Brno-Židenice

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část

Městská část Brno - Židenice je jednou z 29 městských částí na katastrálním území statutárního města Brna. V současné podobě existuje od 24. 11. 1990.

Poloha a rozloha

MČ Židenice o rozloze 6,46 km² patří k největším částem Brna se zabydlenou plochou a podle počtu obyvatelstva (přibližně 21000 obyvatel, ztoho asi 12000 v produktivním věku).

Zástavba městské části se rozkládá na levém (východním) břehu řeky Svitavy a tvoří ji jihozápadní část katastrálního území Židenice, ohraničená na západě pravým (západním) břehem Svitavy, a východní část katastrálního území Zábrdovice, ohraničená střídavě levým i pravým břehem Svitavy.

Historie

Do konce 19. století

Z 7. až počátku 10. stol. pocházejí nálezy dokládající významné koncentrace osídlení mladohradištní sídliště vprostoru dnešního Karáskova náměstí.

První zmínka o Židenicích je z počátku 13. století zejména v souvislosti se založením premonstrátského kláštera vZábrdovicích. 15. 5. 1211 byl posvěcen kostel zábrdovického kláštera arcibiskupem Jindřichem Hnězdenským za účasti krále Přemysla Otakara I. , Lva z Klobouk, pražského a olomouckého biskupa a četných šlechticů z Moravy a Čech. Zroku 1235 pochází písemná zmínka o Bohuslavu ze Židenic. Vletech 1348 - 1373 brněnští měšťané drželi v Židenicích vinice, dvory a různé menší pozemky, některé menší pozemky získává také zábrdovický Klášter. Počátkem 15. stol. byl Klášter vypálen v husitských bojích, řeholníci nuceni uprchnout, majetek zastaven králem Zikmundem, ale vletech 1441 - 1450 byl Klášter obnoven opatem Matyášem.

Zroku 1411 pochází první písemná zmínka o tvrzi, z někdejšího vladyckého panství s tvrzí se koncem 16. století stává svobodný dvůr vlastněný nejprve Jarošem Uleštorferem, potom Jiříkem Pfefferkornem zOttopachu. Zroku 1609 pochází první písemná zmínka o Juliině dvoře, základu pozdějšího Juliánova.

Roku 1619 za českého povstání byl majetek zábrdovického kláštera zkonfiskován, klášter byl opět vydrancován a zpustošen. Po roce 1620 byly statky Klášteru navráceny, klášter byl znovu stavěn. Roku 1628 prodává Jiřík z Ottopachu celé panství zábrdovickým premonstrátům, klášter se stává vrchností celé vsi. Vletech 1643 - 1645 byla ves pustošena obléháním Švédy (mezi Zábrdovicemi a Židenicemi umístěno Torstesonovo vojenské ležení), díky vinicím se ale brzy zotavuje. Do poloviny 18. století přibývá v Židenicích domů, vrchnost nově rozměřuje pozemky, žije zde 13 sedláků, 30 čtvrtláníků, 8 chalupníků bez polí a 29 podruhů.

Měšťané zde vlastní 34 vinic, vrchnosti patří kromě jiných pozemků mlýn, hospoda a 71 vinic, obec spravuje rychtář, purkmistr a konšelé, obec měla v pečetním znamení vinný list. Roku 1784 byl zrušen zábrdovický klášter a zřízena zde vojenské nemocnice.

Roku 1786 vznikla na místě zrušeného dvora Julie, náležejícího do roku 1784 zábrdovickému Klášteru, v prostoru dnešní Vančurovy ulice, osada Juliánov, která se roku 1787 stala samostatnou obcí, nadále však tvořila součást katastrálního území Židenice. Přestože byly obě vsi samostatnými obcemi, nikdy nedošlo k rozdělení jednotného katastrálního území. Zástavba Juliánova měla rovněž řadu enkláv roztroušených po židenickém katastru. Jednou z nich byly domy v dnešní ulici Baarovo nábřeží (dnes součást katastru Maloměřic).

Vletech 1786 - 1835 ves trpěla častými požáry a vojenským obléháním (12. 1. 1806 francouzský císař Napoleon své zraněné vojáky umístil v továrnách v Zábrdovicích). Roku 1830 kupuje panství kláštera František Xaver z Ditrichštejna-Proskau za 222 000 zlatých, roku 1850 kupují panství hrabata z Bubna - Litic.

Roku 1850 byly Zábrdovice připojeny k Brnu, zatímco Židenice a Juliánov byly téhož roku spojeny v jednotnou obec Židenice, přičemž Juliánov měl svého radního. Kvůli problémům se správou dochází roku 1867 na nátlak juliánovského kronikáře Filipa Langa k osamostatnění Juliánova, jehož území však i nadále tvořilo součást katastrálního území Židenice.

Vletech 1869 - 1893 se na Bílé hoře pod vedením Josefa Hybeše konaly tábory lidu za české státoprávní požadavky, proti poněmčování českých škol, za všeobecné hlasovací právo a za lepší životní podmínky.

1. polovina 20. století

Koncem 19. a počátkem 20. století docházelo k zahušťování a rychlému prorůstání zástavby Juliánova a Židenic. VŽidenicích byla založena škola, hřbitov a elektrárna (na Šámalově 60, vyrábějící elektřinu pro Židenice, Juliánov, Slatinu a Tuřany). Do roku 1914 bylo vybudováno více než 24 průmyslových podniků. Židenice se stávají největší a nejvýznamnější obcí v okolí Brna a žádají o povýšení na město, to ale bylo zamítnuto. Roku 1919 byly Židenice i Juliánov připojeny k „Velkému Brnu", přičemž měly až do roku 1939 v jeho rámci vlastní zastupitelstva, které však již měly jen velice omezené pravomoci.

Vletech 1922 -1930 byla v Juliánově a Židenicích provedena elektrifikace, v roce 1925 se začala do domů zavádět zdravotně nezávadná voda. Pokračuje rozvoj průmyslových podniků (vzniká např. Zbrojovka).

Vlednu 1933 došlo v areálu zdejších Svatoplukových kasáren k ojedinělému a neúspěšnému pokusu o fašistický puč, když je v noci přepadli přívrženci Národní obce fašistické (tzv. Židenický puč). Celá akce byla velice rychle potlačena a její účastníci zatčeni.

Za druhé světové války při bombardování byly Židenice jednou z nejvíce zasažených částí Brna.

Po 2. světové válce

Od roku 1945 do roku 1964 byly Židenice a Juliánov postupně součástí MNV Brno-Židenice, městského obvodu Brno VI, městského obvodu Brno IX a městského obvodu Brno VI-Židenice. Od 14. června 1964 byl dosavadní městský obvod Brno VI-Židenice připojen k městskému obvodu Brno IV, jehož součástí zůstalo celé katastrální území Židenice až do roku 1990.

Až do druhé poloviny 60. let však mělo katastrální území Židenice poněkud odlišné hranice než v současnosti. Současnou hranici získalo katastrální území Židenice při radikální katastrální reformě Brna v letech 1966 - 1969. Došlo k výrazné úpravě hranic katastrálního území Židenic a tyto hranice se od té doby nezměnily.

K původnímu katastru byla připojena východní část katastrálního území Zábrdovice východně od železniční trasy Brno - Svitavy ohraničená Svitavskou strouhou, jihovýchodní část Zábrdovic severně od ulice Olomoucká, severní část katastrálního území Černovic v prostoru Jeronýmovy ulice a jižně od židovského hřbitova, jakož i malá část katastrálního území Maloměřice, jihovýchodně od železniční trasy Brno-Svitavy.

Židenice naopak ztratily oblast Stránské skály připojenou ke Slatině, malou část katastru západně od železniční trasy Brno-Svitavy s ulicemi Vaničkova, Krokova, Tomáškova, Šámalova, Kuldova, Krokova, připojenou k Zábrdovicím, a domy na Baarově nábřeží a v ulicích Markéty Kuncové a Dolnopolní, připojené k Maloměřicím.

24.11. 1990 došlo k rozdělení katastrálního území Židenice mezi novodobé samosprávné městské části Brno-Židenice a Brno-Vinohrady.

Na přelomu 50. a 60. let 20. století bylo v Juliánově na zrušených polích při Bělohorské ulici budováno podle projektu architekta Pavla Krchňáka panelové sídliště Juliánov s 1313 byty (dostavěno bylo vroce 1963).

Vletech 1971-1979 bylo zbouráno původní vesnické jádro Židenic (dnešní Stará osada), na jejímž místě bylo vybudováno nové panelové sídliště Stará Osada. V letech 1975-1979 byl na úkor uliční zástavby napříč hustě obydlenou částí území současné městské části vybudován průtah velkého městského okruhu napojeného na dálniční přivaděč. Došlo při tom také k probourání části historického jádra Juliánova.

V první polovině 80. let započala v severovýchodní části židenického katastru severní části židenického katastru výstavba nejmladšího brněnského sídliště Vinohrady.

Zástavba a uliční síť bývalých obcí Juliánova a Židenic je již několik desetiletí velice těsně srostlá a bez map již nelze určit, kde končily Židenice a začínal Juliánov.

