Drahoš (Rokytno)
Tato osada, jež od svých počátků byla přidělena k sezemické faře, nemá dlouhou historii, protože byla založena teprve v roce 1782 na místě bývalých rybníků, jež se zde nacházely minimálně od 15. století a na jejich založení měl zásluhu opatovický benediktinský klášter, který tehdy vlastnil celé rozlehlé okolí, jež mu připadlo jako dar od českého panovníka. Největší rozvoj zdejších rybníků nastal na přelomu 15. a 16. století v souvislosti s rodem Pernštejnů, z něhož se nejvíce proslavil Vilém z Pernštejna, který zakoupil pardubické zboží roku 1491. Na Drahošský rybník si stýskal již v roce 1519 rokytenský soused Prokop, jenž měl totiž v chobotě (zátoce) jmenovaného rybníka louku. A tu mu voda zkazila. Za to obdržel louku, kterou dříve držel hajný Václav, od chotečského příkopu po vrbí, jak si smluvili a jak za ní Prokop žádal. Před panským úředníkem Jiříkem Vánišem, rychtářem Chmelem a jinými sousedy došlo k ujednání, že mu hajný povolí cestu k louce přes pole a Prokop si pak měl sám udělat můstek přes stružku. Rybniční hospodářství se přestalo vyplácet na přelomu 18. a 19. století, kdy se začalo s rušením řady vodních ploch.
Tento stav se projevil i na místě současného Drahoše, jehož pojmenování bývá občas vysvětlováno tak, že má jít o počeštěný výraz "Dreihausen" (tři domy). Pardubická vrchnost dědičně popustila roku 1796 v těchto místech 28 měřic polí a luk. Po vysušení obou zdejších rybníků došlo k přivezení prvních osídlenců z pruského Slezska. Jednalo se o 12 rodin z území dnešního Kladska a Dolního Slezska, které nejprve postavily usedlosti čp. 1-8 na jižní části zaniklého Drahošského rybníka (podle svého názvu nejspíše vznikl v místech původního lesa, který byl uváděn u Opatovic nad Labem již roku 1073, alespoň podle středověkého falza) a o 2 roky později vznikly na místě Starého Rokytenského rybníka další stavení, a to čp. 9-12, přičemž první část tak vznikla na katastru Chvojence, druhá v katastru Dolních Ředic. Z tohoto důvodu byla osada, tehdy zvaná jako Maydorf (též Maidorf; jméno vzniklo z toho, že k založení vsi došlo v květnu – máji, původní český název Drahouš patřil zrušenému násadnímu rybníku), rozdělena na Nový a Starý Drahoš. Tyto osady byly v roce 1961 sloučeny a připojeny k Rokytnu, jehož součástí jsou dosud. Do tamní školy však chodily zdejší děti již od založení vsi. Právě kvůli nim a dětem z Hrachoviště bylo vyučováno též německy.
Roku 1840 byla většina stavení v Novém Drahoši roubená, jen čp. 14 a 8 byla již zděná. O 3 roky později měla osada 12 domů a 99 obyvatel. 25. srpna 1864 byl prodán zbytek dědičně zadaného rybníka Drahoše o velikosti 12 jiter a 1523 čtverečných sáhů. 6. června 1879 zapálil blesk hospodářské stavení, které do základů vyhořelo. 1. září 1880 vznikla v Býšti nová četnická stanice, pod níž připadl i Drahoš. 18. prosince 1880 byl přepaden a oloupen o hodinky a hotovost ve výši 1 zlatého a 50 krejcarů hadrník z Jelení Jan Kulhavý na cestě z Ředic do Drahoše nedaleko lesa Žernova. Jako pachatel byl vypátrán František Hájek z Miroslavi. Roku 1890 měl chvojenecký Nový Drahoš 11 domů a 60 obyvatel a ředický Starý Drahoš 6 domů a 39 obyvatel. V roce 1898 byly obě osady přiděleny k poště ve Chvojně, do té doby spadaly pod poštovní úřad v Býšti, který byl zrušen k 10. listopadu téhož roku. V roce 1911 zasáhla obec epidemie slintavky a kulhavky. Roku 1916 byl časopisem „Hlas národa“ popisován Starý Drahoš takto: „Osadou, kde není ani jediného muže, jest osada Starý Drahoš v okresu holickém. Nejstarší člen pokolení mužského je tu chlapec desetiletý. Osada čítá šest čísel.“ Z front 1. světové války se nevrátili minimálně 2 muži (František Kašpar a František Mohaupt, psán i jako Mohout).
