Budín (Boharyně)
Tato osada je relativně mladého původu, neboť první zmínka o ní má pocházet až z roku 1790. Již od počátku má stejný název jako dnes, i když zprvu bylo používáno pojmenování v německém tvaru „Budin“ (v letech 1790 a 1835). Na původ tohoto jména je několik rozdílných pohledů. Jedni autoři tvrdí, že pochází od uherského Budína, druzí hovoří o tom, že je odvozeno od povinnosti strážce rybníků, aby ohlašoval jakéhokoliv nebezpečí i škody a na pomoc „budil“ čeleď a poddané, ale nesmíme zapomenout ani na to, že další prameny hlásí to, že základem tohoto názvu byla osobní jména Buda, Budivoj či Budimír. František Ladislav Sál ve svých „Pohádkách, pověstech a národních písních Královéhradeckého kraje“ o tom píše: „Budín pochází z kmene bud (Bud); u starých Slovanů byla to bohyně moudrosti a bdělosti. Mohl tu státi obětní oltář Budův, od něhož les pojmenován Budín a po něm i osada zde založená. S tvarem bud setkáváme se ve staroslovanských osobních jménech: Budek, Budegast, Budevít, Budilov, Budim, Budimil, Budislav, Budiš, Budiša, Budivoj, Budny, Budoň, Budov, Budova, Budy.“ Naopak Antonín Profous hovoří toto:
„4. Budín (lid. v Budíně, do Budína, Budiňák), ves u lesů (m. o. Zvíkov) 3 ½ km jz. od Nechanic: 1790 a 1835 Gut Zwikow: Budin, Schaller XVI, 17 a Sommer III, 31.
Jm. Budín mají jen vísky a samoty nedávného původu. Proto je nejvhodnější jeho výklad ten, že k nám bylo přeneseno jm. Budín z Uher, kde se tak nazývá královský hrad nad Peští. Ten byl u nás znám odedávna; vždyť čeští králové bývali často i králi uherskými: Budyn, RB. IV r. 1226; do Budyna, DalC. 97 a j. Jm. Budínek = malý Budín. U Sázavy dalo asi podnět ke vzniku jména Budín blízké jm. Černé Budy, s nímž je uváděn u Schallera i Sommra pohromadě.
Jm. Budín samo je ražení slovanského: vzniklo přivlastňovací příponou -ín z os. jm. Buda a znamenalo Budův, t. hrad. Miklosich (PN. 251) zná os. jm. Buda z češtiny a bulharštiny. Z češtiny mám po ruce tyto doklady: konec 12. stol., Buda testis, CB. I, 59 15; 1406 ad present. famosi Bude dicti Brach de Czrmpna (okr. Ústí n. L.), LC. VI, 184; podnes je v Praze příjmení Buda (v. Adr.). Bylo asi zkratkou plných jmen Budivoj, Budimír a p. Onen královský hrad nad Peští se jmenuje maďarsky Buda: v maďarštině se totiž osobní jméno zakladatele nebo jiné významné osoby prostě přenášelo a přenáší na osadu jím založenou nebo podle ní pojmenovanou.“
Podle lidového podání tu býval nejprve jen panský porybný, jehož domek stával na místě dnešního čp. 1, a rybník, jenž je dnes zván jako Žabinec. Ještě v berní rule zvíkovského zboží z roku 1654 není o Budínu ani slovo a tehdejšího držitele jediného zahradnického gruntu na Budíně (pozdější čp. 10) Adama Čiperu uvádí jako zvíkovského usedlíka. V té době tedy ještě Budín nestál, ale toto pojmenování se vyskytuje již v gruntovní knize obce Starých Nechanic z roku 1686 a v gruntovní knize obce Zvíkova v roce 1730. Roku 1711 byla poprvé zmíněna panská myslivna čp. 20, která byla lidově zvaná jako „Kvartýr“. V roce 1712 vyhořelo čp. 10, jež bylo uváděno jako zvíkovské, ale nacházelo se na místě dnešního Budína. Před rokem 1747 zběhl před vojenskou službou Václav Petráček. Naopak Václav Duchoň z čp. 1 sloužil ve vojsku roku 1751 a Jan Hruška z čp. 1 v letech 1827-1846. Podle robotního seznamu z roku 1757 robotovali ve Zvíkově a Budíně 2 sedláci po 3 dnech v týdnu, t. j. 6 dní roboty potažní, a 12 robotníků (8 chalupníků a 4 baráčníci) celkem 30 dnů roboty pěší za týden. V roce 1775 robotovali z Budína 2 chalupníci (Jan Dohnal, Matěj Hruška) a 3 baráčníci (Jan Zikmund, Jakub Hruška, Pavel Hofman), kteří roku 1773 platili celkem 14 zlatých, 1 krejcar a 4 ½ denáru daní. V josefinském katastru z roku 1788 měl Budín 1 jitro, 160 sáhů rolí a 3 jitra, 601 sáhů luk. V roce 1808 byl Budín přifařen k Boharyni, do té doby patřil k Nechanicím. Počátkem 19. století byly zrušeny panské sádky, jež se nacházely uprostřed osady a na jejich místě následně vznikla stavení čp. 19-21. Roku 1833 zde žilo 136 obyvatel ve 20 domech a v roce 1846 147 obyvatel ve 22 domech.
