Finsko - informace a popis

Dovolená - zájezdy

Finsko leží při východním pobřeží Baltského moře mezi Finským a Botnickým zálivem. Oba zálivy jsou mělké a v zimě zamrzají. Pobřeží je lemované řadou ostrůvku. Největší jsou Alandy (Ahvenanmaa).
Na východě Finsko hraničí s Ruskem, hranice je dlouhá 1600 km. Na severu a severozápadě se Švédskem a Norskem. Je druhou nejsevernější zemí světa po Islandu.
Povrch státu byl utvářen činností severského ledovce, proto skoro čtvrtina území leží za polárním kruhem (Laponsko).
Ve středním Finsku je rozsáhlá jezerní plošina, která nemá obdobu v ostatních severních zemích.
Je jedinečnou zvláštnosti Finska. Proto je Finsko nazýváno ?zemí tisíce jezer?. Nedávný výzkum pocházející ze satelitních snímku přiblížil tento počet na téměř 188000 jezer. Většinou jde o jezera velmi malá, velkých jezer s plochou větší než 200 km2 je pouze 22 a to včetně umělých vodních nádrží Lokka a Porttipahta. Největší jezera jsou Saimaa 4377 km2, Paijanne a Inari. Téměř všechna jezera jsou navzájem propojena průplavy nebo řekami, vytvářejí dokonalou vodní cestu. Na severu mimo jezerní plošinu tečou dvě největší řeky, Kemijoky a Torniojoky. Řeky kratší protékají jezery.
Velká část země je pozvolna zvlněna rovina, nabízející pozoruhodnou směs lesů a zalesněných kopců. Rozloha pevniny: 337030 km2 Hustota zalidnění: 15 lidí na km2. Ve Finsku žije necelých pět a půl milionu lidí.
Z toho asi jeden milion obyvatelstva žije v Helsinkách, hlavním městě. Toto město je obklopeno ze tří stran mořem. Založil je v roce 1550 švédský král Gustav Vasa, jako přístav pro spojení s Talinem, který leží na protějším břehu Finského zálivu. Hlavním městem se stalo po roce 1812, kdy Finsko, od 12. století součástí Švédska, zabralo carské Rusko.Brzy se staly největším přepravním a průmyslovým střediskem v zemi. Jsou zde rozsáhlé loděnice, tiskárny, cukrovary, textilky, porcelánky.Továrna porcelánu je jedním z největších závodů v Evropě.
Nejstarší zachovanou části města je Senátní náměstí (senaatintori), obklopené vládními a univerzitními budovami v neoklasickém stylu. Dominantou náměstí je Katedrála, vystavěná podle návrhu architekta C.L. Engela. Za pozornost stojí návštěva Skalního chrámu, vytesaného do skály. Mezi další památky patři ortodoxní Uspenská katedrála, Prezidentský palác, Národní divadlo, Rytířský dům, nádraží z roku 1916, olympijský stadion ? vybudovaný pro olympijské hry v roce 1952. Kongresový a koncertní palác Finlandia s mramorovou fasádou, kde se v roce 1975 konalo historické zasedání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
V Helsinkách sídlí největší a nejstarší finská univerzita a mnoho muzeí a galerií.
Město má rovněž mezinárodní letiště a rozvinutou síť podzemní dráhy.Mnoho obyvatel města žije v příměstských sídlištích, obklopených lesy nebo podél pobřeží moře.
Druhým největším městem je Tempere 160 000 obyvatel. Přístav Turku má 150 000 obyvatel.Dalšími většími městy jsou Espoo, Lathi, Oulu.
Finsko je i mimo jiné země sauny, je to národ saunových nadšenců. Na 5,1 mil. Obyvatel připadne 1,7 mil.saun. Po celém světě je také známá finská vodka Koskenkorva a Finlandia . Vyváží se do celého světa a jsou kvalitní. Dlouholetou tradici má i vaření piva. Více než polovina obyvatelstva vlastní mobilní telefony, nejvíce rozšířena značka Nokia se právě zrodila ve Finsku ve stejnojmenném městečku. Jejím otcem je Jorma Ollila, který pak proměnil výrobnu papíru na telekomunikační gigant.
Dnes je v této zemi víc mobilních telefonu než pevných síťových připojení. Finsko je jedna z vedoucích zemí v používání internetu.
Hodně známa je i mentalita Finů. Jsou velice přátelští a poctiví lidé. Příkladem toho je hustá síť nikdy nezamčených a volně přístupných srubů, ve kterých je skoro vždy hromada dříví a sekera. A to proto aby jste stejnou hromadu dříví nechali dalšímu návštěvníkovi. Některé sruby jsou dokonce vybaveny telefonem.
Finsko má i své známe osobnosti ? Jean Sibelius (1865 ? 1957) hudební skladatel; Mika Toimi Waltari (1908 ? 1979) prozaik, dramatik, žurnalista, nejúspěšnější román Egypťan Sinuhet; Alvar Aalto (1898 ? 1976) významný architekt; Paavo Nurmi (1897 ? 1973) atlet, běžec, vícenásobný olympijský vítěz; Mika Häkkinen pilot Formule1.
Oblíbeným sporem Finů je golf, mají výborné hokejisty.

