Loading...

Sicílie – X. část (Morgantina, Madonie)

Cestopisy

Ve 14 hodin 30 minut opouštíme Necropoli di Pantalica a odjíždíme přes městečka Buccheri a Vizzini. U druhého jmenovaného místa bych řekl, že silniční mapa „byla šita horkou jehlou“. Nakonec ale příslušnou odbočku nalézáme a pokračujeme do poměrně velkého města Caltagirone. Ani zde však nezastavujeme a na silničních ukazatelích hledáme nápis Piazza Armerina. V průvodci si čtu informace, ale Franta říká, že už tady kdysi byl a že je to sice zajímavé místo, ale vše stíhat nemůžeme. Souhlasím a tak objíždíme město po silničním obchvatu a posléze odbočujeme Doprava na Aidone, za nímž asi po sedmi kilometrech zastavujeme na parkovišti. Nacházíme se u areálu vykopávek jménem Morgantina.

Foto: Bubinga

Pozůstatky antického města leží asi 40 kilometrů jihovýchodně od města Enna blízko městečka Aidone. Je to tudíž jedno z mála antických měst, které neleží na pobřeží jako prakticky všechna řecká města, nýbrž ve střední Sicílii. Morgantina je v některých pramenech též uváděna pod názvem Serra Orlando, ale různí autoři používají různé výrazy: Morgantia, Murgantia či Murgentia. První objevy zde byly provedeny v padesátých letech 20. století. Osídlení je prokázáno z několika období. Nejstarší pochází z předhelénské doby, z let 1000 př.n.l., další pak mezi roky 450 př.n.l. a 50 př.n.l. Kdy přesně byla Morgantina založena, není zatím jasné. Nejstarší historický údaj pochází z roku 459 př.n.l., kdy měl Ducetius (král Sikelů, původních obyvatel střední Sicílie) dobýt město. Následně patřila Morgantina střídavě Syrakusám, Kamarině či Kartagincům. V době druhé punské války byla sice obsazena římským vojskem, ale posléze se vrátila pod Syrakusy. Nezávislost ji vydržela až do roku 211, kdy byla jako jedno z posledních měst na Sicílii obsazena Římany. Následnou částečnou devastací, přestavbou kultovních míst či odchodem obyvatel se zmenšil vliv a význam města. V prvním století našeho letopočtu upadla Morgantina v zapomnění, patrně přestala úplně existovat.

Foto: Bubinga

Od parkoviště je to asi 200 metrů k pokladně, kde kupujeme vstupenky a necháváme si tady nabít baterie k fotoaparátům. Za vstup pro jednu osobu do areálu Morgantina jsme zaplatili 6,00 Eur (lze také koupit společnou vstupenku pro návštěvu muzea v Aidone). Nejprve se vydáváme do míst, odkud je krásný výhled na dalekou Etnu. A poté začínáme zkoumat toto významné archeologické naleziště. Jako další města pod řeckým vlivem také zde bylo použito ortogonální uspořádání. Prostor je rozdělen dvěma hlavními ulicemi (Plateia A a B), které vedly od východu na západ. Kolmo je křížily vedlejší ulice (Stenopoi). Scházíme na Agoru (hlavní náměstí), kde archeologové odkryli například Ekklesiasterion, což byla v řeckých městech budova pro konání sněmů občanů. Stavba se stupňovitými sedadly na třech stranách a oltářem uprostřed měla zpravidla čtvercový půdorys. Další významnou stavbou byla stoa (stařecká sloupová síň či zdobené sloupořadí lemující antická náměstí). V tomto případě jsou hned tři, severní, východní a západní. Našemu zájmu nemůže uniknout ani divadlo, které je datováno do poloviny 3. stol. př.n.l. Postaveno bylo z místního vápencového kamene o průměr 57 metrů a horizontálně bylo rozděleno na dvě části. Divadlo mohlo pojmout až 2.000 návštěvníků. Další velkou stavbou na hlavním náměstí byl Bouleuterion (místo zasedání městského sněmu) nebo Prytaneion, což je sídlo prytanů, (obdoba vlády, exekutivy v demokratických řeckých obcích) a zároveň posvátná budova obce. Významnou funkci měly také určitě dvě velké sýpky pro ukládání obilí. Bez zajímavosti nejsou ani pozůstatky svatyní věnované Démétér a Korei (ženská božstva), které se nacházejí uprostřed Agory.

