Borovany-zámek

Městečko Borovany je v jižních Čechách, 12 km jihovýchodně od Českých Budějovic. Zámek uzavírá jižní stranu Žižkova náměstí na kterém se mimo jiné tyčí v parčíku ojedinělá památka, žulový pranýř z r.1656. Místní částí Borovan je také 5 km vzdálený Trocnov se Žižkovým dvorcem a památníkem.

Borovany patří mezi nejstarší obce jižních Čech. Připomínají se již r.1186, kdy ji český kníže Bedřich z rodu Přemyslovců, daroval jako součást pomezního hvozdu klášteru v dolnorakouském Zwettlu. Kolem r.1250 Borovany od kláštera odkoupila landštejnská větev Vítkovců, ze kterých se jako majitel připomíná v letech 1261-1300 Vok z Třeboně a jeho syn Jaroslav žil v Borovanech. V r.1339 byly Borovany povýšeny na poddanské městečko. V r. 1359 od Vítka z Landštejna ves koupila příbuzenská rožmberská větev, v zastoupení bratrů Petra, Jošta, Oldřicha a Jana z Rožmberka kteří panství připojili k novohradskému panství. R.1406 se Borovany rozdělené na dva díly dostaly do majetku několika vladyků, kteří však v Borovanech nesídlili. Obě části pak koupil v letech 1435-37 budějovický měšťan Petr z Lindy, který založil kostel Navštívení Panny Marie a Jindřich z Drahova v r.1455 věnoval celý borovanský statek augustiniánskému klášteru lateránských kanovníků, jejímiž ochránci se stali páni z Rožmberka. Kanovníci započali se stavbou gotického augustiniánského kláštera, který dokončili por. 1466. Vilém z Rožmberka potvrdil před r.1578 Borovanům některá městská práva. V r.1600 byly Borovany připojeny k třeboňskému panství, které po smrti posledního Rožmberka Petra Voka v r.1611, zdědil Jan Jiří ze Švamberka. Od Jana Jiřího zdědil borovanský statek s městečkem Borovany a dalšími deseti vesnicemi jeho syn Petr ze Švamberka, kterému však za účast na stavovském povstání byl majetek konfiskován a připadl v r.1620 znovu obnovenému augustiniánskému klášteru. Za probošta Augustina Dubenského byla v letech 1760-1770 vystavěna v těsném sousedství současného kláštera nová honosná barokní budova prelatury. Po zrušení kláštera v r.1786 získal Borovany kníže Jan Schwarzenberk od náboženského fondu, vyměnou za svůj statek Vlčice v Podkrkonoší a bývalý klášter upravil na panské sídlo, barokní trojkřídlý zámek, který uzavírá nádvoří ozdobené kamennou kašnou. Vchod do zámku je v severním křídle z náměstí pod dvoupatrovým rizalitem s pilastry a se schwarzenberským erbem nad vchodem. Interiéry zámku skrývají nástropní fresku s výjevy ze života sv.Augustina a schodiště s balustrádou. Po první světové válce a pozemkové reformě byl Schwarzenberkům zámek, dvůr a pivovar ponechán. Od r. 1932 do 1945 tento majetek drželi Rosenaurové. Zámek je majetkem Městského úřadu Borovany a do r.1997 zde byla i základní škola, kde se učilo i v tzv. „Malovaném sále" s freskami.