Finsko, stejně jako ostatní skandinávské země, patří mezi nejbezpečnější státy v Evropě.Co se týče kriminality, ta je na nízké úrovni a policie funguje spolehlivě.
Ale největším rizikem je drsná finská příroda. Může se vám stát, že narazíte třeba na medvěda. V takovém případě je třeba zachovat klid, chvíli v klidu stát a dát tomuto velikánovi najevo, že se ho nebojíte. Pomalu myslete na odchod, v nejnutnějším případě utíkat. Medvěd společnost lidí nevyhledává.
Na severu země v Laponsku se nedoporučuje pobyt ve volné přírodě, mimo turisticky značené cesty, bez průvodce. Rovněž není rozumné opouštět hlavní silnice a vydávat se do neznáma.
Při cestách je třeba počítat s chladnějším počasím, se sněhem se můžete potkat i v květnu, hlavně když budeme cestovat za polární kruh je dobré se informovat na aktuální povětrnostní situaci.
Vlastní síly ani nepřeceňujte při koupání nebo vodních sportech. Pozor na bodnutí hmyzem, nebo kousnutí zmije apod.
Určitým rizikem ve Finsku jsou světlé noci, kdy se přímé denní světlo mění v příšeří, které bývá nepříjemné zejména pro řidiče a klade zvýšené nároky na zrak.

