Jižní Čechy - 5. den: Trojmezenská hornatina-okruh 17 km: Jelení - Schwarzenberský plavební kanál – Plešné jezero – vyhlídka a pomník A. Stiftera – Kučerova vyhlídka – vrch Plechý – nouzové nocležiště – kaskáda na Jezerním potoce – Rossenauerova kaplička
Foto: jircak
Úterý 16. 5. 2023
V noci bylo jasno, zdá se, že včerejší déšť je minulostí. Teplota v autě klesla na 6,4 stupně. Byl tady - u bodu záchrany 340 – Pěticestí, Slunečná však nakonec skutečně klid.
Vstáváme v 8, potřebujeme vyrazit o trochu dřív než jindy. Studeně to fouká, ale za větrem na sluníčku je příjemně. Občas kolem projede auto. Najednou u nás jedno zastavuje. Dozvídáme se, že tu prý nemáme vůbec co dělat a že za hodinu sem přijedou překládat kamiony. To je skoro jak za pašeráků – na takovém odlehlém místě. Ale to už bychom chtěli být pryč.
Nenecháme se vyrušovat, snídáme a balíme na pořádný výlet. Chceme na Plechý, odpoledne má zase pršet, tak uvidíme, zda nás to cestou spláchne.
Odjíždíme, kamiony jsme naštěstí na té úzké silničce nepotkali. Projíždíme Želnavou, kde odbočujeme vpravo do nitra Šumavy. V Nové Peci kupujeme chleba a ještě sladkou svačinku. Pokračujeme až na parkoviště Jelení vrchy. Dál se už autem nedostaneme.
I dnes jsme na místě bývalé dřevařské obce, která byla založena r. 1792 spolu s nově vybudovaným 419 m dlouhým Schwarzenberským plavebním kanálem, který umožňoval splavování dříví ze Šumavy až do Rakouska. I když se přestal používat r. 1962, jeho část se zachovala a je chráněn jako národní památka. Kromě dřevařů zde žili i kameníci, kteří zde často předváděli své umění.
V letech 1821 – 1823 byl ve skále pod sedlem mezi Plešivcem a Jelenskou horou vystřílen 389 m dlouhý další vodní tunel, který také sloužil k plavení dřeva a vlastně se stal součástí Schwarzenberského kanálu. Dnes tudy voda už neteče. Zachovaly se však oba portály – horní i dolní. A právě ten dolní portál je v blízkosti placeného parkoviště, kde jsme nechali auto. Jiná možnost parkování tady není, nedá se nic dělat.
Tady to trochu známe. Před 3 lety jsme tady byli, když jsme procházeli naučnou Medvědí stezku. Dnes odtud jdeme na opačnou stranu - po modré po asfaltce do mírného kopečka. Téměř na trase máme i horní portál vodního tunelu, který byl opraven v letech 2000 – 2004.
Sluníčka už moc nevidíme, ale zatím to na déšť také nevypadá. Zpočátku nám společnost dělá Schwarzenberský plavební kanál. Po deštích předcházejících dnů je v něm vody docela dost. Opouštíme ho i modrou značku na rozcestí Hlučina – potok a pokračujeme po zelené. Po levé straně je kámen s označením Rulf Weg 1885. Informace, co to znamená, jsem si musela najít až později. Johann Rulf byl syn bývalého knížecího stavebního ředitele Václava Rulfa z Prahy, on sám byl vrchním lesním v nedalekém Křišťanově a byl dlouholetým vedoucím plavby dřeva po Blanici. Na jeho památku byla pojmenována tato cesta.
Kus další cesty jdeme podle potoku Hlučina, který si tady vesele bublá. Okolí cesty je silně podmáčené, je skoro výhoda ta asfaltka, po které jdeme, i když raději bych měla pěknou lesní pěšinu.
