Galerie a muzea v TO Pošumaví

Galerie Dobrá Voda  •  Fotografie (2)  • Foto: TO_Posumavi

Dovolená v Pošumaví nemusí být jen o turistice, památkách a přírodních zajímavostech - najdete zde i bohatou kulturní nabídku, muzea nejrůznějšího zaměření, galerie větší i menší i časté akce typů výstav nejen místních umělců.

Nelze opomenout i pravidelné akce v letní sezóně v téměř každé větší obci, koncerty, festivaly, nebo i obnovené tradice masopustů a poutí.

Když pomineme velká městská muzea v Klatovech, Sušici a Horažďovicích, můžeme se zaměřit na ta menší, ale neméně zajímavá.

Galerie Chanovice Skanzen  •  Foto: TO_Posumavi

Například v Chanovicích v areálu zámku najdeme Galerii Nositelů tradice lidových, která má za cíl veřejně prezentovat pro české a zahraniční návštěvníky nejlepší domácí výrobce z oboru lidových uměleckých řemesel. Jde především o představení řemeslníků, prezentaci jejich umu a výroby, jimiž navazují na původní a tradiční technologie výroby, ale také o formu společenského ocenění. Titul Nositel tradice lidových řemesel může být udělen ročně nejvýše pěti výrobcům, tvůrcům nebo řemeslníkům, které doporučí komise odborníků jmenovaná ministrem kultury. 

V Dobré Vodě u Hartmanic je velmi známé a navštěvované Muzeum Dr. Šimona Adlera, které bylo slavnostně otevřeno 9. července 1997. Muzeum zachycuje život židovské komunity na Šumavě. V sále nad muzeem se konají společenské akce nadregionálního významu. Expozice je pojata jako památník židovského historika a rabína, který se zde narodil a v roce 1944 se stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim. Úvod expozice je věnován jeho životu a osudům jeho synů Sinae a Matytiahu Adlerových, žijících v Izraeli. Druhá část expozice je věnována kultuře Židů a náboženství židovských obyvatel v západočeském příhraničí od Kraslic na severu po Modravu na jihu. Expozice je uvedena seznamem a fotodokumentací 110 zaniklých židovských obcí s dochovanými stavebními památkami a prezentuje dále předměty každodenního života židovské obce. Součástí expozice je i rekonstrukce původních košer jatek a interiér pošumavské hospody. Předposlední část na unikátních exponátech představuje návštěvníkovi především židovské sakrální předměty ze sbírek Západočeského muzea. Dokumentace života židovské rodiny je rozdělena na nejdůležitější mezníky: narození, obřízka chlapců, bar - micva, svatna a závěr života. Závěr expozice tvoří rekonstrukce interiéru, dokumentující každodenní život Židů v daném regionu na přelomu 19. a 20. století, kdy zde žil obchodník Wilhelm Adler a prožíval zde své dětství a školní léta Šimon Adler.

Muzeum Františka Pravdy v zámku v Hrádku u Sušice, bylo zřízeno na počest kněze, vychovatele, spisovatele a čestného občana Hrádku, který patří k neprávem opomíjeným autorům. Také materiálu o něm a jeho životu není mnoho, přesto ale nezůstal zcela zapomenutý, o čemž svědčí i skutečnost, že od roku 2003 se v rámci soutěže Literární Šumava uděluje také Cena Františka Pravdy.

 
V Pošumaví objevíme i Muzeum nazamyslických kostelů, které bylo otevřeno  po rekonstrukci v roce 2014 v  bývalé márnici na hřbitově v Nezamyslicích  . V expozici mají návštěvníci možnost se seznámit i se zajímavou historií bývalého Lamberského panství. Muzeum bylo rekonstruováno i díky úsilí obce, římsko-katolické farnosti a občanského sdružení Lamberská stezka a finanční podpoře z Programu rozvoje venkova prostřednictvím MAS Pošumaví. V muzeu si návštěvníci mohou prohlédnout například pamětní knihu členů bratrstva sv. Panny Barbory z roku 1768 s ozdobným kováním, knihu ohlášek farnosti Nezamyslice z roku 1854, ocelové srdce zvonu ze zvonice nezamyslického kostela, fragmenty hodinového stroje z věžních hodin a řadu dalších exponátů.