Finové jsou ugrofinského původu. Původní ugrofinské kmeny sídlily v oblastech na jihu Uralu, kde jsou dosud uchovány zůstatky jejich kultury. V 6. století se tyto kmeny rozdělily na dvě skupiny, z nichž jedna se vydala na severozápad až k pobřeží Baltského moře, dále pak na sever až do Finska. Druhá skupina směřovala na jihozápad.
Rozsáhlé lesnaté prostory byly osídleny Laponci. Ale ti se s příchodem nového obyvatelstva stáhli i se svými stády sobů dále na sever.
Na začátku 12. století začaly snahy Švédska o připojení finského území a přinesli do země křesťanství.
V 50. letech 16. století vstoupilo Finsko jako součást Švédska do dlouhotrvajících válek. Nejprve se válčilo na východě pak v Pobaltí a nakonec ve střední v Evropě. Švédsko se stalo velmocí a obnovilo svou vládu. Bylo rozvíjeno školství, obchod, provinciální vlády a úřady. V Turku byla založena univerzita a zakládaná nová města. Období míru, po dlouhých válkách skončilo krutým hladomorem a další válkou, v níž Švédsko ztratilo své velmocenské postavení. Z četných šarvátek nakonec vyšlo vítězně Rusko, které si v roce 1809 připojilo prakticky celou zemi. Finsko se stalo autonomním Finským vévodstvím Ruské říše. Finsko získalo rozsáhlou vnitřní samosprávu, tak se stalo státem s vlastní administrativou a ekonomikou. Po ruské revoluci v roce 1917 vyhlásili Finové nezávislost a počátkem roku 1918 ji Rusko a jiné státy uznaly. Ale nové Finsko se rozdělilo na dva tábory, buržoazní a socialistický. Občanská válka trvala do května 1918 výhrou buržoazie. Mír se vrátil, Finsko si odsouhlasilo krále, ale v roce 1919 se dle odsouhlaseného státního zřízení stalo republikou.
V roce 1939 si začal Sovětský svaz nárokovat část finského území Karélii. Finové se jí nehodlali vzdát tak jim Sovětský svaz vyhlásil válku. Konflikt skončil v roce 1940 porážkou Finska. V roce 1941 vtrhli do Sovětského svazu německá vojska, Finové toho využili ve svůj prospěch a získali Karélii zpět až do roku 1944. Po roce 1945 byla Karélie na základě mírových smluv přidělena Sovětskému svazu, který získal i vojenskou základnu Porkkala . V následujících letech se vztahy mezi oběma státy normalizují. V roce 1955 Sověti vojenskou základnu Porkkala opustili.
Vztahy Finska jak s východem, tak se západem si získali důvěru, o níž nejlépe svědčí skutečnost, že se všechny evropské státy a USA , dívali na Helsinky jako na nejvhodnější místo pro podepsání Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v srpnu 1975. Ekonomika se rozvinula. Během několika desetiletí se Finsko proměnilo v prosperující stát s dominující sférou služeb, vede aktivní mírovou politiku a angažuje se v mírovém hnutí v různých částech světa.
V roce 1995 bylo přijato do EU.

Finské podnebí je podstatně mírnější, než by se podle polohy na severu očekávalo. Je ovlivňováno Baltským mořem, vnitrozemským vodstvem a především západními větry, které přinášejí vzduch od Atlantiku, ohřívaného Golfským proudem. Léto je poměrně horké, pocit horka umocňuje malá vlhkost vzduchu. Nejteplejším měsícem je červenec. Jeho nejvyšší průměrná teplota je 20,1°C, nejnižší 9,6°C. Nejvyšší naměřena teplota byla ve finském Laponsku 32,9°C a meteorologové ji naměřili v roce 1970. Během léta se v Laponsku vyskytují komáři, a to ve velmi hojném počtu. Proto je důležité se vybavit repelentem.
Jaro a podzim jsou ve Finsku příjemné období. Zima může být až extrémně studená, hlavně na severu Finska a v Laponsku. První sníh se objevuje v listopadu a tání začíná až na konci března. Na severu začíná zima už v říjnu a trvá do poloviny května. Nejchladnějším měsícem je v Helsinkách únor. Teploty kolem -20°C není nic vyjímečného. Nejnižší teplota -46,8°C byla naměřena v roce 1999.
Zajímavým jevem jsou polární dny a noci. V severních oblastech a v letní sezóně slunce vůbec nezapadá. Ani na jihu Finska se v létě úplně nesetmí. V noci je šero, které nenápadně přejde v ranní svítání.
Na jihu je délka nejkratšího zimního dne 6 hodin a v nejsevernějším Laponsku trvá polární noc 52dni.
Zimní tmu vynahradí světlo v létě. V období kolem slunovratu je na jižním pobřeží den dlouhý téměř 19 hodin. Na severu v Nuorgamu trvá polární den, kdy slunce nezapadne za horizont, 67 dní.

