Chaty a chalupy
Mapa Děčín
Jedeme do severních Čech – 4. den – rozhledna Lucemburský kopec, Česká Kamenice – prohlídka nádherného města a pivovar Kotouč, Zámecký vrch – rozhledna a zřícenina hradu
Čtvrtek 16. 7. 2020
V noci se kupodivu už neochladilo, takže se na parkovišti Pod Varhoštěm spalo bezvadně. Ani auta nejezdila. K ránu sprchlo, možná i v noci, ale ráno bylo fajn, jen trochu chladněji. Asi i proto, že sluníčko moc nesvítilo. Naštěstí nepršelo.
Ráno přejíždíme jen kousek - do Malečova, kde je rozhledna Lucemburkův kopec. Vloni jsme ji viděli rozestavěnou, dokonce jsme pod ní spali. V plánu jsme to měli i letos. Je tam lyžařský areál, je tam však také hospůdka i sympaťák majitel. Jenže máme vlastní zásobu piva, kterou potřebujeme likvidovat, tak jsme nocleh tam zrušili. Navíc tady byl určitě větší klid.
Teď se samozřejmě jdeme podívat na rozhlednu, která byla zpřístupněna letos dne 6. května 2020. Slavnostní otevření muselo být kvůli koronavirovým opatřením odloženo z 8. května 2020 na 28. září 2020. Už zdálky jsme ji viděli. Stojí na malém, ale prudkém kopečku, je celodřevěná, 14,3 vysoká. Je z ní nádherný výhled na České Středohoří (Kozí vrch, Magnetovec, Bukovou horu, Zadní vrch, Sedlo, Kuklu, Víťovu rozhlednu nad Náčkovicemi), Říp, Tiské stěny, Česko-saské Švýcarsko (Růžovský vrch, Königstein), Ještěd, Krkonoše, Bezděz, Prahu. Jen bohužel my nemáme na výhledy úplně to ideální počasí. Je tady i krásně upravené okolí. Jsou tu nejen lavičky, ale i dřevěná lehátka, dokonce dřevěná socha. Další zajímavostí je, že byla postavena bez dotací z EU, svépomocí a za přispění darů.
Hospůdka dopoledne bývá zavřená. Udělala jsem si kávu z vlastních zásob, chvilku jsme se pokochali i výhledy od chaty a pokračujeme dle plánu.
Směřujeme do České Kamenice, jejíž středověké historické centrum bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou a kde je pivovar Kotouč. Město bylo pravděpodobně založeno před r. 1283, ale první písemná zmínka je z r. 1352. I když město bylo poničeno během husitských válek i války třicetileté, tak se dále rozvíjelo. V 19. století se začal rozvíjet i textilní průmysl. Když po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno, začalo hospodářství města upadat. Historické jádro tohoto středověkého města zůstalo nedotčeno, proto bylo r. 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. R. 2005 se stalo Historickým městem r. 2005.
Zaparkovali jsme na parkovišti hned za pivovarem (vjezd ze Štítného ulice). Odtud je vchod do pivovarské hospody, kde jsme chtěli prohlídku města začít. Jenže nejdřív vidíme ceduli, že dnes je z technických důvodů zavřeno. Jiná cedule nás odkazuje za roh, kde je pizzerie, kde zdejší pivo točí. Zkoušíme to samozřejmě tam. Ve dvoře je sice pult s pípou, jsou tam stolky se slunečníky, ale jinak tu není nikdo. Jen šipka, která nás vrací na místo k autu. Na druhý pohled vidíme, že dveře do objektu jsou otevřené. Konečně na naše zavolání s omluvou servírka dorazila a hned nám šla točit pivo.