Konečně jsme dorazili k Plešnému jezeru, 3. největšímu šumavskému jezeru (po Černém a Čertovu jezeru). Téměř současně s námi k jezeru přijela parta cyklistů, kteří se za hrází usadili. My jsme neměli chuť se tam mezi nimi motat. I z naší strany jsme měli pěkný výhled na jezero. Až později jsme zjistili, že právě na druhé straně hráze jezera má být pamětní kámen s knížecí korunkou a s iniciálami J. S. a datem 13 August 1868. Přesně v tento den zde byl osmiletý princ Jan ze Schwarzenbergu, který se později stal poslancem ve vídeňské říšské radě za šumavské okresy a který podporoval výstavbu železnice v této oblasti. O tomto památníku jsme nevěděli, takže jsme ho ani nehledali. Bohužel.
Na naší straně máme velké posezení, dáváme jen lehkou svačinku, abychom nabrali energii. Odkládáme bundy a mikiny. Čeká nás prudké a náročné stoupání, to se určitě zahřejeme.
Během stoupání jsme se shodli na tom, že včerejší odpolední procházka byla na dnešek dobrý trénink. Také jsme lezli přes kameny, ve vodě a po rozpadajících se povalových chodníčcích. Dnes je to však výrazně náročnější. Cesta je prudká, stoupá se po kamenech a kořenech, mezi kterými teče voda. Je nutno si vybrat tu relativně nejpohodlnější cestu, ale také suchou. Ne vždy se to daří. Naštěstí jsou tu stromky, smrkové větve, kterých se občas přidržuji. Tento druh cesty se mi však líbí, i když musím občas odpočívat. V kopci je pramen Ríša, který je prý pitný - na rozdíl od toho, co byl při silnici. Někdy však prý sotva teče.
Svah už je tak prudký, že cesta vede cik cak. Až sem je slyšet střelba z vojenského újezdu Boletice. Jak stoupáme, otevírají se nám pohledy na jezero a šumavské kopce. Škoda že je zamlženo, že výhledy nejsou nejlepší. Vidíme i vodní nádrž Lipno, později jezerní stěnu Plešného jezera. Je skutečně pěkně strmá. Raději na kraj ani nejdu. Jsem ráda, že už jsem dost vysoko, spadnout dolů v žádném případě nechci. Výhledy jsou čím dál zajímavější, nejde však jít a rozhlížet se. Tedy já to společně nezvládám. Buď jedno nebo druhé. Ale zase to má jednu výhodu. Když se kochám výhledy, trochu si odpočinu.
Konečně jsme na skalní vyhlídce, kde je pomník Adalberta Stiftera, německy píšícího spisovatele (1805-1868), který Šumavu miloval. Postavili ho kameníci z bývalé osady Jelení vrchy v letech 1876-1877. Výhledy jsou stále zamlžené, ale i tak jsme jimi nadšeni.
Zdolání této vyhlídky je pro nás znamením, že to nejprudší stoupání k vrcholu je téměř za námi. Ještě kousek polezeme skoro kolmo na vrstevnice, ale pak už to bude mírnější.
Cestou na Kučerovu vyhlídku jsme si trochu odpočinuli. Kousek se šlo téměř po rovině. Vyhlídka byla pojmenována po šumavském botanikovi Stanislavu Kučerovi (1944 -1992). Odtud však tak hezký výhled není. Skalní vyhlídky jsou naštěstí ohrazené. Mohu se tedy kochat a nemít strach, že se někam zřítím. Přesto jsem se tam málem přerazila. Všude je spousta vody, šlápla jsem na jeden plochý kámen, ten se se mnou zhoupl, já si zvrtla nohu, naštěstí jen lehce, a už jsem se viděla v té louži. Jak jsem to ustála a do vody neslítla, to nechápu. Inu občas mám přece jen štěstí.
Čeká nás ještě kousek stoupání po kamenech, kořenech a mezi vodou, ale za chvíli už jsme na náhorní plošině. Už tedy nestoupáme, ale charakter cesty se nemění. Je to tu samý kámen. Konečně vidíme vrchol – skalisko a na něm krásný zdobený kříž.
