Výstup na Sas de Stria – po stopách I. světové války

Dolomity dodnes nesou stopy válečné fronty I. světové války, která vedla přes těžko přístupné hřebeny, věže a vrcholky hor. Místa bojů se dostávají stále více do pozornosti a zájmu turistů, kteří se vydávají  po jejich stopách, do míst kde bojovali také naši dědové. Vybudované vojenské cesty, zákopy a tunely dnes slouží jako turistické cesty nebo jako zabezpečené cesty tak zvané ferraty.

Také já jsem se vydal za historií I. světové války. Za cíl jsem si tentokrát vybral vrchol Sas de Stria /2477 m/ a jeho blízké okolí. Vrchol tvořil frontovou linii a docházelo zde k prudkým bojům, zvláště o protilehlý vrchol Picolo Lagazuoi /2778 m/. Túru jsem začal v sedle Vasparola /2183 m/, kterým prochází silnice z údolí Alta Badia a přes nedaleké sedlo Falzarego vede do Cortiny d´Ampezo. Od bývalé vojenské pevnosti, dnes budovy muzea, vychází sporadicky značená cesta, která vystupuje okolo velkého modře natřeného balvanu na skalnatý hřeben. Ten je rozryt množstvím starých vojenských zákopů. V okolí se nacházejí ještě zbytky drátěných zátarasů, kusy ostnatého drátu, zborcené dřevěné výztuže okopů a stropů úkrytů. Cesta často vede těmito zákopy a stoupá po severozápadním hřebeni přes skalné stupně k vrcholu. Závěr je troch náročnější. Pomocí dvou žebříků se překonává úzký skalní komín,visí zde ještě pozůstatky původního dřevěného žebříku. I samotný vrchol je rozryt zákopy a úkryty vysekanými ve skále. Je odtud nádherný kruhový rozhled. Zvlášť kouzelný je pohled na sedlo Falzarego, na klikatící se příjezdovou silnici, na protilehlé vrcholy Lagazuoi. Na druhé straně z vrcholu spadá kolmá stěna, která je oblíbená horolezci. Vede zde několik lezeckých cest různé obtížnosti. Pod touto stěnou jsou vidět další pozůstatky vojenského opevnění. Sestup je možný jedině po výstupové cestě.

Sestoupil jsem zpět do sedla Vasparola a po silnici jsem šel směrem do sedla Falzarego. Asi po 500 metrech jsem odbočil na pěšinu, kterou používají horolezci při nástupu do SZ stěny. Vyšel jsem pod stěnu a pokračoval dál pěšinou klečí do sedýlka, kde bývalo další velké vojenské opevnění. Množství zákopů, vysekaných okopů a střílen.Vše nasměrované do sedla Falzarego a na protější Lagazuoi. Také zde jsou ve skále vysekané tunely, které sloužily pro ubytování vojáků a jako sklady munice. Pokračoval jsem cestičkou suťovým svahem po druhé straně hory Sas de Stria. Všude opět plno válečných pozůstatků opevnění, drátěné zátarasy, zbytky konzerv a střepiny granátů. Došel jsem pod sedlo Vasparola do obnoveného vojenského ležení ukrytého ve skalním městě. Jsou zde obnoveny zákopy, spojovací chodby, pozorovatelny a ubytovací prostory. Po prohlídce jsem vystoupal do sedla a túru jsem zakončil prohlídkou muzea. Jsou zde soustředěny pozůstatky z válečných bojů nalezené v blízkém okolí a  dobové dokumenty.

Výstup se doporučuje pouze za suchého počasí.