Finsko je průmyslově zemědělský stát s poměrně malým nerostným bohatstvím. Nejznámější je těžba mědi, dále se těží nikl, chróm, kobalt, pyrity. Nedostatek uhlí je z části nahrazen rašelinou, pokrývá třetinu území státu, a vodní energii.
Je zde velké množství stavebního kamene a velké bohatství dřeva ? lesy pokrývají 65% území státu. Dřevo se stalo rozsáhlým zdrojem průmyslu (pily, papírny, výroba celulózy, zápalek, dýh a stavby lodí).
Nejdůležitějším průmyslem je strojírenství a kovoprůmysl. Finsku se podařilo proniknout na zahraniční trhy spotřebního zboží (textil, obuv, nábytek¨). Elektronika má největší podíl na úspěchů finských expertů. Význačný růst příjmů z vývozu je hlavně založen na mobilních telefonech a dalším telekomunikačním vybavení.
Finsko je schopno produkovat vlastní elektrickou energii jen asi z 30%. Veškeré suroviny musí dovážet. Čtyři jaderné elektrárny se podílejí na celkově spotřebovanou energii. A je raritou, že společnost provozující jaderné elektrárny, zásobuje labužnické společnosti raky, kterým se v teplé elektrárenské vodě daří.
Pro zemědělství nemá Finsko příznivé podmínky. Obhospodařuje pouze 8% veškeré půdy a 3% zabírají pastviny. Nejvyspělejší je zemědělství na jihu (oves, žito, len, pícniny, brambory). Důležitější je produkce živočišná, chov skotu, ovcí, vepřů. A taky rybolov.
Na severu je stále důležitý chov sobů a kožešinové zvěře.

Finské lesy neoplývají velkým množstvím druhů dřevin. Význam pro ráz krajiny a lesního hospodářství má jen borovice, jedle a bříza, částečně olše a osika. Tvrdé listnaté stromy, jako dub, rostou jen na jižním a jihozápadním pobřeží a jihozápadním souostroví.
Díky značné izolovanosti země a malému počtu obyvatel přežilo ve volné přírodě mnoho druhů zvířat, které se dnes jinde v Evropě vyskytují zřídka.
Lesy jižního Finska jsou jediným místem v Evropě kde se vyskytuji poletuchy, ?létající veverky?.
V jižním a středním Finsku můžete běžně spatřit losa, největšího z téměř sedmdesátky druhů savců, v Laponsku soba toho využívají Laponci jako domácí zvíře jak pro dopravu, tak pro mléko, maso, kožešinu.
Žije zde i několik stovek hnědých medvědů jejich počet se udržuje na únosné míře povoleným odstřelem. Dále zde žijí polární lišky, vlci, rysi, kuny, ondatry, bobři, vydry, rosomáci, lumíci, ježci a zajíci. Dá se říct, že vlci tady vymřeli a ti kteří se ve finské přírodě vyskytuji jsou migranti z Ruska.
Finsko je domovem tří set padesáti druhů přezimujících a stěhovavých ptáků včetně labutě zpěvné, považované Finy za národního ptáka. Hnízdí tu orel skalní, orel mořský nebo orlovec říční.
Tetřívek obecný, tetřev velký, sýkora parukářka, pěnkava, budníček větší, v lesích je množství datlů a sov.
Ve finských vodách žije víc jak 80 druhů ryb.
V jezerní oblasti Saimaa se vyskytuje i vzácný druh tuleně norpaa. Všechna voda ve Finsku je tak čistá, že i Tampere, třetím největším finském městě, můžeme v jezeře uprostřed města lovit pstruhy
Vposledních letech je ve Finsku věnována stále větší pozornost ochraně přírody. Vlivy jedů a chemikálií znečišťujících ovzduší i vodu jsou již ve finské přírodě patrné.

Velvyslanectví ČR ve Finsku: Embassy of the Czech Republic, Armfeltintie 14, 00150 Helsinki, The Republic of Finland, tel: 003589/171051, 171169, fax: 003589/630655,

Důležitá telefonní čísla:
Základní nouzové číslo - 112 (ambulance)
Pohotovostní číslo policie (pollisi) - 10022 (volání na základní nouzové číslo i číslo policie je v celém Finsku bezplatné)
Czech Direct (hovor na účet volaného v ČR) ? 0800110420