V roce 1923 byla dokončena stavba silnice Chvojenec-Drahoš-Dolní Ředice. Roku 1924 byly zkolaudovány zdejší meliorační práce, jež byly provedeny chotečským vodním družstvem. V roce 1938 se v Novém Drahoši oběsil 44letý Josef Herver. Za německé okupace nesl Nový Drahoš pojmenování Maydorf a Starý Drahoš název Alt-Maydorf. Při bojích v květnu 1945 se Drahošem stahovali k Býšti němečtí vojáci. Roku 1949 byl v rámci elektrifikace osady vybudován zdejší transformátor. 15. srpna 1958 bylo založeno JZD. V roce 1974 byl vybudován vodovod. Mezi 10. březnem a 1. dubnem 1996 došlo k již druhému vloupání do jedné zdejší zemědělské usedlosti. V letech 2002-2003 byla provedena generální oprava elektrického vedení. 19. května 2007 se u příležitosti 225 let od založení obce Drahoš uskutečnilo setkání zdejších rodáků. V roce 2014 byly vystavěny 2 silniční mosty, přes Drahošský potok a přes bezejmenný potok před Novým Drahošem. 8. prosince 2017 navštívil osadu v rámci prezidentské kampaně prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. Téhož roku byla vyměněna střecha na místním kulturním domě. O rok později byla u příležitosti 100 let od vzniku ČSR vysazena u čp. 14 pamětní lípa.
Ze zdejších pamětihodností můžeme zmínit: dřevěnou zvoničku z roku 1925 a kamenný kříž s reliéfem kalicha, který byl vztyčen v roce 1920 na místě předchozího dřevěného z konce 18. století. Původní kamenný kříž je zaznamenán v indikačních skicách stabilního katastru z roku 1840 u čp. 14, kde dnes vede cesta. Výraznou zdejší osobností byl obuvník Josef Krysten z Chvojence-Drahoše čp. 2, obchodník vepřovým a hovězím dobytkem Josef Leder a v černých kronikách býval často uváděn místní rodák a zloděj Čeněk Mohout.
Tento stav se projevil i na místě současného Drahoše, jehož pojmenování bývá občas vysvětlováno tak, že má jít o počeštěný výraz "Dreihausen" (tři domy). Pardubická vrchnost dědičně popustila roku 1796 v těchto místech 28 měřic polí a luk. Po vysušení obou zdejších rybníků došlo k přivezení prvních osídlenců z pruského Slezska. Jednalo se o 12 rodin z území dnešního Kladska a Dolního Slezska, které nejprve postavily usedlosti čp. 1-8 na jižní části zaniklého Drahošského rybníka (podle svého názvu nejspíše vznikl v místech původního lesa, který byl uváděn u Opatovic nad Labem již roku 1073, alespoň podle středověkého falza) a o 2 roky později vznikly na místě Starého Rokytenského rybníka další stavení, a to čp. 9-12, přičemž první část tak vznikla na katastru Chvojence, druhá v katastru Dolních Ředic. Z tohoto důvodu byla osada, tehdy zvaná jako Maydorf (též Maidorf; jméno vzniklo z toho, že k založení vsi došlo v květnu – máji, původní český název Drahouš patřil zrušenému násadnímu rybníku), rozdělena na Nový a Starý Drahoš. Tyto osady byly v roce 1961 sloučeny a připojeny k Rokytnu, jehož součástí jsou dosud. Do tamní školy však chodily zdejší děti již od založení vsi. Právě kvůli nim a dětem z Hrachoviště bylo vyučováno též německy.
