Malta

Asi málokdo ví, než se blíž začne zajímat, že "Malta" je souostroví. Skládá se ze 4 ostrovů: Malta, Comino, Gozo, Filfla. Malta je největší ostrov s hlavním městem Valletta. Comino je malinký ostrov západně od Malty s Modrou lagunou (dá se tam jet na výlet lodí) a jedním hotelem a kolem něj se jezdí na druhý větší ostrov Gozo. Filfla je skalisko jižně od Malty, je z některých míst na jihu nejasně vidět a není mi známo, že by se k němu jezdilo.

Na Maltu se dá doletět přímo v sezóně nebo s přestupem po sezóně. Domluvíte se anglicky. Zvládli jsme to za obě cesty cca 7 tis. Kč pro jednoho (2009).

Valletta – hlavní město souostroví Malta

Z maltského letiště je nejjednodušší jet taxíkem. Jsou státní a platí se jednotná taxa. Hlavním městem je v podstatě souměstí kolem Valletty, předměstí jsou pojmenovaná jinak. Historické centrum je docela malé, hlavní třída začíná u Neptunovy fontány, kde je centrální autobusové nádraží. Odtud se dostanete úplně všude. Funguje zde přes den i poradce pro cestování. Valletta má středem města hlavní třídu, když projdete bránou od fontány, směrem k pevnosti Elmo na druhé straně města (je tam námořní muzeum). Kousek za bránou po levé straně je muzeum s vykopávkami drobných předmětů, ale i částí megalitických chrámů (stále se neví, kdo a proč je stavěl). Cestou potkáte i jednu úžasnou cukrárnu, ale jejich cukrovinky nám moc nechutnaly (třeba prasečí ksichtíky). Zrovna tak jako plněné těstové kapsy, jejich specialita. Klasickou nabídkou restaurací je „fisch and chips“. Valletta sama je zajímavá architektonicky a dále rozsáhlým přírodním přístavem, kam se dostanou i zaoceánské lodě. Na přístav je nastavena webkamera. Než jsme jeli, často jsem se dívala. Druhá webkamera je v turistické oblasti na pláži. Nás vyloženě uchvátilo množství balkónků v patře, ze kterých prý spolu komunikovaly ženy, nemohly totiž dříve volně chodit ven. Ani dnes jich moc neuvidíte. Ve Vallettě je památník na války, u něj je zvon a o něm se říká, že v poledne když zvoní, není radno se zdržovat v blízkosti, aby člověk neměl zalehlé uši na delší dobu. Dále zde na východní straně můžete jít podél přístavu, jsou zde 3 zahrady, asi je dost složité je udržovat. V jedné, údajně vládní zahradě, je i sestava několika děl pro střílení salv při zvláštních příležitostech. Děla jsou namířena na přístav a je odtamtud moc pěkná vyhlídka. Jednou úžasnou věcí je St.John´s catedral. Není otevřená pořád, nejlíp je se podívat kdy a naplánovat. Vevnitř jsou vykládané dlaždice a velmi impozantní výzdoba, ve zlatě. Určitě stojí za podívání. Když jsme si chtěli koupit maltské víno přímo ve Vallettě, nějak jsme žádné nenašli, měli pouze vína italská.

Ubytování a doprava

O Ubytování nemůžu informace podat, bydleli jsme u synovy spolužačky, která tady byla na půl roku ve škole. Měla pronajatý byt v méně frekventované čtvrti Xghajra, pro jednoho hodně velký, přes 100 metrů čtverečních. Z tohoto mne hlavně zaujalo, že si objednáte vodu v obchodě a oni vám ji přivezou domů. Jinak je užitková voda dost drahá. A nezapomenutelný zážitek byla jízda místním autobusem. Je pravda, že půjčit si auto, je zbytečné, Malta je malá, všechno je dobře dosažitelné autobusy, i když přístup k jízdnímu řádu je vyloženě jižanský. A navíc orientace v souměstí Valletty je značně náročná. Lístky se kupují u řidiče autobusu, dají se koupit i turistické několikadenní. Autobusy pak mohou být velmi rozdílné, na těch méně frekventovaných trasách jsou dobře udržované staré autobusy s podlahou z plechu, občas vidíte na silnici. Řidiči jsou obloženi svatými obrázky. A když chcete vystoupit, zastávky jsou označené, ale musíte zazvonit na řidiče - ZVONKEM NA PROVÁZKU!!! Návrat o několik desítek let zpátky. K tomu trošku horší ulice a první cestu jsme prožili v záchvatech smíchu. Na významnějších turistických trasách jezdí autobusy moderní, i proto, aby se tam vešlo mnoho turistů. Hlavně je třeba si uvědomit, že se jezdí vlevo a každý nástup do autobusu je třeba si dobře naplánovat.