Jsme na dvoře původního barokního panského pivovaru rodiny Kinských, který byl postaven r. 1739 (pivo se ve městě vařilo již před r. 1640). V pol. 18. století vyhořel a až do r. 1761 ho opravovali. V 50. letech 20. století přestal sloužit původnímu účelu, zemědělci v něm začali skladovat obilí. Objekt byl však zařazen na seznam ohrožených kulturních památek. Bylo to v době, kdy rodina Kotoučova, která od r. 2003 ve městě provozovala pálenici, sháněla větší objekt pro rozvíjející se palírnu a moštárnu. V ten moment jim bylo jasné, že mají nový objekt pro stávající podnikání, ale také objekt, ve kterém musí obnovit vaření piva. První várku začali vařit 10. prosince 2015. Vaří zde piva spodně i svrchně kvašená a tento nádherný objekt postupně rekonstruují.
I když jsme začali pivem, bylo nám jasné, že si musíme dát i oběd. Cestou sem jsme nikde vhodné místo na přípravu oběda nenašli a tady se chceme zdržet. Ota pizzu moc nemusí, dal si hustou držkovou polévku, já vynikající pizzu. Tenkou, křupavou. Jak jsem se později dozvěděla, je to přesně podle dovezeného italského receptu. Ochutnali jsme každý dva druhy piv - Ota dal 11 a 12, já dvě třetinky svrchně kvašených. A to mi ještě Ota upíjel. Jen ta dvanáctka zůstala pozadu za těmi výbornými ostatními.
Řádně najedeni a občerstveni jdeme na procházku městem. Nevíme, kam se dřív podívat. Je tu skutečně celá řada nádherných domů. Hlavní Štítného/Pivovarskou ulici opouštíme co nejrychleji – odbočujeme do Mlýnské ulice. Hned na rohu je krásně opravený patrový podstávkový dům, kde je restaurace Na Ráně. To už vlevo vidíme zajímavý štít – je to Salhausenský zámek s nárožní věží a s rysy tzv. "saské renesance" s typicky gotickými stupňovitými štíty. Jméno má po bratrech ze Salhausenu, kteří ho postavili poč. 20. let 16. století. Podle nadační listiny Hanse ze Salhausenu z r. 1521 tu vznikl městský špitál zasvěcený Nejsvětější Trojici. Žilo zde 20 špitálníků, měli zajištěnou stravu, šaty, ubytování i otop. Od r. 1871 tu byla městská nemocnice, v letech 1911 – 1957 městské muzeum. Nyní je budova nepřístupná.
Dům hned vedle je bývalý chudobinec Franze Preidla z r. 1871. Stavba se dochovala prakticky bez podstatnějších stavebních úprav. Dochovalo se původní schodiště a v patře kaple s nádherným lomeným oknem nad vstupním portálem. V domě bylo 22 pokojů pro 36 osob. Ve vstupní hale je mramorová pamětní deska stavebníka F. Preidla.
Ještě jsme do centra nedošli, když jsme si všimli kopule barokní kaple, ale také toho, že se rychle zatahuje. Uvidíme, zda to ještě chvilku vydrží. Jdeme ještě kousek pokochat se dalšími domy a za říčkou Kamenicí se ulicí Karoliny Světlé vracíme. Je tu hlavně klid, ale také řada starých i podstávkových domů. Ulicí 5. května odbočujeme vlevo, všude vidíme hezké, opravené domy. Jen přes přes parčík na místě bývalé městského hřbitova se okolo hrobky rodiny Preidlů ke kapli nedostaneme. Vstup je uzavřen. Musíme o kousek dál. Ke kapli se stále nemůžeme dostat, marně hledáme vchod. Je to však barokní nádhera.
Naši pozornost upoutal v těsném sousedství postavený barokní vrchnostenský špitál, který byl postaven v letech 1750 – 1752 po smrti hraběte Kinského, který tento úmysl zanesl do své závěti. Jejich znak je umístěn na průčelí mezi okny. Dnes je v domě restaurace. To už začíná pršet. Když to bylo nad námi černé a bouřilo, tak nepršelo. Teď svítí sluníčko a prší. To nebude mít dlouhého trvání. Naštěstí je venku vytažená markýza a tak jsme se tam na chvilku schovali a rozhlížíme se po zajímavém okolí města. Před námi na kopci je nějaká zřícenina, která i Otu zaujala. Dokonce uvítal, když jsem řekla, že tam se dnes ještě chystáme.