Roku 1840 byla většina stavení v Novém Drahoši roubená, jen čp. 14 a 8 byla již zděná. O 3 roky později měla osada 12 domů a 99 obyvatel. 25. srpna 1864 byl prodán zbytek dědičně zadaného rybníka Drahoše o velikosti 12 jiter a 1523 čtverečných sáhů. 6. června 1879 zapálil blesk hospodářské stavení, které do základů vyhořelo. 1. září 1880 vznikla v Býšti nová četnická stanice, pod níž připadl i Drahoš. 18. prosince 1880 byl přepaden a oloupen o hodinky a hotovost ve výši 1 zlatého a 50 krejcarů hadrník z Jelení Jan Kulhavý na cestě z Ředic do Drahoše nedaleko lesa Žernova. Jako pachatel byl vypátrán František Hájek z Miroslavi. Roku 1890 měl chvojenecký Nový Drahoš 11 domů a 60 obyvatel a ředický Starý Drahoš 6 domů a 39 obyvatel. V roce 1898 byly obě osady přiděleny k poště ve Chvojně, do té doby spadaly pod poštovní úřad v Býšti, který byl zrušen k 10. listopadu téhož roku. V roce 1911 zasáhla obec epidemie slintavky a kulhavky. Roku 1916 byl časopisem „Hlas národa“ popisován Starý Drahoš takto: „Osadou, kde není ani jediného muže, jest osada Starý Drahoš v okresu holickém. Nejstarší člen pokolení mužského je tu chlapec desetiletý. Osada čítá šest čísel.“ Z front 1. světové války se nevrátili minimálně 2 muži (František Kašpar a František Mohaupt, psán i jako Mohout).
V roce 1923 byla dokončena stavba silnice Chvojenec-Drahoš-Dolní Ředice. Roku 1924 byly zkolaudovány zdejší meliorační práce, jež byly provedeny chotečským vodním družstvem. V roce 1938 se v Novém Drahoši oběsil 44letý Josef Herver. Za německé okupace nesl Nový Drahoš pojmenování Maydorf a Starý Drahoš název Alt-Maydorf. Při bojích v květnu 1945 se Drahošem stahovali k Býšti němečtí vojáci. Roku 1949 byl v rámci elektrifikace osady vybudován zdejší transformátor. 15. srpna 1958 bylo založeno JZD. V roce 1974 byl vybudován vodovod. Mezi 10. březnem a 1. dubnem 1996 došlo k již druhému vloupání do jedné zdejší zemědělské usedlosti. V letech 2002-2003 byla provedena generální oprava elektrického vedení. 19. května 2007 se u příležitosti 225 let od založení obce Drahoš uskutečnilo setkání zdejších rodáků. V roce 2014 byly vystavěny 2 silniční mosty, přes Drahošský potok a přes bezejmenný potok před Novým Drahošem. 8. prosince 2017 navštívil osadu v rámci prezidentské kampaně prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. Téhož roku byla vyměněna střecha na místním kulturním domě. O rok později byla u příležitosti 100 let od vzniku ČSR vysazena u čp. 14 pamětní lípa.
Ze zdejších pamětihodností můžeme zmínit: dřevěnou zvoničku z roku 1925 a kamenný kříž s reliéfem kalicha, který byl vztyčen v roce 1920 na místě předchozího dřevěného z konce 18. století. Původní kamenný kříž je zaznamenán v indikačních skicách stabilního katastru z roku 1840 u čp. 14, kde dnes vede cesta. Výraznou zdejší osobností byl obuvník Josef Krysten z Chvojence-Drahoše čp. 2, obchodník vepřovým a hovězím dobytkem Josef Leder a v černých kronikách býval často uváděn místní rodák a zloděj Čeněk Mohout.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.099, 15.911)
Poslední aktualizace: 16.4.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Rokytno
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Drahoš (Rokytno)
Drahoš
Vesnice
Drahoš - založení osady je datováno k roku 1782, postupně byla osídlována německými rolníky z pruského Slezska. První osídlence tvořilo 12 rodin. Na jižní hranici zrušeného rybníka Drahoš, který se nacházel v katastru Chvojence byly nejprve postaveny usedlosti čp. 1 až 8. Za další dva roky byly postaveny usedlosti čp. 9 až 12, umístěné na parcelách bývalého rybníka Starého…
0.1km
více »
Boží muka v Rokytně
Boží muka
Boží muka se nacházejí na severu obce u silnice na Býšť. V přední části se nachází napis: Já jsem vzkříšení i životkdo věříve mne, byť také umřel, živ budea každý, kdo jest živa věří ve mneneumře na věkyV zadní části je pak datace:28.9.1887a jméno mecenáše:František Havlíček
1.4km
více »
Rokytno
Vesnice
Své jméno měla obec získat od toho, že se nacházela poblíž potoka mezi rokytím, což byl staročeský název pro ostřice, rákosí a dokonce i pro vrby, prostě pro vše, co rostlo po jeho březích. To potvrzuje rovněž díl…
1.5km
více »
Výstava modelů autíček
Muzeum
VÝSTAVA MODELŮ AUTÍČEK
Obec Rokytno Vás zve na výstavu modelů autíček z let 1955 – 1985 ze sbírky pana Václava Blažka.