V roce 1849 se stal Budín součástí Zvíkova, k němuž katastrálně náležel již dříve, což lze vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840. Z tohoto důvodu má Budín v mnoha věcech společné dějiny se Zvíkovem. V roce 1869 žilo v Budíně 114 obyvatel v 19 domech a roku 1890 113 obyvatel ve 22 domech. V letech 1850-1900 odešlo z osady za výdělkem a živobytím 280 lidí. Díky tomuto odlivu postupně zanikla šestice domků – čp. 4, 5, 11, 19, 20 a 21. V roce 1896 byl zatčen a odsouzen do vězení Václav Štancl, který pobýval jako harfeník (potulný hudebník) v Rusku, protože se nedostavil roku 1888 k povinnému odvodu. V roce 1900 vyhořelo čp. 18. O 3 roky později vyhořela stavení čp. 3-7. Roku 1910 zde žilo 83 obyvatel v 18 domech. O rok později vypukl požár v čp. 21. Z front 1. světové války se nevrátili 3 ze 16 povolaných místních mužů (Václav Hruška, Václav Matějka, František Srpek).
Při pozemkové reformě v roce 1923 obdrželo 15 zdejších hospodářů 28,8324 ha pozemků ve zvíkovském, boharyňském a babickém katastru. V letech 1925-1927 byly provedeny meliorace zdejších pozemků. V roce 1926 vyhořelo stavení čp. 16 a došlo k elektrifikaci osady. Roku 1929 vyhořelo stavení čp. 7. V roce 1930 zde žilo 60 obyvatel v 16 domech. Roku 1976 se stal Budín součástí Boharyně. V roce 2010 bylo opraveno veřejné osvětlení. Roku 2013 bylo provedeno odbahnění nádrže a opravena hráz. V srpnu 2018 byla provedena oprava povrchu komunikace od křižovatky ve Zvíkově až k bývalé budínské hájence.
Nejvýznamnější zdejší pamětihodností je jako pomník padlým v 1. světové válce vzniklý kamenný kříž z roku 1924, který byl postaven nákladem Jana Srpka z Budína na místě původního dřevěného kříže, jenž byl posvěcen babickým farářem 12. září 1897. Naposledy byl tento kříž opraven v roce 2014. Před křížem se navíc nachází zvonička z režného zdiva, která byla zrekonstruována roku 2004.
„4. Budín (lid. v Budíně, do Budína, Budiňák), ves u lesů (m. o. Zvíkov) 3 ½ km jz. od Nechanic: 1790 a 1835 Gut Zwikow: Budin, Schaller XVI, 17 a Sommer III, 31.
Jm. Budín mají jen vísky a samoty nedávného původu. Proto je nejvhodnější jeho výklad ten, že k nám bylo přeneseno jm. Budín z Uher, kde se tak nazývá královský hrad nad Peští. Ten byl u nás znám odedávna; vždyť čeští králové bývali často i králi uherskými: Budyn, RB. IV r. 1226; do Budyna, DalC. 97 a j. Jm. Budínek = malý Budín. U Sázavy dalo asi podnět ke vzniku jména Budín blízké jm. Černé Budy, s nímž je uváděn u Schallera i Sommra pohromadě.
