Zimní procházka-Valašské muzeum v přírodě-v Rožnově pod Radhoštěm

Procházku překrásnou zasněženou valašskou krajinou jsme spojili s velkým kulturním zážitkem.Takže jsme se dobře oblekli a vyrazili na cestu.Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm je největším svého druhu a zárovenˇnejstarším skanzenem ve střední Evropě od roku 1925.Je rozdělen do tří částí-Dřevěné městečko,Valašská dědina,Mlýnská dědina a představuje nám skoro 150 památkových objektů.Valašská dědina je otevřena od dubna,Mlýnská dědina -přes sezónu a Dřevěné městečko přivítá své návštěvníky celoročně.

V sobotu ráno se celí nedočkaví s manželem budíme i s našimi foťáky a uháníme na autobus- směr Rožnov pod Radhoštěm.Asi za dvě hodiny jsme na místě.Naproti autobusového nádraži je mala restaurace,kde se před naší procházkou zastavujeme a posilňujeme kávou a točenou kofolou.A konečně vyrážíme omrknout krásy Dřevěného městečka, rozkládajícího se v nedalekém svahu,zasypaného sněhovou peřinou.Je nejstarším areálem Valašského muzea a seznamuje nás se způsobem života na vesnici v minulých stoletích.

Posilněni kávou vyrážíme na cestu přes nedaleký most,odtud přes řeku Bečvu s výhledem na zasněžený vrcholek Radhoště,který se vypíná v dáli.Jdeme Krásným parkem po zelené značce asi 1km,cestou nás upotá altánek a zajímavé namrzlé stromy.Konečně stojíme v areálu Muzea v přírodě.Koupili jsme si lístky do přístupné části Skanzenu.Překvapením pro nás je,že zde zrovna natáčejí pohádku o 12 měsíčkách,musíme sice filmaře obcházet,ale za to poprvé spatříme jak se taková pohádka natáčí v terénu a v přírodní scenerii. Kromě dřevěných domečků-kopií z rožnovského náměstí zde spatříme i kopii kostela z Větřkovic,také kopii fojtství z Velkých Karlovic.Po Krátké zastávce pokračujeme směrem prohlídky.

Zvoničky,kapličky,jsou poutavě rozhozeny ve stráni kopce až po jeho vrcholek.Dodávají tak krajině malebnost.CHodníček nás vede dál mezi zasněženými chalupami,loukami,stromy a hájky.Krásné scenerie v zasněžené krajině působí přímo pohádkově. Obytné domy jsou doplněny hospodářskými budovami ,tkacovskými stodůlkami,zvonicemi atd.Jediní živí obyvatele zdejších obydlí jsou ve stráni ovečky,u jednoho stavení husy,čínské kačeny,slepice,které stráží velký kohout,z chlívku vykukují zvědavé kozy a žebříku se rozhlíží nádherné černobílé kotě.

Spatříme zde i prostředky, které tehdy užívali k přepravě osob, v lesnictví, zemědělství, obchodě a jiných činnostech.Přes sezónu zde lákají návštěvníky valašské lidové slavnosti,ukázky obřadů a obyčejů původních obyvatel.Známé jsou Rožnovské slavnosti a jarmarky,které nás seznamují se starými způsoby práce a ukázkami tehdejších řemesel a ručních prací.Mezi těmito domečky je umístěna i venkovská hospůdka a jiné stánky,které nabízí unaveným návštěvníkům malé občerstvení. Valašské frgály,koláčky,klobásy,bramboráčky,kyselici,grog a nesmí chybět ani slivovička,tedy všechnopochutiny tolik typické pro tento kraj.

V nejrozsáhlejším areálu Valašské dědině také najdeme hospodářské usedlosti,mlýn,kovárny,salaše s ovečkama,které jsou rozmístěny po členité krajině.Ač neradi,ale pomalu jsme u konce naší procházky Valašskými dějinami a vracíme se zpět přes nádherný park s altánkem,kde jsme svou prohlídku začínali.Slibujeme si ale s manželem,že se sem podíváme někdy přes léto,kdy v hlaní sezóně budou zpřístupněny i jiné části tohoto valašského království a také ukázky folklórních slavností s lidovou veselicí.

Zastavujeme se ještě u nádraží,kde si dáváme dobrý oběd v hospůdce" U Janíků",byli jsme mile překvapeni jak dobře a levně zde vaří-cena 1 obědu je 70kč.A tedˇuž definitivně-poslední pohled zpět na protější stranu nádhernou zimní krajinu,nastupujeme do autobusu a vracíme se domů. Zpět do Zlína-z pohádky do reality všedního dne.

Ještě malou informaci:přes zimu zde ještě můžete navštívit akce např.13.12.2012-Vánoční setkání,Mikulášský podvečer,15.12.2012-Vánoční jarmark/v Dřevěném městečku a Valašské dědině/.