Vstup do kaple je hned za rohem z Nerudovy ulice – jen se musí ještě odbočit do úzké uličky. Mají to pěkně schované a cedule nikde. Až u vchodu. Kaple Panny Marie kruhového půdorysu ve stylu vrcholného baroka byla postavena v letech 1736-1739. Ambit s kaplí byl přistaven o 10 let později. Jdeme k poutní kapli. Čekat hodinu na další prohlídku se nám nechce. Stačí nám se jen podívat na tu nádhernou barokní krásu. Také jsme drze nakoukli do kostela, kde právě probíhala komentovaná prohlídka.
Popocházíme ještě vzhůru Máchovou ulicí, kde jsou tři historické secesní vily architekta Josefa Weinolta z let 1897 – 1908. První vlevo - čp. 513 má mohutnou štukovou výzdobu a je vrcholem zdejší secesní architektury. Tu si architekt stavěl pro sebe. Architektura sousední vily Franze Matzkeho je ovlivněna secesí vídeňské školy. Naproti stojící vila čp. 311, dnes penzion Vila Heide, připomíná venkovskou hrázděnou stavbu zdejšího českoněmeckého pohraničí.
Právě nad ní je cestička, která vede do centra. To se nám hodí. Už zase prší, ale tady jsou husté stromy, které zatím ještě nepropršely. Okolo hrázděné budovy, kde je dnes Dětský domov, přicházíme Janáčkovou ulicí na náměstí Míru. Tady snad každý dům má svoji historii. Na východní straně vedle hotelu Slávie se štukovou výzdobou je méně nápadný dům čp. 209, kde býval jeden z nejstarších hostinců. Shořel při požáru r. 1895. Zachovalo se však domovní znamení s letopočtem 1579. Kdo o něm neví, nevidí ho – pohledu brání před domem stojící slunečníky.
Právě nad ní je cestička, která vede do centra. To se nám hodí. Už zase prší, ale tady jsou husté stromy, které zatím ještě nepropršely. Okolo hrázděné budovy, kde je dnes Dětský domov, přicházíme Janáčkovou ulicí na náměstí Míru. Tady snad každý dům má svoji historii. Na východní straně vedle hotelu Slávie se štukovou výzdobou je méně nápadný dům čp. 209, kde býval jeden z nejstarších hostinců. Shořel při požáru r. 1895. Zachovalo se však domovní znamení s letopočtem 1579. Kdo o něm neví, nevidí ho – pohledu brání před domem stojící slunečníky.
Uprostřed severní strany je nyní klasicistní budova radnice. Tuto budovu město získalo koncem 16. století. V letech 1581 - 1582 byla upravena pro potřeby městské správy. Současná podoba je z přestavby v letech 1846 – 1847. V té době nápis nad portálem PALADIUM CIVITATIS (Záštita města) nahradil původní biblické citáty. Od r. 1850 tady sídlil také berní a okresní úřad, v letech 1855 - 1948 ještě okresní soud. R. 1958 byly provedeny dílčí úpravy pro potřeby vlastivědného muzea. Od r. 1967 byla budova nevyužívána. Až po rozsáhlých úpravách se sem r. 1993 přestěhoval opět Městský úřad. V tomto bloku na levém rohu je dům s mansardovou střechou, který je nejstarším domem náměstí. Na vedlejším rohu – přes Nerudovu ulici je bývalý hostinec Adler s pozoruhodnou dvojhřebenovou konstrukcí střechy a vysokým dvojštítem. Původně to byly dva domy, které splynuly až po r. 1843. Dnešní dům byl postaven v 80. letech 20. století dle původních plánů.