Jm. Budín samo je ražení slovanského: vzniklo přivlastňovací příponou -ín z os. jm. Buda a znamenalo Budův, t. hrad. Miklosich (PN. 251) zná os. jm. Buda z češtiny a bulharštiny. Z češtiny mám po ruce tyto doklady: konec 12. stol., Buda testis, CB. I, 59 15; 1406 ad present. famosi Bude dicti Brach de Czrmpna (okr. Ústí n. L.), LC. VI, 184; podnes je v Praze příjmení Buda (v. Adr.). Bylo asi zkratkou plných jmen Budivoj, Budimír a p. Onen královský hrad nad Peští se jmenuje maďarsky Buda: v maďarštině se totiž osobní jméno zakladatele nebo jiné významné osoby prostě přenášelo a přenáší na osadu jím založenou nebo podle ní pojmenovanou.“
Podle lidového podání tu býval nejprve jen panský porybný, jehož domek stával na místě dnešního čp. 1, a rybník, jenž je dnes zván jako Žabinec. Ještě v berní rule zvíkovského zboží z roku 1654 není o Budínu ani slovo a tehdejšího držitele jediného zahradnického gruntu na Budíně (pozdější čp. 10) Adama Čiperu uvádí jako zvíkovského usedlíka. V té době tedy ještě Budín nestál, ale toto pojmenování se vyskytuje již v gruntovní knize obce Starých Nechanic z roku 1686 a v gruntovní knize obce Zvíkova v roce 1730. Roku 1711 byla poprvé zmíněna panská myslivna čp. 20, která byla lidově zvaná jako „Kvartýr“. V roce 1712 vyhořelo čp. 10, jež bylo uváděno jako zvíkovské, ale nacházelo se na místě dnešního Budína. Před rokem 1747 zběhl před vojenskou službou Václav Petráček. Naopak Václav Duchoň z čp. 1 sloužil ve vojsku roku 1751 a Jan Hruška z čp. 1 v letech 1827-1846. Podle robotního seznamu z roku 1757 robotovali ve Zvíkově a Budíně 2 sedláci po 3 dnech v týdnu, t. j. 6 dní roboty potažní, a 12 robotníků (8 chalupníků a 4 baráčníci) celkem 30 dnů roboty pěší za týden. V roce 1775 robotovali z Budína 2 chalupníci (Jan Dohnal, Matěj Hruška) a 3 baráčníci (Jan Zikmund, Jakub Hruška, Pavel Hofman), kteří roku 1773 platili celkem 14 zlatých, 1 krejcar a 4 ½ denáru daní. V josefinském katastru z roku 1788 měl Budín 1 jitro, 160 sáhů rolí a 3 jitra, 601 sáhů luk. V roce 1808 byl Budín přifařen k Boharyni, do té doby patřil k Nechanicím. Počátkem 19. století byly zrušeny panské sádky, jež se nacházely uprostřed osady a na jejich místě následně vznikla stavení čp. 19-21. Roku 1833 zde žilo 136 obyvatel ve 20 domech a v roce 1846 147 obyvatel ve 22 domech.
V roce 1849 se stal Budín součástí Zvíkova, k němuž katastrálně náležel již dříve, což lze vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840. Z tohoto důvodu má Budín v mnoha věcech společné dějiny se Zvíkovem. V roce 1869 žilo v Budíně 114 obyvatel v 19 domech a roku 1890 113 obyvatel ve 22 domech. V letech 1850-1900 odešlo z osady za výdělkem a živobytím 280 lidí. Díky tomuto odlivu postupně zanikla šestice domků – čp. 4, 5, 11, 19, 20 a 21. V roce 1896 byl zatčen a odsouzen do vězení Václav Štancl, který pobýval jako harfeník (potulný hudebník) v Rusku, protože se nedostavil roku 1888 k povinnému odvodu. V roce 1900 vyhořelo čp. 18. O 3 roky později vyhořela stavení čp. 3-7. Roku 1910 zde žilo 83 obyvatel v 18 domech. O rok později vypukl požár v čp. 21. Z front 1. světové války se nevrátili 3 ze 16 povolaných místních mužů (Václav Hruška, Václav Matějka, František Srpek).
Při pozemkové reformě v roce 1923 obdrželo 15 zdejších hospodářů 28,8324 ha pozemků ve zvíkovském, boharyňském a babickém katastru. V letech 1925-1927 byly provedeny meliorace zdejších pozemků. V roce 1926 vyhořelo stavení čp. 16 a došlo k elektrifikaci osady. Roku 1929 vyhořelo stavení čp. 7. V roce 1930 zde žilo 60 obyvatel v 16 domech. Roku 1976 se stal Budín součástí Boharyně. V roce 2010 bylo opraveno veřejné osvětlení. Roku 2013 bylo provedeno odbahnění nádrže a opravena hráz. V srpnu 2018 byla provedena oprava povrchu komunikace od křižovatky ve Zvíkově až k bývalé budínské hájence.