Součástí …
1.5km
více »
Rokytno - výstava modelů autíček
Vesnice
VÝSTAVA MODELŮ AUTÍČEK
Obec Rokytno Vás zve na výstavu modelů autíček z let 1955 – 1985 ze sbírky pana Václava Blažka.
Součástí …
1.5km
více »
Přesypy u Rokytna
Přírodní památka
Chráněné území "písečné přesypy u Rokytna" najdeme po pravé straně silnice z Rokytna do Býště. Jedná se o lokalitu přírodních útvarů prorostlých borovým lesem sestávající ze 14 vln různých tvarů a velikostí. Vzhle…
1.6km
více »
Rokytno
Vesnice
Rokytno - první písemný záznam o vsi je datován rokem 1436, kdy byl císař Zikmund přijat za českého krále a dne 21. září předává Diviši Bořkovi z Miletínka zástavní listinu na část majetku bývalého opatovického kláštera. Historický název obce je odvozen od rokytí, což je vrboví. Dnes v obci na návsi najdeme starou dřevěnou zvoničku a pomník ukřižování.
1.6km
více »
Chvojenec
Vesnice
Chvojenec je středně velká protáhlá obec s 630 obyvateli a najdeme ji u jižního okraje Hradeckého lesa, severovýchodním směrem od města Pardubice a severozápadním směrem od města Holice. Obcí protéká Chvojenecký…
2.2km
více »
Přírodní rezervace Žernov
Přírodní památka
Přírodní rezervace Žernov se nachází zhruba 1 kilometr severně od obce Dolní Ředice v okrese Pardubice. Jedná se jakýsi ostrov přírody obklopený zemědělský intenzivně využívánou krajinou. Rezervace je tvořena zby…
2.3km
více »
Choteč
Zvonice
Choteč - obec nedaleko Sezemic na pardubicku. První písemné zmínky o Chotči jsou datovány rokem 1394, kdy Čeněk z Chodče prodal část svého majetku sezemickému klášteru. Po zániku kláštera v roce 1421 připadla část obce Bořkovi z Miletína a na konci 15. století se stala součástí panství pardubického panství - Pernštejnů. V obci najdeme několik zajímavostí, za vidění určitě…
2.8km
více »
Býšť - kostel sv. Jiří
Kostel
První písemné zmínky o obci Býšť jsou z let 1360-1371 v souvislosti s dřevěným kostelem. Ten byl v roce 1796 zbořen a bylo započato se stavbou kostela nového. Skáza nový kostel postihla v roce 1822, kdy vyhořel,…
3.6km
více »
Bohumileč
Vesnice
Bohumileč - klidná ves ležící cca uprostřed mezi HK a Pardubicemi. Na velké návsi najdeme pomník ukřižování postavený nákladem místních občanů v roce 1903. Obcí vede cyklotrasa KČT č. 4125 procházející obcemi ve „Sdružení obcí pod Kunětickou horou".
3.7km
více »
Újezd u Sezemic
Vesnice
Obec Újezd u Sezemic je rozložena mezi dvěma Rybníky,- Bohumilečským a Újezdským pod jižním okrajem Hradeckých lesů. První písemná zpráva o vsi je datována k roku 1436. Dnes v obci najdeme opravenou zvoničku a pomník ukřižování. Obcí vede cyklotrasa KČT č. 4125 procházející obcemi ve „Sdružení obcí pod Kunětickou horou".