Občan ČR může od 1.května 2004 pobývat a vstupovat na území členských státu EU s platným cestovním dokladem nebo průkazem totožnosti. Jsou to všechny typy občanského průkazu, který byl vydán od roku 1993. Můžete být požádání o předložní dostačující částky pro pobyt ve Finsku. Při předem zaplaceném ubytování stačí částka 17 Euro na osobu a den. Pokud není ubytování zajištěno tak 75 Euro na osobu a den. Dostatek finančních prostředků lze prokázat buď hotovostí nebo bankovní kartou.
Pokud jedete vlastním autem potřebujete technický průkaz, raději mezinárodní řidičský průkaz, zelenou kartu a označení na vozidle CZ. Pokud jedete půjčeným vozidlem, musíte mít ověřenou plnou moc nejlépe v angličtině, finštině nebo španělštině. Pokud jste přijeli hromadným dopravním prostředkem ? letadlo, loď, vlak, autobus, můžete být požádán o předložení zpáteční jízdenky.

Občané ČR nepotřebují do Finska vízum, nepřesáhne-li jejich pobyt 90 dnů. Na základě tzv. skandinávské klauzule se dny strávené ve Finsku, Norsku, Švédsku, Dánsku a na Islandu v rámci 6 měsíců sčítají a ani jejich celkový součet nesmí překročit 90 dní.

Ve Finsku je asi 80 000 kilometrů asfaltových silnic, většinou v perfektním stavu. S komunikacemi které nemají pevný povrch se můžete setkat v severních oblastech. Všechny hlavní tahy jsou sjízdné celý rok, v zimě můžou být některé vedlejší silnice uzavřené.
Ve Finsku se jezdí vpravo. Nejvyšší povolená rychlost v obci 50 km/h, mimo obec 80km/h, na státní silnici 100km/h a 120km/h na dálnici. Povolená hladina alkoholu v krvi 0,5 promile.
Dopravní předpisy jsou podobné jako v ČR. Mimo město musí řidič svítit i v létě. Ve městě musí rozsvítit za šera, v noci a když je snížená viditelnost (například při dešti). Děti do patnácti let musí sedět na zadních sedadlech. Všichni pasažéři musí být připoutání. V zimě jsou předepsané zimní pneumatiky. Sněhové řetězy se nasazují jen v případě nutnosti. Dopravním nebezpečím jsou ve Finsku velké množství losů, sobů a jelenů na silnicích.
Ve Finsku není problém si půjčit automobil, fungují tady desítky soukromých autopůjčoven. Taxíky jezdí v každém větším městě. Pokud má vůz rozsvícený panel, je volný.Taxikáři automaticky zapínají taxametr. V noci a o víkendech je jízdné dražší.
Městská doprava je velmi spolehlivá a propracovaná, hlavně se jezdí autobusy. V Helsinkách je doprava rozsáhlejší ? autobusy, tramvaje, metro, předměstská železnice a také trajekty na ostrov Suomenlinna, na němž se nachází slavná finská pevnost.
Nezbytný způsob ve Finsku je lodní doprava. Stovky pravidelných linek funguje na řekách, jezerech a pobřežích. Najmout si můžete i lodě na okružní plavbu. Dále funguje i doprava letecká a autobusová rozsáhlá síť linek.

Ve Finsku je opravdu hodně draho. Je to jedna z nejdražších zemí vůbec. Doporučuji si připravit hodně korunek.

Obvyklá pracovní doba je od 9.00 do 17.00 hodin. Obchody bývají otevřeny od 9.00, menší obchody zavírají v 18.00, větší a obchodní domy v 21.00. V sobotu je obvyklá otevírací doba 10.00-18.00 hod. V neděli jsou obchody uzavřené. Výjimku tvoří obchody s potravinami, které mají otevřeno i v neděli odpoledne. Obchodní domy a některé obchody zavádějí nedělní prodej v létě a v předvánočním období.

Zde jsou orientační ceny za co kolik koupíte:

2 dcl vína 360 Kč
Předkrm 120 Kč
Hlavní chod cca 500 Kč
Káva 60 - 80 Kč
Pivo 200 Kč
Autobus, tramvaj 60 Kč
Cigarety 120 Kč
Vstupné do kina 300 Kč