Expozice motocyklů v Oselcích, je místem, kde pan Roman Raška postupně dotváří sbírku motocyklů Jawa a ČZ vyrobených mezi lety 1933 a 1958. Má již 16 strojů. Mezi zajímavosti patří prototyp motocyklu ČZ 150, jeden ze tří vyrobených kusů. Kromě motocyklů jsou k vidění samotné motory, reklamní cedule, staré nářadí, časopisy, různé doplňky a zajímavá sbírka plechovek od olejů - všechny z 1. republiky. Pan Raška sbírá krásné staré věci už přes deset let. Sbírka, kterou se snaží stále rozšiřovat, má ještě několik odloučených depozitářů, kde je dalších 15 motocyklů a několik stabilních motorů. Muzeum má otevřeno ve dnech, kdy má otevřeno i Obecní úřad, jelikož se nachází v jeho budově.

Za návštěvu pak stojí i Muzeum Františka Křižíka v Plánici. Jde o rodný domek vynálezce, je to prostý, částečně dřevěný domek, jejž se Pláničtí snaží udržet už řadu let v dobrém stavu. Sám Křižík později ve svých pamětech napsal: „Moji rodičové bydleli v Plánici postupně ve dvou bytech. V prvním z nich jsem se narodil, ale brzy nato jsme se odstěhovali do nového bytu, takže se pamatuji jen na tento druhý byt. Bylo to v plánickém Novém Městě, vedle Ševcovic hospody, zvané všeobecně U Banýřů“. Původní expozice, pojednávající o životě a díle vynálezce, vznikla v domku pod názvem Křižíkova pamětní síň už v letech 1956 - 57. Tehdy byl také celý opraven, neboť si město připomínalo 110. výročí Křižíkova narození. Ve dnech 15. a 16. června 1957 se při této příležitosti konaly oslavy. V devadesátých letech však byla tato expozice už značně zastaralá a představovala osobu vynálezce zkresleně v duchu padesátých let. Při oslavách 150. výročí narození Františka Křižíka v létě 1997 se zrodila myšlenka na vytvoření nové expozice. Jejím otcem byl hlavní archivář Národního technického muzea v Praze PhDr. Jan Hozák.

Muzeum Lamberská stezka Žihobce sídlí v místním zámku, kde v prvním patře můžete vidět rekonstrukci  zámeckého interiéru 19. století. Na zámku se bohužel žádný nábytek nedochoval, a tak je zde k vidění nábytek zapůjčený z jiných sbírek, dominantou expozice je pak osmiramenný závěsný lustr z bohatě řezaného, zlaceného dřeva. Jedná se především o zařízení pocházející z doby z doby empíru (1800-1825), biedermeieru (1820-1835) a klasicismu (1770-1800). Dále je zde Expozice Historie obcí lamberského panství a Expozice Flóra a fauna Pošumaví věnovaná přírodě a zaměřena především na vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), jelikož půda místního zámku je místem letní kolonie tohoto vzácného druhu a byla vyhlášena evropsky významnou lokalitou. Na zámku jsou pravidelně pořádány i nejrůznější výstavy.

Místní muzeum v Horách Matky Boží je změřeno především na historii hornictví. Muzeum vlastivědného typu bylo založeno v roce 1995. V muzeu je stálá expozice těžby stříbra a památek na hornickou minulost. Kromě toho je v muzeu expozice týkající se historie městečka, které bylo v roce 1522 povýšeno na královské horní město, dále expozice řemesel, místního kulturního a společenského života a etnografie. V muzeu je možno shlédnout videokazetu s historií Hor Matky Boží.

Zveme Vás do regionu, který je atraktivní pro všechny. Každý si u nás najde to své. Poznávejte Pošumaví všemi smysly a nechte se unést…

Další tipy najdete zde: https://www.toposumavi.cz/posumavi/