MMMM

Za jeden den jsme zvládli několik "M". Marsascala je městečko východně od Valletty s krásným přístavem - typicky malovanými loďkami. Já suchozemec bych do ní nikdy nevlezla, kdybych měla vyjet na otevřené moře. A viděli jsme je jezdit docela daleko na moři. Marsaxlokk je městečko, kde se konají trhy všeho - my jsme si koupili čerstvé ryby k večeři a nějaké drobné upomínkové předměty - třeba utěrku s typickým receptem králík po malťansku - byl moc dobrý. Dalším "M" byla Mdina - tiché město. V minulosti hlavní město ostrova, téměř uprostřed ostrova na kopci a s výhledy na všechny strany - strategicky asi zvolené dobře. V městečku jsou restaurace, krásná severní vyhlídka a je skutečně tiché. Těsně vedle hradeb byl malý parčík s pro nás nezvyklými stromy a ještě jsme si museli vyfotit Škodu favorit u pumpy. Poslední "M" bylo severně od Mdiny - Mosta s katedrálou uprostřed města - velmi zvláštní stavba s obrovskou kupolí a sochami v průčelí. Říká se, že uvnitř (bohužel zrovna bylo zavřeno) je nevybuchlá bomba - prý pochází z Čech a město mělo štěstí, protože bomba byla vyrobená tak, aby nevybuchla.

Blue grotto - Modrá jeskyně

Nachází se na jihu ostrova, je to skalní útvar na hraně moře. Nad ním je vyhlídka, mj. je vidět Filfla a vrtná věž, která nic netěží. Když je příznivé počasí a klidné moře, dá se dojít od vyhlídky dolů do přístavu a jet k jeskyni loďkou. Když se vydáte do kopce, asi tak po 2 km se dostanete k megalitickému chrámu. Cestou můžete obdivovat výhledy na moře a holé stráně s trsy opuncií.

Megalitické chrámy

Na Maltě jsem viděla dva, další na Gozu jsme nestihli. Jeden chrám, který byl vykopán koncem minulého století nějakým zemědělcem, je Tarxien. Je dosažitelný pěšky z autobusového uzlu Paola (obdélníkové náměstí s kamenným zábradlíčkem a parčíkem). Na to, že je v husté městské zástavbě, je tichý, má spousta vysvětlivek a originální části z něj jsou právě v archeologickém muzeu. A kdo by to řekl, další megalitický chrám, kousek od Blue Grotto se jmenuje Mnajdra. Asi nějak to písmeno milovali. Je nad mořem, kruhovitě uspořádaný a krytý střechou, protože slunce v kombinaci s větrem kameny ničí. Nikdo neví, z jakého důvodu vznikly, ty kvádry byly obrovské. Dokonce jsou tu zveřejněné domněnky, jak vlastně lidé s kvádry pohybovali - odvalovali je na kamenných koulích. Nejtajemnější památkou je mj. "Velká matka", kterou prodávají jako suvenýr a je v různých polohách, záhadou je "spící matka", neví se, zda žije a jenom spí. Je to podobný symbol jako "Věstonická Venuše"

Gozo

Pokud bydlíte někde kolem Valletty, je dobré si na Gozo nechat celý den. My jsme jeli autobusem přes celou Maltu na Cirkewwa, tam je přístav s trajekty GOZO. Koupili jsme si zpáteční lístek. Z trajektu byly vidět medúzy a taky ostatní lodě, jiné trajekty, plachetnice, raft s potápěči. A taky Comino a vjezd do Modré laguny. Z přístavu jezdí mnoho autobusů rovnou do hlavního města Victoria. Odtud po přesednutí můžete jet na západní konec ostrova, kde je další krásný skalní útvar - Azure Window - prostě azurové okno. Ta barva moře je nádherná. Kolem je plno pískovcových útvarů a taky vnitřní jezero spojené s mořem, dá se projíždět tunelem. V těchto místech prý za druhé světové války kotvily ponorky. Viděli jsme tam potápěče. A taky jsme si dali oběd - klasika fisch and chips a prodavačka nám řekla, že to není slané, protože sůl přinese vítr od moře. Na Gozu je další megalitický chrám a na severním pobřeží další jeskyně, ale byli jsme mimo sezónu a autobusy jezdily méně často, tak jsme všechno nestihli. I tak jsme se vrátili do Valletty až pozdě večer.

Poslední den jsme věnovali Vallettě, konečně byla otevřená katedrála. A protože je u hlavní ulice, nepropásli jsme ani vládní delegaci. Ta nakonec zdržela náš odjezd na letiště, tak jsme pak nervózně v autobuse poposedávali a čekali, zda stihneme odlet. Autobus jezdil nečekaně klikatě, letiště bylo vidět, ale nějak jsme se pořád neblížili. Proto rada na závěr - nechte si na jízdu na letiště autobusem dostatek času anebo jeďte taxíkem, tehdy za 19 éček.