Conques – tympanon portálu opatského kostela Sainte Foy (tympan de L'église abbatiale Sainte-Foy)

Pomineme-li duchovní hodnotu opatství a relikviář s ostatky světice, jejíž jméno můžeme přeložit jako Svatá Víra, jezdí se do francouzského Conques hlavně kvůli jednomu „kamennému oblouku“. Tím je krásný tympanon vstupního portálu opatského kostela, který je díky umělecké kvalitě provedení, originalitě i svými rozměry považován za jedno ze základních a nejvýznamnějších děl evropského románského sochařství.

V tympanonu je zobrazena parusie, tedy druhý příchod Krista a příběh o probuzení mrtvých, spáse i posledním soudu, a to podle evangelia sv. Matouše. Mistr z Conques zde vytesal do 24 bloků žlutavého vápence „hororový komiks“ odehrávající se na třech úrovních a 29 scénách, ve kterých vystupuje celkem 124 postav. Ty byly původně polychromovány, což je ještě místy – a velmi náznakově – stále viditelné.

Ony tři úrovně představují tři roviny časové i prostorové (svět nebeský, pozemský a podsvětí). Ve spodní části vidíme Kristův soud (a paradoxně i ráj), přepeklí a Háda v podsvětí. V středním – tedy pozemským – světě kráčí vlevo průvod vyvolených a vpravo hříšníci, kteří čekají na svůj soud. Horní řada pak zobrazuje nebesa.

Jistým symbolem Conques se stala portálová archivolta. Právě zde jsou totiž vytesáni čtyři andělé, zvědavě očekávající výsledek soudu. Vystrkují proto přes okraj nos i oči a rukama odhrnují nebeskou klenbu.

O jednotlivých scénách a postavách v tympanonu by se sice dala napsat celá kniha, my se ovšem pokusíme v následujících řádcích alespoň částečně představit jen některé z nich.

Vlevo dole: Abrahám drží v náručí dvě neviňátka, po jeho pravici vidíme mučednice, světice a moudré panny, po levici proroky a apoštoly. Předsíň ráje symbolizuje bránu nebeského Jeruzaléma s anděly.

Vpravo dole : V předpeklí chundelatý a baculatý démon mává palicí a nahání zatracené do tlamy Leviathana. V samotném pekle, kterému šéfuje Satan, se trestají smrtelné hříchy jako Pýcha (rytíř svržený z koně), Cizoložství (žena s odhalenou hrudí a svázaná pod krkem se svým milencem), Lenost (muž, jehož nohy olizuje ropucha), Pomlouvačnost (muž sedící na ohni, kterému démon vyrval jazyk) nebo Obžerství (břichatý muž ponořený v kotli). Tři andělé zde otevírají hroby, Archanděl Michael s démonem, který se pokouší podvádět, váží duše. Vidět zde můžeme i démona trhajícího jazyk trubadúrovi, jehož citeru drží v ruce, nebo démona se zaječí hlavou, který trestá pytláka.

Ve středním pásu dominuje trůnící Kristus Soudce s vyvolenými v ráji (mj. Panna Marie, sv. Petr a významné osobnosti dějin opatství) po pravici a zatracenými v pekle po levici. Nechybí skupiny andělů, sv. Foy nebo symbolicky zobrazený opatský kostel Sainte Foy (oltář, trůn a řetězy vězňů, které světice osvobodila). Mezi zatracenci najdeme také špatné mnichy s provazem kolem krku, kacíře s knihou, padělatele s kovadlinou a mísou naplněnou mincemi nebo opilce, který je pověšený hlavou dolů a znechuceně hledí na vyvrhnutý obsah svých vnitřností.

Hornímu pásu dominuje centrální kříž, který doplňují latinské nápisy, nástroje Kristova umučení a dva andělé. Další dvojice andělů, umístěných v cviklech, hlásá návrat Krista do všech koutů světa. Latinské nápisy mj. oznamují, že „Perverzní lidé budou uvrženi do pekla“, že „Vyvolení jsou vedeni k nebeským radostem“ a že si zaslouží „Slávu, mír, odpočinek a věčné světlo“. Naopak ti „Nespravedliví jsou mučeni a v plamenech spáleni“. Jistě smutná je také informace o tom, že „Třesou se démoni a nekonečně naříkají“. Lépe vypadá budoucnost těch, kterým se zde sděluje, že „Cudní, mírumilovní a mírní jsou přátelé zbožnosti“. A na závěr to nejdůležitější: „Zloději, lháři, podvodníci, chamtivci a lupiči jsou zatraceni všichni společně s padouchy ... Ó hříšníci, pokud nezměníte své mravy, vězte, že rozsudek pro vás bude krutý“. A toto je vždycky dobré vědět předem, že ano ...

Zkrátka a dobře: pro obdivovatele Hieronyma Bosche a podobných záležitostí nepsaná povinnost.