Foto: Bubinga

Prohlížíme si to tady a srudujeme i místní popisky. A představujeme si, jak to tady muselo zajímavě vypadat a fungovat. Agora je na západě a východě uzavřena kopci, na kterých se nacházely hlavní rezidenční oblasti města. Bohatství města se projevilo ve výstavbě domů jeho obyvatel. V období nevětšího rozkvětu a prosperity měly některé domy dvě atria (centrální prostor obytného domu) nebo peristyly (čtvercový nebo obdélný dvorek, obklopený krytým sloupořadím). Podlahy byly vyzdobeny mozaikami a používal se Opus signium (technika drcených střepů, částí cihel a tašek)

Dalo by se tady strávit hodně času, ale brzy budou zavírat a tak odcházíme zpět ze spodní části po hlavní široké a dlážděné ulici (Plateia A). Jen slunce a ticho vládne nad touto dva tisíce let starou kamennou dlažbou. Než nadobro opustíme areál, tak nás ještě čeká jedna vynikající archeologická památka. Severní lázně jsou trochu stranou, ale vyplatí se k nim dojít. Jedná se o rané helénské veřejné lázně obsahující jak horké, tak teplé koupele. Je to jedna z prvních staveb lázní, kde se začali používat kupole či valené klenby. Pro stavbu vodovodu sloužily terakotové trubky hnědooranžové barvy (terra cotta, latinsky „vypálená hlína“). Lázně měly také zajímavé praefurnium (místnost pro topení).

Foto: Bubinga

Když se tak procházím mezi ruinami starověkého města, mám divný pocit, jako by mne neustále někdo sledoval. Po celou dobu bloumání areálem mě toto místo se zvláštní atmosférou nenechalo klidným. Jako bych se nechal unést zpět do historie, do doby, kdy toto místo ještě žilo. Myslím, že Morgantina je velice zajímavé a pozoruhodné archeologické naleziště. Nevím, jak v sezóně, ale řekl, že tady nemusí být tolik lidí jako v případě známějších lokalit. Je zde vidět také mnoho ploch, kterých se ještě nedotkla lopatka archeologa, tudíž je možné stále očekávat zajímavé nálezy.

Foto: Bubinga

V 18 hodin 45 minut odjíždíme zpět přes Aidone do vnitrozemí ostrova. Tato část Sicílie je někdy zvlněná, jindy skoro rovinatá krajina, ale především hodně suchá. Někdy tady celé léto neprší. Slunce sice nedosahuje v tuto roční dobu ještě nejvyššího žáru, ale již se projevuje jako svrchovaný pán Sicílie. Vidíme mnoho opuštěných stavení, která pomalu chátrají a spějí ke svému zániku. Na sicilském venkově nelze především přehlédnout velké kamenné statky, pro návštěvníka ostrova velice zajímavé stavby, malebně zakomponované do přírodní scenérie. Zemědělství a pastevectví již místní neuživí nebo také možná mladé nebaví. A tak postupně lidé přestávají rozumět správnému hospodaření s půdou a vodou. Kdybychom na Sicílii cestovali jenom vnitrozemím, tak by člověk mohl dojít k myšlence, že tady zaniká civilizace, ale v městech a turistických střediscích na pobřeží tomu nic nenasvědčuje.

