Český Krumlov - křížová cesta na Křížovou horu aneb Sedm zastavení bolesti Panny Marie
Turistické cíle • Poutní místo
Barokní poutní areál na Křížové hoře spojuje s „unescovým“ jihočeským městem Český Krumlov zajímavá křížová cesta, která je známá také jako Sedm zastavení bolesti Panny Marie. Tuto křížovou cestu tvoří šestice až neobvykle velkých výklenkových kaplí z poloviny 18. století, které hned po dokončení vyzdobil malbami známý jihočeský malíř František Jakub Prokyš. Celou křížovou cestu zakončuje – coby sedmá, vrcholová a největší architektura - kaple Bolestné Panny Marie a sv. Kříže, která je centrální stavbou Křížové hory.
Abychom předchozí řádky upřesnili, tak kaple křížové cesty jsou zděné a omítané. Jejich budování bylo sice zahájeno již v roce 1740 (tehdy se snad jednalo o tři kaple se sochařskou výzdobou, ale je možné, že už těm předcházela dvojice božích muk), ale současná podoba těchto drobných staveb pochází z období let 1753 až 1755. Podobu kaplí pravděpodobně navrhl Andrea Altomonte. Přes opravy kaplí v roce 1850 a na konci minulého století se Prokyšova výmalbu dochovala už pouze fragmentově.
Šestice pozdně barokních výklenkových kaplí s oblými rohy má nižší soklovou část, půlkruhově klenutou niku a trojúhelný štít. Na plášti jsou po stranách výklenku použity pilastry toskánského řádu, střešní krytina je prejzová.
Kapličková křížová cesta na Křížovou horu je považována za významný doklad zbožnosti v polovině 18. století i za cennou ukázku urbanistického cítění baroka, které tu vytvořilo působivý soubor kaplí na původně volném a nezalesněném svahu Křížové Hory. Dnes je tato harmonická podoba, bohužel, narušena nejen vzrostlými stromy, ale i rozrůstající se okolní zástavbou.
Celý soubor kaplí křížové cesty se nachází v městské části Horní Brána a naší chráněnou kulturní památkou se stal hned v květnu roku 1958. Od prosince roku 1987 je také součástí městské památkové rezervace Český Krumlov a o pět let později byl zařazen do Nárazníkové zóny památky UNESCO Historické centrum Českého Krumlova.