Významné budovy

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Lazaretní ulici v Zábrdovicích

Obřadní síň v bývalém premonstrátském klášteře na Lazaretní ulici v Zábrdovicích

Kostel sv. Cyrila a Metoděje na ulici Nopova

Kaplička sv. Františka z Assisi a kříž U Kapličky na ulici Táborská

Socha Panny Marie Křtinské na ulici Zábrdovická

Kříž na ulici Nopova (za kostelem)

Židovský hřbitov a obřadní síň

Společenské centrum Dělnický dům - sídlí v objektu na ulici Jamborova 65

Významné osobnosti

Vlasta Fialová (1928-1998) - známá filmová herečka a členka činohry ND v Brně

Jan Gajdoš (1903-1945) - vrcholový sportovec, činovník Sokola, odbojář a pedagog

Bohumil Hrabal (1914-1997) - český spisovatel

PhDr. Zbyněk Mrkos (1875-1937) - profesor brněnské konzervatoře a Janáčkovy akademie múzických umění

Zdeněk Rotrekl (*1920) - básník a literát

Dnešní Židenice

Charakteristika městské části

Území městské části Brno-Židenice, které má městský charakter, srpkovitě ohraničuje sousední městskou část Brno-Vinohrady, jejíž odsud dobře viditelná zástavba se vypíná nad Židenicemi na protáhlé vyvýšenině nad Židenickým kopcem. Západní polovinu městské části zhruba ohraničenou trasou tzv. Velkého městského okruhu tvoří téměř úplná rovina. Naopak východně od této silnice se terén začíná zvedat. Východně od ulice Bělohorská se tyčí Bílá hora, severně od ní nedaleko budovy místní polikliniky se zase zvedá výše zmíněný Židenický kopec. Na severozápadním svahu Židenického kopce při hranici s městskou částí Brno-Vinohrady se rozkládá lesopark Akátky, který je jedním ze dvou lesoparků na území městské části Brno-Židenice. Druhý lesopark, rozkládající se Juliánovem na Bílé hoře, nabízí vyhlídku na Brno. Oba lesoparky využívají zdejší občané k procházkám.

Zástavba

V roce 1995 měla městská část 109 ulic, 3 náměstí (Karáskovo, Ondříčkovo, Juliánovské) a velký komunikační uzel městské hromadné Dopravy (Stará Osada). Nemá však žádné centrum hospodářského a společenského života. Vytvoření takového centra značně omezuje komunikační systém, zejména dálniční přivaděč Gajdošova - Otakara Ševčíka, realizovaný v 80. letech 20. století.

Pro městskou část je charakteristická řadová zástavba rodinných a činžovních domů. Na území městské části se nacházejí i dvě panelová sídliště: severněji položené sídliště v okolí Staré Osady, a rozsáhlejší Juliánov, ležící na jihovýchodě městské části. Od roku 1992 probíhá na území městské části intenzivní rekonstrukce bytových domů. Pod Bílou horou poblíž Bělohorské ulice probíhá již několik let výstavba moderního komplexu bytových domů.

Na samém jihu městské části se v Juliánově v těsné blízkosti tramvajové trati linky číslo 8 rozkládá areál židovského hřbitova.

Doprava

Městskou částí prochází železniční trať ve směru Brno-Svitavy a nachází se zde i železniční nádraží. Díky svojí malé vzdálenosti od středu města má městská část velice hustou silniční síť, která ji umožňuje dobré dopravní spojení s okolními městskými částmi. Veřejné dopravní spojení s ostatními městskými částmi zde zajišťuje Dopravní podnik města Brna, prostřednictvím tramvajových linek, autobusových a trolejbusových linek. Veřejnou Dopravu mimo Brno zajišťuje Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje.

Ekonomika

Průmysl a služby jsou soustředěny do drobných živnostenských provozoven i velkých průmyslových podniků (firma Alstom, vlastnící jeden z areálů bývalé První brněnské strojírny, rozsáhlý areál kdysi proslulé Zbrojovky Brno v zábrdovické části městské části, Spalovna a komunální odpady Brno a.s. (SAKO)

Z obchodů má na území městské části nejsilnější pozici supermarket Kaufland, významná však zůstává i prodejna Albert na Staré Osadě, nebo nově postavený supermarket Tesco na juliánovském sídlišti. Na severovýchodě městské části se pak nachází i obchodní centrum LERK, nabízející podlahové krytiny či spotřební elektroniku.

Kultura

Nepravidelné kulturní akce se konají v Dělnickém domě, nacházejícím se v Juliánově na Jamborově ulici. Budova, v níž sídlilo poslední kino „Světozor" byla vrestituci navrácena původnímu majiteli, zisk z jeho provozu však nestačil k pokrytí nájmu a tak od 19. 1. 1996 na území městské části žádné kino nefunguje. Od roku 1997 pořádá již tradičně městská část obnovené krojované Židenické hody, které se zde konají vždy koncem října.

Zdravotnictví

Vedle několika ordinací privátních lékařů se na území městské částí nachází také poliklinika na Viniční a Vojenská nemocnice Brno.

Volný čas

Jednota OREL Židenice

TJ SOKOL Židenice

Skautské středisko Mafeking

69. skautský oddíl - Modrý delfín

Lázně Zábrdovice

Koupaliště Juliánov

Centrum volného času Paleta

Přírodovědná stanice Kamenáčky

Poznámka: