Jedeme znovu na severovýchod - 21. den: Krnov - další památky a pivovar Nachmelená Opice; Sosnová - Annina studánka s kapličkou sv. Anny, rozhledna, kostel sv. Kateřiny; Velké Heraltice - zámek; Stříbrné jezero u Opavy

Už i v noci je docela horko. Snad se to nebude stupňovat.
Po snídani odjíždíme z parkoviště pod rozhlednou Hanse Kudlicha. I když jsme včera strávili v Krnově skoro celé odpoledne, jedeme tam zas. Hlavně proto, že bylo zavřené infocentrum a Ota potřebuje pohlednice některých zdejších rozhleden. Ale musíme tam udělat ještě pár dalších zastávek.

Všechno to máme poměrně pohromadě západně od centra. Začínáme u kostela sv. Ducha, kde býval i špitál. Je pěkně opravený. Patří k nejstarším stavbám ve městě. Založen byl v 80. letech 13. století. Kolem poloviny 15. století byl vyzdoben velmi hodnotnou malbou. V době reformace sloužil jako hospoda, nad ní byla sýpka. Vybudování druhého stropu samozřejmě poškodilo malby - ještě dnes jsou patrné vodorovné světlé pruhy. V 17. století byl barokně upraven, od té doby je na střeše věžička. Koncem 19. století byl tak zchátralý, že musel být uzavřen. Naštěstí se mu dostala záchranné péče dřív, než spadl. Po rekonstrukci v průběhu 80. let 20. století zde vznikla koncertní síň. Konají se zde však i svatby, přednášky i další slavnostní akce.

Na 2. straně tohoto bloku je minoritský klášter a kostel Narození Panny Marie. Minorité se zde usadili ve 2. pol. 13. století. Měli velký vliv na život tehdejší společnosti. Kromě víry zde šířili i vzdělání. Když se r. 1523 změnil majitel panství, minority vyhnal a kostel byl používán jako sklad obilí. Z kláštera byl udělán špitál, v části se razily mince. Minorité se do města vrátili r. 1650, ale usadili se na nedalekém Cvilíně, kde si postavili barokní mariánský poutní kostel. Po požáru ve městě r. 1779 byl mimo jiné zničen i kostel s klášterem. Po opravě získal barokní vzhled. V letech 1950 - 1989 byl klášter zrušen. Dnes je opět funkční. V kostele je prý úžasná fresková výzdoba.

Za rohem je krásně opravená synagoga. Židé ve městě žili již ve 14. století. V 16 století však museli město opustit. Po revoluci v roce 1848 byla komunita obnovena, židé se sem opět vrátili. R. 1871 si postavili synagogu na místě, kde byly dříve hradby. Po r. 1938 byly synagogy v okolí zničeny. Ta krnovská však měla štěstí. Úřadovala v ní jedna ze složek NSDAP, její vypálení bylo odloženo a už k tomu nedošlo. Jen byly z budovy odstraněny židovské symboly. Později ji městská rada upravila na městskou tržnici, po válce v ní byl sklad a sídlo Státního okresního archívu. R. 1994 byla vrácena Židovské obci Olomouc. Ta ji opravila a zpřístupnila veřejnosti. Je to jediná přístupná synagoga v Moravskoslezském kraji, která má dvě věže. K našemu velkému překvapení byla i v pondělí otevřená. Zajímavé byly expozice v 1. patře - tady jsme mimo jiné zjistili, že likér Praděd pochází z židovské likérky Gessler - Gesslerova rodina se do Krnova přestěhovala z Osoblahy, r. 1877 byly zaregistrovány ochranné známky Altvater a Praděd. Dokonce jsme se dostali až do věže synagogy a mohli z výšky trochu porozhlédnout. Moc toho vidět nebylo. Zajímavější byla samotná věž. 

Až pak jdeme do infocentra a samozřejmě do pivovaru Nachmelená opice, kde je dnes otevřená prodejna. Tento řemeslný pivovar byl založen r. 2015. Spojily se dvě rodiny - rodina Valentů vlastnila halu v bývalé textilce Karnola v Krnově a Michal Kuřec pivovarnictví vystudoval a pracoval jako technolog v pivovaře Lobkowicz. A proč Nachmelená Opice? Člověk je z opice a po pivu je nachmelený. Hezké je jejich motto: Barvu vrátí do líčka Nachmelená Opička. Kupujeme si 4 sedmičky: ležák 11, Session IPU 11, SUN APU 12, a polotmavou IPU 14. Získáváme tácek a spokojeně odjíždíme. Cestou k autu ještě kupujeme jahody, ať máme také trochu vitamínů.

Jsme v oblasti rozhleden. Ota je ve svém živlu. Projíždíme obcí Sosnová směrem na Horní Benešov. Vedle úzké silnice je vidět travnatý pás, kde se parkuje. Nechat auto přímo na silnici by bylo dost velké riziko. K rozhledně se nechá jít dvěma cestami - pro cestu vzhůru volíme tu kratší - 300 metrů do prudkého kopečka. Cestu lemují moje zamilované náprstníky, i když nejsou tak hezké jako cestou k rozhledně Biskupská kupa. Dokonce si cestou můžeme odpočinout pod přístřeškem u pravděpodobně bývalé studny. Aspoň to tak vypadá, ale kde se zde v kopci vzala, nevím. My samozřejmě bez odpočinku stoupáme po kládou zpevněných schodech k dřevěné rozhledně Sosnová, která tu byla postavena r. 2018 z modřínového dřeva na vysokých betonových patkách, obložených kamenem. Je 25 metrů vysoká, osmiboká zastřešená plošina je ve výšce 22 metrů a vede na ni 83 hodně strmých schodů. V šesti mezipatrech je vždy odpočinková menší vyhlídková plošina. Je vidět Nízký Jeseník, Zlatohorská vrchovina, Opavská nížina a za hezkého počasí i nejvyšší moravská hora Praděd. I tady pod rozhlednou jsou dřevěné lavičky. Je tedy kam se posadit a odpočinout si. Zpátky se vracíme pohodlnější, trošku delší cestou. Celkem to vyjde cca na 1 km.

Ve svém itineráři mám poznámku, že nedaleko je Annina studánka s pitnou vodou. Voda nám rychle ubývá, to se hodí. Musíme se jen kousek vrátit na křižovatku a popojet po silnici směrem od obce. Je to tady moc hezké místo, se stolky a s kapličkou sv. Anny. Byla postavena r 1926 - před tím tu byly dřevěné kapličky - ta první byla postavena již v 16. století. Ve stejném roce tady byl vztyčen dřevěný kříž, který byl r. 1935 nahrazen kamenným. U kaple byl postaven zděný domek, kde bydlel kostelník, který se staral o kapli i o kostel sv. Kateřiny v obci. Pod kaplí vyvěrá pramen, samozřejmě zázračný.

Zdejšího příjemného a stinného prostředí využíváme. Nejen že plníme všechny nádoby vodou, ale také jsme si zde umyli jahody a celé 1 kg jsme jsme snědli - už ani oběd nepotřebujeme. Jsou krásně zralé a sladké a je vidět, že jsou čerstvě natrhané. Ani jednu jsme nevyhodili.

Cestou zpátky se ještě zastavujeme v obci, kde je hezky opravený kostel sv. Kateřiny, který do současné barokní podoby byl přestavěn v letech 1725 - 27. Uvnitř je prý bohatá štuková výzdoba a renesanční náhrobky. Naproti stojí kamenná fara s mansardovou střechou.

Směřujeme k další rozhledně. Projíždíme obcí Velké Heraltice, kde je zámek. V letech 1255 – 1265 tady byl postaven hrad, který byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Mohutná válcová hradní věž zůstala zachována, a to i v době, kdy byl zámek po požáru r. 1666 přestavěn barokně. Už u vchodu čteme, že se jedná o soukromý majetek a že je tam vstup zakázán. Má tam být asi střední škola a dětský domov. Kdy už jsme se tu zastavili, jdu si ho aspoň vyfotit. Dokonce mi nikdo ani nevynadal.

Dalším dnešním cílem je další rozhledna. Víme, že je dnes zavřená, ale čekat tři dny, až bude červenec a až bude otevřená, to nebudeme. Aspoň si ji prohlédneme. V okolí je spousta řopíků, proto i rozhledna Šibenice je postavena v tomto duchu. Celý areál je oplocen, bohužel moc toho nevidíme. Už však víme, kde budeme spát. Zdejší místo je k tomu účelu zcela ideální. Jsou však teprve 3 hodiny a není tu nikde stín. To bychom se tu upekli. Hledáme nějaké sympatické místo ke koupání.

Zhruba o 10 km dál na severním okraji Opavy je Stříbrné jezero. Jedeme tam, snad to vyjde. Vypadá to tu pěkně až na to, že je tady všude spousta aut. Býval to sádrovcový lom, voda je nádherná, břehy travnaté, jen vstup do vody je kamenitý. Ale to se nechá vydržet. Dokonce se zde neplatí vstupné. Nejdřív se jdeme vykoupat, voda dokonce je i relativně teplá. Pak jsme zjistili, že máme docela hlad. Je tu i občerstvení, mají však jen hot dog, ale i ten zasytí. Protože dnes už nikam nepospícháme,  Ota dává pivo, já vynikající grapefruitovou limonádu. Relaxujeme, jdeme si ještě zaplavat, prostě idylka.

Na noc se vracíme k rozhledně Šibenice. Je 18 hodin, trošku se to zatahuje a trošku to tady protahuje. Stín nám poskytuje auto, to nám stačí. Po koupačce se cítíme perfektně. Hlad ani nemáme, jen dáváme kousek chleba, ať pivo nelijeme do prázdného žaludku. Dokonce nám vydrželo krásně studené. Sedíme a díváme se do dalekého, ale rovinaté kraje. Pozorujeme, jak se Opava rozsvěcuje. Ota si tady připadá jak na rodné Hané.

Zítra nás čeká Opava, vyhrožují tropickým teplotami a silnými bouřkami. Tak uvidíme, co bude. Zatím je večer v půl desáté příjemných 20 stupňů.

Jedeme znovu na severovýchod - 21. den: Krnov - další památky a pivovar Nachmelená Opice; Sosnová - Annina studánka s kapličkou sv. Anny, rozhledna, kostel sv. Kateřiny; Velké Heraltice - zámek; Stříbrné jezero u Opavy na mapě