4.2km
více »
Vysoké Chvojno - kostel Sv. Gotharda
Kostel
Farní kostel ve Vysokém Chvojně je zmiňován již ve 14. století. Do jeho osudu však zasáhly husitské války, kdy byl pobořen. Současný kostel sv. Gotharda pochází z roku 1729, oprava byla r…
4.4km
více »
Vysoké Chvojno – výběh bizonů amerických
ZOO
Na venkově není neobvyklé vidět v ohradách koně, kravky a jiná domácí zvířata. V oborách zase není zvláštností sledovat daňky, jeleny, srnky, muflony a divoká prasata. Při tichém chování a troše štěstí můžeme ně…
4.6km
více »
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum
Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze zal…
5.2km
více »
Vysoké Chvojno – přírodní rezervace U Parku
Přírodní památka
Východně od Vysokého Chvojna na Pardubicku, v sousedství známého dendrologického parku (arboreta), se na ploše 4,33 ha rozprostírá přírodní rezervace U Parku. Svah v nadmořské výšce od 280 do 310 metrů místní znaj…
5.3km
více »
Sezemice - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Sezemice - historie kostela Nejsvětější Trojice sahá do období 13. a 14. století. Původně byl klášterním kostelem ženského cisterciálního řádu a v průběhu staletí byl několikrát přestavován. Naposledy barokně v …
5.6km
více »
Sezemice - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěná osmiboká zvonice s cibulovou věží v Sezemicích je jedinou zvonicí tohoto tvaru a velikosti v Čechách. Stáří zvonice není přesně určeno, ale postavena byla zřejmě v první polovině šestnáctého století. Ve …
5.6km
více »
Naučná stezka Koliba
Tipy na výlet
Hradecké lesy jsou protkány neskutečným množstvím stezek a cest, které můžeme využít k sportovnímu vyžití, procházkám a poznáním. V části, kde hospodaří Městské lesy HK jsou vybudovány i naučné stezky, Pohádková s…
5.7km
více »
Holice - památník, muzeum Dr. Emila Holuba
Muzeum
Památník Dr. Emila Holuba - Africké Muzeum je po rekonstrukci opět otevřeno. Do afrického života se v Muzeu Dr. Emila Holuba můžeme přenést každý den, mimo pondělí.
vstupné:
dospělí 40,-Kč, děti, studenti, důch…
6.4km
více »
Holice
Město
Holice leží ve Východních Čechách, východně od Pardubic. Město je známé jako rodiště doktora Emila Holuba ( 1847 ? 1902 ), lékaře a cestovatele, jemuž učarovala Afrika. Část jeho sbírek z Afriky je umístěno v Africkém muzeu ve městě. Severním a východním směrem se rozkládá rozsáhlý komplex Hradeckého lesa. Severozápadním směrem od města je vybudováno několik rybníků. U…
6.4km
více »
Bělečko
Vesnice
Obec Bělečko, která se nalézá v centru hradeckých lesů jihovýchodně od Hradce Králové, je prvně zmiňována v roce 1494. Nejvýraznější památkou v Bělečku je barokní kaplička z roku 1822, neomylně ji najdeme na návsi, v křižovatce cest. Padlé v 1. sv. válce připomíná pomník, který se nalézá cca 100 metrů východně od kapličky.
Bělečkem prochází modrá a zelená turistická značka.…
6.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Kunětická hora - hradní studna
Hrad
Hradní studnu najdeme v zatáčce při výstupu k hradu. Nachází se v prostoru tzv. dolní Ohrady, kde dříve byla umístěna další hospodářská stavení. Dle archivních pramenů byla původní hloubka studny více než 70 metrů…
7.2km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
7.3km
více »
Kunětická hora
Kopec
Je výraznou dominantou Pardubicka. Nachází se 1,5 km severozápadně od Kunětic a 5,5 km severovýchodně od středu Pardubic. Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 307 m a vystupuje 85 m nad ok…
7.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Perníková chaloupka - Muzeum perníku a pohádek
Muzeum
Perníkovou chaloupku - Muzeum perníku a pohádek najdeme v bývalém loveckém zámečku z roku 1882 mezi obcí Ráby a Kunětickou horou. Dětičky zde naleznou expozici skřítků, strašidel, pohádkové peklo, Ježíškovo nebe a…
7.8km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
11.5km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
11.8km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
13.1km
více »