Z Mokrosuk na Valchu a zpět, projeto 4.7.2010

Cestopisy

Pohled z Čermné do údolí Ostružné • Fotografie (4) • Foto: Forstos

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

Na Hostidráži

Turistické rozcestí Vidhošť

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

V létě 2010 jsem s několika kamarády strávil týden v okolí Sušice, kde jsme podnikali okružní výlety na kolech. Jedním z nich byla i nedělní dvacetikilometrová okružní cesta z Mokrosuk k rekreačnímu rybníku Valcha, který leží v blízkosti silnice I. třídy č. 22 mezi Horažďovicemi a Klatovy.
Orientovali jsme se podle turistické mapy KČT (zelené barvy) měřítka 1:50 číslo 64 - Šumava železnorudsko. Cesta byla pěkná, ale docela kopcovitá, naštěstí zpestřená osvěžující koupelí.
Z vlaku jsme vystoupili v železniční stanici Mokrosuky (510 m n. m.), která leží na trati ze Sušice do Klatov, a od staniční budovy jsme jeli vpravo, po silničce dolů z kopečka. Po 150. metrech jsme zatočili znovu vpravo, do protisměru pod viadukt a byli jsme na cyklotrase č. 2091, po které jsme dojeli do kilometr vzdálených KAŠOVIC (510 m n. m.).
Cyklotrasa nás vedla přes říčku Ostružnou, po silničce, trochu do kopečka do ČERMNÉ (550 m n. m.). V Čermné bylo vedro a bezživotno. Občerstvení bylo možné jenom z vlastních zásob. Cesta z Čermné (stále po cyklotrase č. 2091) jde do úděsného krpálu kolem vrchu Hostidráž (Na mapě je uvedeno Hostidráž, na serveru mapy.cz Mostidráž. Hostidráž mi přijde pravděpodobnější) až na nejvyšší místo cesty, pod horu VIDHOŠŤ do výšky 690 m n. m. Zde, na vrcholu stoupání byl peloton zcela zdecimován.
Po cyklotrase č. 2091 jsme jeli kolem Vidhoště až do místa, kde se stáčí vpravo dolů. Zkušeně jsme se rozhodli neztrácet výšku a pokračovali asi 500 metrů rovně po neznačené cestě, skoro po Rovině, k božím mukám na křižovatku značených cest, která se nazývá také Vidhošť.
Odtud po modré vpravo z kopce, po lesní cestě do vísky ÚSTALEČ (570 m n. m.). Značka v lese odbočila vlevo, ale my jsme se drželi pohodlnější lesní cesty. Na začátku vsi jsme se s modrou opět setkali. V Ústaleči se připojila zleva zelená a obě nás dovedly dolů na náves. Z návsi jsme jeli po silnici šikmo vlevo na křižovatku ve tvaru ypsilon za domy. na Z křižovatky vede vpravo krásná silnička s cyklotrasou č. 2091 a vlevo krátký, ale prudký výjezd do kopce po cyklotrase č. 305. Pohodlnou silničkou se však nenechte zlákat. Dojeli byste do Nalžovských Hor. Jeďte vlevo nahoru po "třistapětce" vyšvihněte kopeček a po kilometru jste u odbočky vlevo k rybníku.
Rybník VALCHA (530 m n. m.) je sice nevelký, o to však lidnatější. Občerstvení s výdejním okénkem, kde se dlouho čeká na cokoliv, částečně zastřešené sezení a hlavně autocamp sloužící jako stálá stanová a karavanová kolonie. Jako bychom se vrátili do osmdesátých let dvacátého století. Stany s televizemi a satelitními přijímači, zeleninové zahrádky, kamenné zídky oddělující zabraná území, od stanů kamenné chodníčky. Brunátní tátové grilují ve vedru pochoutky pro brunátné maminy, děti zhluboka dýchají zdravý vzduch mezi karavany, hned vedle dospělých, kteří něco seřizují na motorech automobilů. Prostě selanka. Od rekreujícího se domorodce jsme u stolu zadaného pro "místní", který jsme nevědomky obsadili, vyslechli chválu na nepřetržitý pobyt v kempu od dubna do října. Úžasné!!!
Alespoň jsme se zde najedli, napili, v polorozpadlé prefabrikované buňce s nápisem prádelna převlékli, vykoupali a vyjeli na cestu zpět. Jeli jsme po zelené turistické značce po hrázi rybníka znovu na cyklotrasu č. 305, po které jsme vlevo, po rovné stoupající silnici dojeli přes MLADICE (530 m n. m.) do SUCHÉ (580 m n. m.). Na křižovatce za Suchou jsme odbočili vlevo do BURŠIC (600 m n. m.). Po cestě jsme míjeli bývalý zájezdní hostinec na skvělém místě. Bohužel opuštěný a chátrající. V Buršicích jsme opustili cyklotrasu č. 305 a pokračovali po cyklotrase č. 2082, po které jme ještě vyšplhali do nadmořské výšky 630 m a následně na třech kilometrech sjeli o sto metrů níže do KOLÍNCE (530 m n. m.). Byla neděle, v Kolínci mrtvo, zavřeno, nevlídno. Pro vyčerpané je tu alespoň železniční stanice, kde lze ukončit výlet.
V Kolínci jsme opustili cyklotrasu a jeli po pohodlné silnici číslo 187 po levém břehu Ostružné směrem na Sušici, mírně s kopce zpět k železniční stanici Mokrosuky, kde jsme měli v nohách 18 kilometrů.
Kdo by chtěl pojíst, popít a zhodnotit cestu, může jet po silnici ještě 2,5 km do HRÁDKU U SUŠICE, kde je také železniční stanice, a navíc několik pohostinských zařízení.