Plechý (1378 m) je naše nejvyšší šumavská hora. Konečně se nám podařilo ji zdolat. Je tu velké množství různých různých skalisek. Prostě je tu nádherně. Celou cestu jsme nikoho nepotkali (nepočítám cyklisty u jezera) a najednou nahoře u kříže postává jedna dvojice. Přišli z Třístoličníku, ale jak nás zahlédli, už nám na vrcholu uvolnili místo. Ať si ten vrchol také užijeme. To jsou moc hodní. Stoupáme na nejvyšší bod. Začíná drobounce mrholit. A samozřejmě to tady silně profukuje. Je mlhavo čím dál víc, takže bohužel daleké rozhledy nemáme. Přesto máme fantastický pocit.
Snad nám to vyjde příště. To chceme dojet na Třístoličník – z německé strany je velké parkoviště. A sem si to projít přes Trojmezí. Mohla by to být docela příjemná hřebenovka. Ale počkáme, až nám zrekonstruují restauraci na Třístoličníku. Nyní je zavřená.
Jeden čas jsme dokonce uvažovali o tom, že se přes Třístoličník vrátíme k autu do Jelení. Bylo by to však 28 km a při tomto náročném stoupání by to už na nás asi bylo moc. I když dnes se nám šlo docela dobře. Kdyby nepoprchávalo, kdo ví, zda bychom tím směrem nevyrazili. Občas děláme naprosto nerozumné kousky. Jenže je zataženo a pár kapek padá. Raději jsme se rozhodli pro ústup. Kdyby se pořádně rozpršelo, tak z těch skal by se moc dobře nešlo. Nakonec jsme si tu raději ani svačinku nedali.
Přeháňka se skutečně přehnala, ale plán neměníme. Raději ať jsme z kamenité cesty pryč.
Nevracíme se po stejné cestě. Pokračujeme po naší žluté a rakouské červené značce. Cesta vede podle rakouské hranice z prudkého kamenitého svahu. Raději se moc nerozhlížíme, hlavně já, a spěcháme dolů. Ota to zvládá obojí. Stále je hodně zataženo. Charakter cesty je podobný, snad trochu schůdnější, i když Otovi se to nezdá. Každopádně cesta vede přímo z kopce až na rozcestí Pod Plechým – hr. kámen I/6. Tady se cesty dělí. Červená vede do Rakouska, my pokračujeme z prudkého kamenitého kopce dál až na rozcestí Pod kamenným mořem. Až v závěru se cesta zdá trošku pozvolnější, ale voda a kameny tu jsou stále.
Nevracíme se po stejné cestě. Pokračujeme po naší žluté a rakouské červené značce. Cesta vede podle rakouské hranice z prudkého kamenitého svahu. Raději se moc nerozhlížíme, hlavně já, a spěcháme dolů. Ota to zvládá obojí. Stále je hodně zataženo. Charakter cesty je podobný, snad trochu schůdnější, i když Otovi se to nezdá. Každopádně cesta vede přímo z kopce až na rozcestí Pod Plechým – hr. kámen I/6. Tady se cesty dělí. Červená vede do Rakouska, my pokračujeme z prudkého kamenitého kopce dál až na rozcestí Pod kamenným mořem. Až v závěru se cesta zdá trošku pozvolnější, ale voda a kameny tu jsou stále.
Tady nás žlutá opouští – vede k Plešnému jezeru. My pokračujeme po zelené, stále mezi kameny. Černé mraky se rychle blíží. Snažíme se jít, jak nejrychleji je to možné.
Zastávku jsme si naplánovali u přístřešku Jezerní stezka, který je u nouzového nocoviště. To je určeno pro jedno přenocování v době od 18:00 do 9:00 hodin. Přicházíme tam s prvními kapkami. Tak to nám to vyšlo dobře. Teď ať si klidně prší. Přístřešek je velký dovnitř neprší. Navíc sem ani nefouká. Jsou 4 hodiny, konečně obědváme.
