Sjíždění Jihlavy
Sjíždění Jihlavy
Díky Miloškovi (z Hostimi u Znojma), jsme byli pozváni na sjíždění řeky Jihlavy, pořádané vodáky z Moravských Budějovic. Cesta k počátku plavby proběhla autobusem a na místo, tzn. asi kilometr pod hrází vodní nádrže Mohelno, jsme dorazili asi kolem osmé hodiny. Bylo domluveno a naplánováno, že hráz se začne odpouštět asi v půl deváté. Je veliké sucho a za normálních okolností a normálním průtoku vody v řece, by se nikdo plavbou nezabýval, nebylo by po čem plout. Udivilo nás množství účastníků a lodí na místě vyplutí a velice nás překvapilo, že dříve tolik uznávané a propagované laminátové lodě už nejsou moc v kurzu. Každá druhá loď byla Pálava a ze dvou třetin, ne-li víc, byly lodě nafukovací. Rozbalili jsme lodě a připravili je na vyplutí a nutno podotknout, že na břehu bylo plno. První vlna přišla s velkým kalem a nepořádkem ve vodě a někteří zoufalci začali kvapně a bez rozmyslu opouštět břeh. My chvilku počkali a poté jsme se také nalodili. Nepočítali jsme přesně, kolik lodí je na vodě, ale zdravým úsudkem jsme odhadovali asi tak dvoustovku plavidel. Vypluli jsme a od počátku to byla nádhera. Počasí i řeka dovolovaly krásnou a pohodovou plavbu. V některých úsecích došlo i na malé, leč pro naši Zelenou ústřici snadně zdolatelné peřeje. Cestou jsme poznávali místa, kde jsme se již toulali pěšky, neboť tento úsek splavované řeky známe ze svých dřívějších pochodů po souši. Občas došlo i na různé kolize, zácpy před jezy, střelba z vodních pistolí, rumové vánice na lodích a občas i krátké zakřiknutí a cvaknutí se některých posádek. Řeka neměla velký průtok a tak se každý většinou pohodově nechal unášet vlnou vody z hráze. První zastávka byla u dětského tábora pod Templštýnem, kde bylo připravené občerstvení a krátká relaxace. Lodě se ne břehu musely kupit jedna na druhou, neboť jich bylo tolik, že se u břehu nevešly. Každý vyrazil na gáblík, dle své chuti a nutno říci že tábor praskal ve švech. Po lehkém občerstvení každý zase spěchal na vodu, neboť nikdo stoprocentně nevěděl, jak dlouho bude ještě vypouštění přehrady trvat a nikdo tedy nechtěl zůstat na suchu. Pokračovali jsme v plavbě a místní chataři mohli jen zírat, co se na vodě sešlo lidí a plavidel. Sluníčko, krásná příroda a třpytivá řeka, nic nemohlo být v tu chvíli hezčího. Všichni si to užívali a někteří si prodlužovali plavbu krátkými zastávkami. Úsek plavby pak končil v přístavišti na louce mezi Biskoupkami a Jamolicemi. V horkém dni pak hodně vodáků vzalo za vděk koupelí v kalné řece a někteří se i zdobili vodními řasami za velkého zájmů místních fotografů. Počkali jsme v horkém odpoledni na zbytek doplouvajících škunerů, a po kompletaci jsme vyrazili zpět, směr Moravské Budějovice.
To jsem nepsal já, ale můj kolega a kamarád Petr
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut