 rodin z území dnešního Kladska a Dolního Slezska, které nejprve postavily usedlosti čp. 1-8 na jižní části zaniklého Drahošského rybníka (podle svého názvu nejspíše vznikl v místech původního lesa, který byl uváděn u Opatovic nad Labem již roku 1073, alespoň podle středověkého falza) a o 2 roky později vznikly na místě Starého Rokytenského rybníka další stavení, a to čp. 9-12, přičemž první část tak vznikla na katastru Chvojence, druhá v katastru Dolních Ředic. Z tohoto důvodu byla osada, tehdy zvaná jako Maydorf (též Maidorf; jméno vzniklo z toho, že k založení vsi došlo v květnu – máji, původní český název Drahouš patřil zrušenému násadnímu rybníku), rozdělena na Nový a Starý Drahoš. Tyto osady byly v roce 1961 sloučeny a připojeny k Rokytnu, jehož součástí jsou dosud. Do tamní školy však chodily zdejší děti již od založení vsi. Právě kvůli nim a dětem z Hrachoviště bylo vyučováno též německy.

Roku 1840 byla většina stavení v Novém Drahoši roubená, jen čp. 14 a 8 byla již zděná. O 3 roky později měla osada 12 domů a 99 obyvatel. 25. srpna 1864 byl prodán zbytek dědičně zadaného rybníka Drahoše o velikosti 12 jiter a 1523 čtverečných sáhů. 6. června 1879 zapálil blesk hospodářské stavení, které do základů vyhořelo. 1. září 1880 vznikla v Býšti nová četnická stanice, pod níž připadl i Drahoš. 18. prosince 1880 byl přepaden a oloupen o hodinky a hotovost ve výši 1 zlatého a 50 krejcarů hadrník z Jelení Jan Kulhavý na cestě z Ředic do Drahoše nedaleko lesa Žernova. Jako pachatel byl vypátrán František Hájek z Miroslavi. Roku 1890 měl chvojenecký Nový Drahoš 11 domů a 60 obyvatel a ředický Starý Drahoš 6 domů a 39 obyvatel. V roce 1898 byly obě osady přiděleny k poště ve Chvojně, do té doby spadaly pod poštovní úřad v Býšti, který byl zrušen k 10. listopadu téhož roku. V roce 1911 zasáhla obec epidemie slintavky a kulhavky. Roku 1916 byl časopisem „Hlas národa“ popisován Starý Drahoš takto: „Osadou, kde není ani jediného muže, jest osada Starý Drahoš v okresu holickém. Nejstarší člen pokolení mužského je tu chlapec desetiletý. Osada čítá šest čísel.“ Z front 1. světové války se nevrátili minimálně 2 muži (František Kašpar a František Mohaupt, psán i jako Mohout).

V roce 1923 byla dokončena stavba silnice Chvojenec-Drahoš-Dolní Ředice. Roku 1924 byly zkolaudovány zdejší meliorační práce, jež byly provedeny chotečským vodním družstvem. V roce 1938 se v Novém Drahoši oběsil 44letý Josef Herver. Za německé okupace nesl Nový Drahoš pojmenování Maydorf a Starý Drahoš název Alt-Maydorf. Při bojích v květnu 1945 se Drahošem stahovali k Býšti němečtí vojáci. Roku 1949 byl v rámci elektrifikace osady vybudován zdejší transformátor. 15. srpna 1958 bylo založeno JZD. V roce 1974 byl vybudován vodovod. Mezi 10. březnem a 1. dubnem 1996 došlo k již druhému vloupání do jedné zdejší zemědělské usedlosti. V letech 2002-2003 byla provedena generální oprava elektrického vedení. 19. května 2007 se u příležitosti 225 let od založení obce Drahoš uskutečnilo setkání zdejších rodáků. V roce 2014 byly vystavěny 2 silniční mosty, přes Drahošský potok a přes bezejmenný potok před Novým Drahošem. 8. prosince 2017 navštívil osadu v rámci prezidentské kampaně prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. Téhož roku byla vyměněna střecha na místním kulturním domě. O rok později byla u příležitosti 100 let od vzniku ČSR vysazena u čp. 14 pamětní lípa.

Ze zdejších pamětihodností můžeme zmínit: dřevěnou zvoničku z roku 1925 a kamenný kříž s reliéfem kalicha, který byl vztyčen v roce 1920 na místě předchozího dřevěného z konce 18. století. Původní kamenný kříž je zaznamenán v indikačních skicách stabilního katastru z roku 1840 u čp. 14, kde dnes vede cesta. Výraznou zdejší osobností byl obuvník Josef Krysten z Chvojence-Drahoše čp. 2, obchodník vepřovým a hovězím dobytkem Josef Leder a v černých kronikách býval často uváděn místní rodák a zloděj Čeněk Mohout.