Po krátkém odpočinku vytahujeme deštníky a odcházíme. Vím, že deštníky se do hor moc nehodí. Jenže když si vezmu pláštěnku, dojdu tak zpocená, že si myslím, že by to bylo stejné, kdybych ji neměla. A to jsem si koupila i drahé pončo, kde bych se prý potit měla minimálně. Teď ho má syn a je s ním spokojený. Mně však nevyhovovalo. Navíc když fotím, mám pod deštníkem fotoaparát schovaný. Ota dlouho chodil v ponču, ale nakonec ho taky zrušil.
Do cíle máme 6 km téměř po rovině po cyklotrase, takže by to měla být už cesta pohodlná. To je jedině dobře. Přístřešek opouštíme v poměrně silném dešti. Nejen, že prší, ale silně se ochladilo. Zpočátku jdeme rychle, ať se zahřejeme. Oblékat se zatím nechceme.
Po chvíli ze svahu stéká Kamenný potok, jeho bublání nás doprovází. Až později jsme zjistili, že těch potoků a pramenů je tu celá řada. Ve všech je hodně vody, i přes ten déšť to bublání slyšíme, i když ty potoky ani nevidíme. Na Jezerním potoce vlevo má být pěkná kaskáda. Měla jsem strach, že v tom kraválu ji neuslyšíme. Jenže to nejde. Tady je rachot ještě větší. Navíc z cesty odbočuje k potoku pěšinka. Ani tu nelze přehlédnout. Jak je všude hodně vody, tak tady to skutečně teče. To je nádhera.
Vpravo teče další voda, která byla od Jezerního potoka odkloněna. Tomu se tu říká Jezerní smyk. Jak jsem se později dozvěděla, tak dřevo se plavilo z Plešného jezera právě po Jezerním potoce a pak bylo směřováno do Jezerního smyku. Přicházíme na rozcestí Jezerní smyk. V těchto místech se kanál Jezerní smyk vlévá do Schwarzenberského kanálu, který zprava přitéká. Takže právě tady se dřevo z Plešného jezero dostalo do kanálu. Musím se přiznat, že žasnu,jak to bylo vše vymakané.
Pokračujeme po modré, ale také podle Schwarzenberského kanálu. Vody je hodně, i když je to kanál, tak je slyšet, jak jím protéká silný proud vody.
Tady na trase nás čeká řada zajímavostí. Nejdřív je to malá dřevěná Rossenauerova kaplička, která je pojmenovaná po staviteli Schwarzenberského kanálu. Dříve zde byl svatý obrázek a právě u něho se zraněný stavitel modlil po napadení pytlákem. Jako poděkování za uzdravení zde postavil boží muka, která byla r. 1818 obestavěna touto kapličkou.
Tady je další rarita kanálu. Je zde akvadukt, do kterého je stažen Jezerní potok, aby se mohl zkřížit s kanálem. Pomocí stavidel je možno vodu připouštět i do kanálu. Akvadukty jsem již viděla, ale tady to je tak perfektně vše promyšlené. To jsem nikde neviděla. Ani mi nevadí, že prší. Stojím, fotím a žasnu.
Nakonec přece jen pokračujeme. Vpravo v údolí vidíme, jak tam meandruje Jezerní potok.
Pokračujeme po modré, stále v doprovodu plavebního kanálu. Blížíme se do cíle dnešního výletu.
Míjíme muzeum – expozici Schwarzenberského kanálu. K tomu účelu byla využita stodola domu čp. 13 v osadě Jelení vrchy. Hlavním exponátem výstavy je velká plastická mapa krajiny kolem Schwarzenberského plavebního kanálu.
Hned naproti domu se kanál zase rozděluje. Jsou tu zajímavé stavby.
Zbývá nám krátká cesta do mírného kopečka a jsme u auta. Jen občerstvení, které bylo dopoledne otevřené, má již zavřeno. Ale to nás neudivuje. Kdo by sem v tomhle počasí chodil. I parkoviště už je prázdné.
