Sicílie - Monreale
Monreale se rozprostírá na úpatí předhůří Zlaté mušle. Z jeho teras se nám otevřel pohled na lidské mraveniště Palerma, ve kterém žije zhruba tři čtvrtě miliónu obyvatel. Sicilskou metropoli a zároveň po Neapoli druhé největší město italského jihu jsme měli jako na dlani. V Monreale jsme však nezkoumali velikost sicilských měst, nýbrž jsme se ponořili do závěrečné etapy normanské éry. Jeho jméno v překladu znamená Královská hora, neboť si ho poslední významný král Vilém II. vybral jako své mauzoleum. Nechal tady vystavět katedrálu, která měla být mocenským protipólem katedrály v Palermu, jíž ovládal k normanským panovníkům nepřátelsky naladěný arcibiskup. Porfyrový náhrobek je dodnes svědkem toho, že se monrealský chrám Panny Marie stal Vilémovým mauzoleem. Více než sto metrů dlouhá katedrála ze 2.poloviny 12.století je jedním z umělecky nejhodnotnějších svatostánků na světě. Z exteriéru na sebe poutají pozornost bronzové dveře od Bonana Pisana s výjevy z Bible. Stěny interiéru chrámu jako orientální koberec pokrývají mozaiky se 42 výjevy scén ze stránek Starého a Nového zákona. Negramotní věřící, kteří kdysi přicházeli do tohoto svatostánku, si prohlédli výzdobu a měli Bibli přečtenou. Mozaiky znázorňují stvoření světa a lidí, příběhy židovských patriarchů, narození i život Krista. Z příběhu Stvoření nás upoutalo vyobrazení Boha, kterak sedmý den odpočívá po vykonání svého díla. Celkově jde o jednu z největších mozaikových ploch na světě (6300 m2). Monumentální portrét Krista (hlava s vousem měří 3 metry) nad oltářem připomíná vyobrazení řeckého Pantokratora v pravoslavných kostelech a naznačuje, že výzdoba chrámu je dílem byzantských umělců. Sloupy jsou vizitkou antických stavitelů, vnější i vnitřní ornamenty po sobě zanechali Maurové a strohá fasáda nás odkazuje na tradiční normanské kostely. Přesto, že jen několik let po výstavbě katedrály a kláštera normanský královský rod vymřel, zanechal po sobě jedinečné klenoty románsko-orientálního umění. Němečtí, francouzští a španělští vládci, kteří je na sicilském trůnu vystřídali, již panovali v jejich kulturním stínu.
Z Monreale jsme zamířili směrem na západ. Podél pobřeží Tyrhénského moře jsme dojeli do městečka Isola delle Femmine, kde jsme přenocovali v hotelu. Před večeří jsme se ještě prošli k pláži s výhledem na ostře řezané svahy sicilského předhůří a skalnatý ostrůvek Femmine, kde prý byly kdysi vězněny neposlušné saracénské ženy.