Budova Národní technické knihovny v Dejvicích
V kampusu vysokých škol v Dejvicích byla v roce 2009 dokončena nová budova Národní technické knihovny. Knihovna je zajímavá zvenku i zevnitř. Devítipodlažní budova má tvar zaobleného čtverce o rozměrech 70x70metrů. Zvenku je budova zakryta průhlednými segmenty, které kromě zvláštního vzhledu omezují přehřívání povrchu pláště budovy sluncem. Uvnitř budovy je pravoúhlé atrium zahrnující všech šest nadzemních podlaží. Na vnitřním obvodu atria jsou schodiště propojující jednotlivá patra otevřených podlaží knihovny. Na vnitřních betonových plochách je přes dvě stě kreseb rumunského výtvarníka. Budova knihovny dostala v letech 2009 a 2010 řadu ocenění za architekturu, například Cenu klubu za starou Prahu, Czech Grand Design, Národní cenu za architekturu. Betonářští odborníci jí považují za „Vynikající betonovou stavbu“.
Knihovna má dnes přes 1,1 milionu svazků, a tím je největší knihovnou technické literatury v České republice. Knižní fond knihovny vznikal již od roku 1718 z různých darů tehdejšímu Českému stavovskému polytechnickému ústavu. Od roku 1935 byla technická knihovna umístěna v prostorách Klementina. V letech 1974-1981 byly pořízeny další skladovací prostory (v Praze 4 - Písnici pro sto tisíc svazků a v Lhotě u Dolních Břežan pro čtyři sta tisíc). Protože prostory již nevyhovovaly, postavila se posléze nová knihovna, která odpovídá dnešním potřebám. Kapacita podzemních skladů je 1,3 milionu svazků, prostor pro volný výběr ve čtyřech nadzemních podlažích má kapacitu 660000 knihovních jednotek. Knihy ve volném výběru mají elektronické čipy, umožňující samoobslužné vypůjčování i vracení publikací. Do knihovny je veřejný přístup zájemcům přes turnikety s jednorázovým lístkem, nebo s vlastní čipovou kartou. Knihovna také nabízí zdarma každé úterý mezi 13,00-13,30 zhruba půlhodinovou prohlídku bez nutnosti registrace.
Budova to je jistě zajímavá. Jako pouhý turista nedovedu zhodnotit snadnost vyhledávání knih a celou organizaci knihovny. Trochu však nechápu, proč kresby na zdech prováděl rumunský umělec. Při pohledu zvenku mi přišel nesoulad velikosti knihovny a okolního prostoru s mediálně známou lavičkou Ferdinanda Vaňka. Kolem celé knihovny stály bezpečnostní zátarasy. Domnívám se, že zátarasy jsou kvůli uvolňujícím se dílům obkladu knihovny, které ohrožují chodce. Lavička za 850000Kč mohla být levnější a budova knihovny mohla být opravená.