Nejvýznamnější zdejší pamětihodností je jako pomník padlým v 1. světové válce vzniklý kamenný kříž z roku 1924, který byl postaven nákladem Jana Srpka z Budína na místě původního dřevěného kříže, jenž byl posvěcen babickým farářem 12. září 1897. Naposledy byl tento kříž opraven v roce 2014. Před křížem se navíc nachází zvonička z režného zdiva, která byla zrekonstruována roku 2004.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.214, 15.599)
Poslední aktualizace: 3.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Boharyně
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Budín (Boharyně)
Rybník Žabinec (Žabínek)
Rybník
Rybníky se kolem Zvíkova a Budína nacházely od nepaměti. Důkazem toho budiž záznamy z roku 1580, kdy bylo prodáváno zvíkovské zboží. V kupní smlouvě se přímo hovoří o rybnících: „Zvíkovském“, „Jelítku“ a „Hlaholov…
0.5km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
2.2km
více »
Babice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…
2.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Boharyně - roubený mlýn
Mlýn
Roubený patrový mlýn z roku 1874 najdeme na severovýchodním okraji obce u náhonu říčky Bystřice. Součástí areálu mlýna jsou i dvě zděné budovy, stodola a sušárna obilí. Areál mlýna byl v roce 2003 vyhlášen kulturn…
2.3km
více »
Mlýn v Boharyni
Mlýn
Zdejší mlýn je úzce spojen s řekou Bystřicí, i když se původně nacházel u jejího starého řečiště u tzv. staré nádržky a byl součástí panského dvora. Důkazem o tomto tvrzení mohou být zbytky zde zaražených pilotů, …
2.3km
více »
Kaplička v Kunčicích
Kaple
Kaplička na návsi v Kunčicích proti bývalému zámečku pochází z konce 18. století. Naproti přes silnici stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1830) a pískovcová pyramida upomínající na prusko-rakouskou válku z roku 1866. Místem prochází zeleně značená turistická cesta z Prasku na Hrádek (viz https://www.turistika.cz/trasy/nechanice-hradek-u-nechanic-pres-zvikov-a-kuncice)…
2.6km
více »
Socha Sv. Jana Nepomuckého - Kunčice
Socha
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1830) a pískovcová pyramida upomínající na prusko-rakouskou válku z roku 1866 stojí u silnice pod bývalým zámkem v Kunčicích. Naproti najdeme malou kapličku z konce 18. století. Místem prochází zeleně značená turistická cesta z Prasku na Hrádek (viz https://www.turistika.cz/trasy/nechanice-hradek-u-nechanic-pres-zvikov-a-kuncice) a cyklotr…
2.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Barchov
Zámek
V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …
2.7km
více »
Boharyně - Homyle
Vesnice
Homyle, část obce Boharyně s níž je historicky spjata, ves patřívala k Bohárenskému statku, s výjimkou 16. století, kdy v Homyli stával samostatný zemanský statek. V křižovatce cest u 4 lip najdeme pomník ukřižování s Kamennou zvoničkou.
3.1km
více »
Homyle (Boharyně)
Místní část
Zdejší lokalita na levém břehu Bystřice byla osídlena již v pravěku, což dokazují nálezy kněze P. Václava Krolmuse, jenž zde objevil v letech 1847-1848 několik popelnicových pohřebišť a potvrzením tohoto stavu byly objevy slezskoplatěnického sídliště z 9. století před n. l. v letech 1993-1994 a nález keramiky z období lužické kultury v roce 2005. První zmínka o této obci však p…
3.1km
více »
Puchlovice
Vesnice
Stejně jako u mnoha jiných vsí nevíme, odkud má původ pojmenování této obce. Nejjednodušším by bylo to, co dělali naši předkové a téměř od všech názvů odvozovali osobní jména zakladatelů, což se stalo i u Puchlovic, jež měl založil nějaký Puchl či Puchla, ale tento způsob je zavádějící a určitě nesmyslný. Protože se však dříve vyskytoval též ekvivalent Puhlovice, bylo některými…
3.3km
více »
Kaplička v Puchlovicích
Kaple
Malá kaplička z roku 1869 stojí vedle silnice přibližně uprostřed obce Puchlovice, mimo náves. Veřejnosti není přístupná, její hezký a udržovaný interiér je možné si prohlédnout pouze přes skla ve dveřích. Místem prochází cyklotrasa KČT č. 4288.