Foto: Bubinga

Enna je krásné město uprostřed Sicílie, které je také nejvýše položené město ostrova. Je však pokročilá doba a tak kolem jenom projíždíme. Jediná zastávka je před osmou hodinou večerní v obchodě, kde kupujeme potřebné věci (pečivo, zeleninu, víno a pivo) pro přežití v horách, kam chceme dojet. Je před námi sice pouze nějakých 100 kilometrů, ale z hlediska časového to nebude tak jednoznačné. Je nám totiž dáno poznat pověstné sicilské silnice. Hrbolaté výmoly, všudypřítomný prach, nečekané díry i záludné trhliny. Brzy se učíme rozumět významu zdejších dopravních značek. Když je snížena rychlost na 50 km/hod., tak lze jet i o dvacet více a občas nás také auta předjíždějí. Avšak snížení rychlosti na 30 či 20 km/hod. už znamená na silnici číhající nebezpečí, které berou vážně i místní řidiči. A někde se takové záludnosti vyskytují i dvakrát či třikrát během jednoho kilometru. A to jedeme po červeně značených silnicích (č. 117 a 120), které lze považovat za hlavní spojnice v centrální části ostrova. Vypadá to, že silnice se zde neopravují a nové nebudují. Kdo ví, zda nemají úmysl přejít zpět k povozům tažených koňmi. Ale ty jsme také neviděli.

Franta řídí, já sleduji mapu a vyhlížím cíl dnešní cesty. Na pravé straně míjíme město Nicosia a za městečkem Gangi hledáme odbočku ve směru na Castelbuono. Vjíždíme z vnitrozemí Sicílie do pohoří Madonie. Začíná přibývat zalesněných údolí i strání. Setmělo se, silnice se začíná klikatit a tak pomalu hledáme příhodné místo na spaní. Ve 21 hodin 45 minut zastavujeme. Zaujal nás olivový i cesmínový sad, který podél silnice lemují korkové duby. Následuje papání, bumbání a o půlnoci spinkání. Nacházíme se sice v pohoří, ale v nízké nadmořské výšce (450 m.n.m.) a tomu také odpovídá teplota + 7°C.

Předchozí část: https://www.turistika.cz/cestopisy/sicilie-ix-cast-cavagrande-del-cassibile-ferla-pantalica

Foto: Bubinga

Následující část: https://www.turistika.cz/cestopisy/sicilie-xi-cast-madonie-castelbuono-isnello-caccamo

Poslední aktualizace: 22.10.2013
Sicílie – X. část (Morgantina, Madonie) na mapě
Autor: Bubinga
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Sicílie – X. část (Morgantina, Madonie)

Sicílie a Eolské ostrovy 2009
Sicílie a Eolské ostrovy 2009
Cestopisy
Sicílie a Eolské ostrovy 200923.4. - 16.5.2009 Čtvrtek 23.4.Odjezd byl…
2.1km
více »
Villa Romana del Casale – římská vila s prvním zobrazením bikin v dějinách lidstva
Villa Romana del Casale – římská vila s prvním zobrazením bikin v dějinách lidstva
Zřícenina
Slavná „mozaiková“ Villa Romana del Casale se nachází v těsné blízkosti…
11.9km
více »
Etna
Etna
Sopka
Etna je bezesporu královnou mezi evropskými sopkami. Je totiž neje…
12.5km
více »
Pompeje
Pompeje
Město
Odpoledne 24. srpna 79 n.l. byly Pompeje pokryty vrstvou černého pop…
20km
více »
Enna - město ve vnitrozemí Sicílie.
Enna - město ve vnitrozemí Sicílie.
Město
Enna - město ve vnitrozemí, na kopci s nejvyšším bodem 931m. Založená byla…
22.4km
více »
Letiště Sigonella / Sigonella Naf
Letiště Sigonella / Sigonella Naf
Letiště
Letiště Sigonella Naf (NSY) spadá pod město Si…
41.8km
více »
Sicílie.
Sicílie.
Ostrov
Výpravu na Sicilii jsem měl v plánu dlouho, ale nikoho z mého okolí se mi…
43.3km
více »
Barokní město Palazzolo Acreide.
Barokní město Palazzolo Acreide.
Cestopisy
Na Sicílii je většina významných památek soustředěná kolem mořského…
55.5km
více »
Akrai, řecké město na Sicílii.
Akrai, řecké město na Sicílii.
Cestopisy
Na sicilském ostrově máme velkou příležitost navštívit desítky památek,…
57km
více »
zavřít reklamu