Už cestou jsme se domluvili, že sjedeme jen do Nové Vsi, kde je u restaurace U mostu tábořiště a kde jsme před 3 lety spali. Jen jsme nevěděli, zda bude otevřena hospůdka. Docela rádi bychom se někde trochu usušili.
Jenže hospůdka je zavřená, nikdo tu není. Je však možno tam zajet. Stále prší. Kromě restaurace s venkovním posezením je zde ještě kiosek, jehož střecha hodně přesahuje. Tam jsme nakonec zajeli. Když jsme otevřeli boční dveře, tak nám do auta nepršelo. Umyla jsem se, uvařila večeři, najedli jsme se v teple v autě. Nakonec to vše vyšlo perfektně. Ještě jsme si ohřáli vodu na grog a kousek přeparkovali, abychom spali na rovině a aby na nás ze střechy, ani ze stromů nepršelo. Udělali jsme si grog, dopili jedinou litrovku piva, co máme ze včerejška z volarského pivovaru Gabretus.
Mezitím přestalo pršet. Nakonec to vše vyšlo bezvadně, jen tu asi bude v noci chladno. Spíme vlastně u Lipna. V půl desáté je venku už jen 8,5 stupně, v autě 10. Jsme však spokojení, dnešní den se povedl. Ani nám nevadlo, že jsme cestou zpátky zmokli. Hlavně, že jsem mohla vařit schovaná pod střechou. Po dnešním náročném výletu plánujeme na zítra nějakou pohodovku. Jen by už mohlo přestat pršet.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(48.771, 13.857)
Poslední aktualizace: 3.10.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Nová Pec
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jižní Čechy - 5. den: Trojmezenská hornatina-okruh 17 km: Jelení - Schwarzenberský plavební kanál – Plešné jezero – vyhlídka a pomník A. Stiftera – Kučerova vyhlídka – vrch Plechý – nouzové nocležiště – kaskáda na Jezerním potoce – Rossenauerova kaplička
Plechý, Trojmezí, Plešné jezero
Tipy na výlet
Pěkně po svých ze záchytného parkoviště v Nové Peci. Ze začátku po asfaltce a potom následuje náročnější výstup po le…
0.2km
více »
Plechý
Hora
Plechý je s výškou 1379 metrů nejvyšší horou české části Šumavy.Zároveň je pátým nejvyšším vrcholem Šumavy a Jihočeského kraje.Leží na státní hranici České republiky a Ra…
0.3km
více »
Plechý
Vrchol
Nejvyšší hora české části Šumavy (1.378 m) leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem. Hora přitahuje návštěvníky řadou zajímavostí. Nejatraktivněj…
0.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Plechý - nejvyšší vrchol české části Šumavy.
Hora
Plechý /1378 m/ je nejvyšší hora Šumavy na území České republiky, její vrchol je na státní hranici s Rakouskem. Vrchol se tyčí nad Plešným jezerem. Z české strany se dostanete na vrchol po žluté turistické značce…
0.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Plešné jezero.
Jezero
Plešné jezero je jedním z ledovcových jezer na české straně Šumavy. Jezero je elipsovitého tvaru o délce 540 m a šířce 150 m, má rozlohu 7,5 hektaru a…
0.8km
více »
Pomník Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem
Pomník
Adalbert Stifter byl německy píšícím spisovatelem, básníkem Šumavy a rodákem z nedaleké Horní Plané (nar. 1805), kda má mimo jiné i svůj rodný domek a sochu. Psal sice německy, ale některá svá díla věnoval českému národu a kritizoval národnostní třenice mezi Čechy a Němci. Zemřel v Linci v roce 1868, dva dny po pokusu o sebevraždu.