3.3km
více »
Kunčice, zámek Hrádek u Nechanic, Radostov
Tipy na výlet
Jdeme z obce Kunčice krásnou alejí a lesem k Nechanickému zámku a odtud procházkou lesem polní cyklostezkou zpět přes Radostov do Kunčic. Naším hlavním cílem je zámeček Hrádek u Nechanic a zámecká zahrada. Jídlo s sebou. Zámeček Hrádek u Nechanic se zahradou Zámecký park je otevřen celoročně 6.00 - 22.00.www.hradekunechanic.cz
3.8km
více »
Nechanice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Nechanice - původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází na Husově náměstí je zmiňován počátkem 13. století. V letech 1690 - 92 byl kostel, na náklady hraběte Arnošta Schafgotsche, rozšířen a barokně upraven. Při požáru v roce 1827 byly roztaveny i 3 staré zvony a z Věže zůstaly stát jen holé zdi. V roce 1833 byl kostel přestavěn a empírově upraven do…
4km
více »
Staré Nechanice
Vesnice
Staré Nechanice - ves prvně písemně doložená roku 1228 ve spojitosti se zmínkou o sousedních Nechanicích. Staré Nechanice jsou od Nechanic odděleny tokem říčky Bystřice. V obci najdeme sochu Madony, s…
4km
více »
Nechanice a prusko-rakouské války
Trasa
Krátká, doplňková trasa k návštěvě zámku Hrádek u Nechanic. O památkách na prusko-rakouské války v roce 1866 u Nechanic (vojenský hřbitov a památník ve Štrossových sadech) píši na https://www…
4km
více »
Nechanice - Hrádek u Nechanic přes Zvíkov a Kunčice
Trasa
Naprosto netradiční, ale velice hezká možnost, jak z návštěvy zámku Hrádek u Nechanic udělat celodenní výlet. Velká část trasy vede po neznačených cestách, proto přidám podrobnější popis a fotky,…
4km
více »
Nechanice - tvrz (pozůstatky tvrziště)
Tvrz
Pozůstatky bývalé nechanické tvrze se nachází v poli severně od centra města u říčky Bystřice. Jedná se o dochované části kruhových valů z velkého tvrziště se třemi příkopy ze 13. století. Vnitřní akropole má průměr 30 metrů, vnější cca 120 metrů. Tvrz byla opuštěna v průběhu 16. století. I přes okolní zemědělskou činnost a meliorační zásahy jsou valy stále patrné. Tvrziště…
4.1km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
4.5km
více »
Hrádek u Nechanic patřil Harrachům
Zámek
Hrádek u Nechanic
Při cestě kolem Hradce Králové je možné se zastavit na nedalekém zámku v Hrádku u Nechanic. Zámek je zajímavý vzhledem i historií. V bývalých višňových…
4.6km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
5km
více »
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava se zvonicí
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Měník, nalézá se zde dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí. Obec Měník s kostelem sv. Václava a Stanislava se nalézá, cca 5km jihovýchod…
5.1km
více »
Krásný zámek Hrádek u Nechanic
Tipy na výlet
Jedeme autobusem na trase Tanvald-Turnov-Hradec Králové, kde nám po nějaké době navazuje spoj do Hrádku. Vystupujeme na zastávce Hrádek,zámek a k zámku to tedy máme necelých sto metrů... Za občasného deště se proc…
5.1km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
5.1km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
5.2km
více »
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí
Kostel
Obec Měník se nachází jihovýchodně od Nového Bydžova. Největší zajímavostí obce je roubený trojlodní Kostel sv. Václava a Stanislava s roubenou polygonální zvonicí. Kostel byl postaven v roce 1686 z trhanic což js…
5.2km
více »
Lodín - koupaliště
Koupaliště
Dnes již velmi známé koupaliště v Lodíně bylo vybudováno v roce 1998. V areálu je k využití hlavní bazén, tobogán, vodní hřiby, pro nejmenší je připraven…
6.5km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Karlova Koruna
Zámek
Barokní Zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou záme…
11.9km
více »
Chlumec nad Cidlinou
Zámek
Zámek (Karlova Koruna) vznikl jako reprezentační venkovská residence, nebyl však upraven pro trvalé obývání. Nechal ho postavit stavitel František Maxmilián Kaňka pro hraběte Františka Fe…
12.1km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
16.8km
více »