Pomník spisovatele a básníka Šumavy Adalberta Stiftera najdeme na vrchu skalní stěny nad Plešným jezerem ve výšce 1311 m.n.m. Má podobu kamenného obelisku vysokého 14,5 m. …
0.8km
více »
Na kole k Plešnému jezeru
Tipy na výlet
Jedeme z Nového Údolí na Plešné jezero Jedu na kole z Nového Údolí po cyklostezce na Plešné jezero, potom sjíždím kolem Černého Kříže směrem na Stožec a zpět do Nového Údolí Jídlo jsem měl s sebou, bydlel jsem v…
0.8km
více »
Plešné jezero
Jezero
Plešné jezero se rozkládá na svahu hory Plechý (1.378 m) v nadmořské výšce 1.089 m asi 17 km jižně od Volar. Vzniklo podobně jako ostatní šumavská ledovcová jezera v období pleistocénu. Přes jeden kilometr dlouhý …
0.8km
více »
Plešné jezero z Nové Pece, přes Jelení vrchy a k pomníku A. Stiftera
Tipy na výlet
Jedeme, či později jdeme za přírodou, horami a ledovcovým Plešným jezerem…
1km
více »
Z Jeleních vrchů přes Plešné jezero a Plechý zpět na Jelení vrchy
Tipy na výlet
Vážení přátelé turistiky i Turistiky, rád bych vás pozval na krásný výlet šumavskou přírodou. Vyrážíme z Jeleních vrchů, kam dojedeme autobusem z Nové Pece nebo autem na místní parkoviště. Vyrážíme po modré značce směr Plešné jezero. Po chvíli dojdeme k historickému portálu Schwarzenberského kanálu. Zde uvidíte v praxi světlo na konci tunelu. Od portálu jdeme po modré na rozces…
1km
více »
Jižní Čechy a Šumava II. (Chvalšiny, Říjiště, Plešné jezero, Horní Planá, Dobrá Voda, Lipno, Římov, Velešín)
Cestopisy
Jestliže úvodní část tohoto cestopisu byla zaměřena na cestu přes východní Čechy a první „nesmělé“ krůčky jihočeské, druhé pokračování je už hlavně o „drsné“ Šumavě. A také historické památky většinově nahradila z…
1km
více »
Nová Pec, Schwarzenberský kanál, Říjiště, Kamenné moře a Plešné jezero
Tipy na výlet
Tento tip na výlet nás zavede do šumavských hvozdů s kamenným mořem i k ledovcovému jezeru, které…
1.3km
více »
Trojmezí
Zajímavost
Trojmezí na Šumavě - místo na turistiské trase Třístoličník - Plechý, místo, kde se stýkají státní hranice České republiky, Německa a Rakouska. Současný trojhranný hraniční kámen ( z roku 1993) je zdoben státními …
1.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Trojmezí na Šumavě.
Rozcestí
Při našem šumavském výletě jsme při cestě z Plechého /nejvyšší hory na české straně/ na Třístoličník přecházeli přes Tojmezí. Nachází se na nejvyšším hřebenu české a rakouské části Šumavy, na turistické trase Trojstoličník – Trojmezná – Plechý. Přesněji, leží v dolíku mezi vrcholy Plechý (1378m) a Trojmezná (1361m).
Již od roku 1756 v těchto místech stával hraniční mezník.…
1.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Trojmezná hora
Rezervace
Přírodní památka Trojmezná hora leží v katastrálním území Nová Pec. Zahrnuje masiv Trojmezné a Plechého s Plešným jezerem a rozkládá se na území o ploše 400 ha.
Chráněn je zde rozsáhlý komplex smrkových porostů…
2.2km
více »
Šumava 2020 - pěšky, na kole a v lodi.
Pohoří
Letošní putování po Šumavě začínáme v Prášilech. S bágly na zádech vyrážíme k Prášilskému jezeru. Je krásné počasí a tak se tu zdržíme a užíváme si tu krásu. Navíc je všude plno borůvek a…
2.6km
více »
Občerstvení Říjiště (Nová Pec)
Cyklo bar - hospůdka
Na Občerstvení Říjiště narazíme v nadmořské výšce 885 metrů. Jedná se o příjemné odpočinkové místo i občerstvovnu, nacházející se mezi Novou Pecí a Plešným jezerem, které se pyšní sloganem „U nás se budete cítit ja…
2.8km
více »
Trojmezná
Vrchol
Na státní hranici České republiky se Spolkovou republikou Německo leží významný 1.361 m vysoký šumavský vrchol Trojmezná. Jedná se o dvouvrcholovou horu, jejíž vyšší vrchol leží na území ČR a nižší, známý jako B…
3.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Akvadukt na Schwarzenberském kanálu
Technická památka
Schwarzenberský plavební kanál, který je asi nejzajímavější technickou památkou na Šumavě, překonává pomocí akvaduktu Koňský potok. Je možné, že si toho ani nevšimnete, ale když si představíte, jak vypadala krajin…
3.5km
více »
Šumava 2019 na kolech.
Fotogalerie
Letošní setkání s kamarády Na Klápě nad Novou Pecí jsme strávili celé na kolech. První den byl výjezd k Plešnému jezeru a pak okruh přes Jelení vrchy do Stožce a podél Vltavy zpět do Nové…
3.8km
více »
Z Nového Údolí přes Třístoličník do Nové Pece
Tipy na výlet
Výchozím bodem tohoto výletu je Nová Pec na Šumavě. Sem se můžeme dostat vlakem (po trati č. 194 z Českých Budějovic) a nebo autem, které zaparkujeme v…
4km
více »
Jelení vrchy
Osada
Původně osada založená dřevaři při Schwarzenberském plavebním kanále počátkem 19. století.
Dnes je zde sídlo horské služby. Nad horním okrajem osady je portál tunelu na kanále. Dnes vyhlášen za technickou památk…
4.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Tunel na plavení dřeva (Jelení)
Technická památka
Tunel na plavení dřeva, nebo též vodní tunel je velice zajímavým technickým unikátem, který nemá na našem území obdoby. Překonává ojedinělým způsobem sedlo mezi Plešivcem (978 m.n.m.) a Jelenskou horou (1068 m.n.m…
5.3km
více »
NS Schwarzenberský plavební kanál
Tipy na výlet
Navštívíme šumavskou technickou památku - Schwarzenberský plavební kanál. Na začátek trasy do Jeleních Vrchů se dostaneme autobusem z Nové Pece, kde jsme nechali na parkovišti auto nebo jsme přijeli vlakem. NS ved…
5.3km
více »
Podzim na Medvědí stezce.
Tipy na výlet
Medvědí stezka zcela jistě patří mezi nejhezčí a nejzajímavější cesty na Šumavě. Stezkou jsem procházel ve všech ročních obdobích už mnohokrát, ale na podzim nedám dopustit. Je tou nejpříhodnější dobou, kdy krásy…
5.6km
více »
Schwarzenberský kanál
Ostatní
Schwarzenberský kanál je mimořádnou technickou památkou jižních Čech. Jeho trasa vede těsně při státní hranici ČR s Německem a s Rakouskem na území okresu Prachatice. Spojuje povodí řek Vltavy a D…
6.5km
více »
Nová Pec
Osada
Malé šumavské městečko Nová Pec je známým letoviskem a výchozím místem mnoha výletů po Šumavě. Leží v CHKO Šumava v okrese Prachatice na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže v místech, kde začíná vzdutí jezera…
6.9km
více »
Medvědí stezka
Ostatní
Tato trasa, která spojuje železniční stanici Černý Kříž se stanicí Ovesná, bývá uváděna jako nejstarší naučná stezka Šumavy. Turisty po celé její trase provádí žlutá turistická značka.
Na trase stezky je místo…
7km
více »
Vltava
Řeka
Vltava je nejdelší a nejvodnatější česká řeka. Jméno nese tok až od soutoku Teplé a Studené Vltavy v přírodní rezervaci Mrtvý luh nedaleko Nové Pece na Šumavě.
Teplá Vltava, která je považována …
10.1km
více »