Dominantou západní strany náměstí je bývalá spořitelna - dvoupatrový dům s bohatou historizující štukovou výzdobou, s hodinami a se sochou rytíře, který vznikl přestavbou v letech 1895-1897. I v interiéru se dochovala bohatá štuková výzdoba. Dům je cenným dokladem neorenesanční architektury, která má prvky secese.
Náměstí Míru nemá pravidelný čtvercový tvar. Jeho jižní strana je nepravidelná. Trochu vzadu zastrčený dům čp. 73, původně z r. 1570 patřil k právovárečným. Po vypálení byl r. 1654 znovu vystavěn, částečně z původního kamenného zdiva. Pozoruhodné je dochované podloubí a gotický stupňovitý štít. Na sousedním – předsunutém rohu za zmínku stojí oba domy. V tom rohovém domě s pivovarským právem (čp. 122) je nyní infocentrum, kde objevujeme spoustu zajímavostí o městě a okolí a kde si Ota doplňuje i pohlednice nedalekých rozhleden. První zpráva o tomto domě je z r. 1775, i když je starší. Dům sloužil vždy k obchodním účelům. Zajímavý sousední dům s mansardovou střechou má základy již z doby před r. 1611 – v této době byla jeho první přestavba. Současná klasicistní podoba je z r. 1828.
Když už jsme na náměstí, tak se musíme zmínit o další zdejší zajímavosti. Pár kroků od renesanční kašny z r. 1574 je pověstmi opředený kámen ve tvaru podkovy. Takových kamenů tam bývalo víc – určovaly mez, kde mohl být o trzích dobytek.
Z náměstí je to kousek ke kostelu sv. Jakuba, jehož věž nelze přehlédnout. Základy pochází z 12. století. První písemná zmínka o tehdy jednolodním kostele je až z r. 1352. Dnešní goticko-renesanční podoba trojlodního kostela s pětibokým presbytářem a dvěma nepravidelnými sakristiemi (ty byly přistaveny až v 18. století) je z přestavby r. 1562 a 1604 - 1605. Věž byla postavena v letech 1552 - 1555. Byla součástí opevnění a až r. 1604 byla připojena ke kostelu jako zvonice. Zvoník, který ve věži bydlel, měl ještě povinnost varovat před požáry či blížícími se nepřáteli. R. 1622 byl kostel povýšen na děkanský. Zajímavostí je, že v letech 1856 – 1857 na zdejší varhany hrál Antonín Dvořák, který tady v německé škole studoval a na praxi chodil do řeznictví.
Naproti kostelu je zámek. Jeho nejstarší část pochází z let 1537–1540. R. 1635 panství koupil Jan Oktavián Kinský, který ho barokně přestavěl. R. 1792 propojil zámek krytou chodbou s kostelem. V letech 1847 – 1849 byly provedeny klasicistní úpravy. Byl využíván jako sídlo správy panství, později velkostatku. R. 1945 byl majetek zestátněn, sídlo zde měly státní lesy. Kromě kanceláří zde byly i byty zaměstnanců. Zámek je veřejnosti nepřístupný.
Pokračujeme dál po zelené, míjíme hezky opravenou budovu, ve které bylo r. 2003 založeno Muzeum psacích strojů, kde je asi 300 ks různých typů psacích strojů a mechanických kalkulaček z Evropy i ze zámoří. Konečně opouštíme město a stoupáme vzhůru na Zámecký vrch. Už se to zase zatahuje. Nahoru vedou dvě trasy, my volíme tu neznačenou, delší, ale mírnější. V závěru už však nic mírného není. Okolo nás jsou samé čedičové útvary. Navíc nad námi bouří. Nejsem hrdina, mám trochu strach, ale zvědavost vítězí. Jdeme až ke hradu, který byl vybudován v letech 1427 – 1433. Za třicetileté války byl vypálen a pobořen. Hrad ožil po r. 1880, kdy bylo zdivo opraveno, hradní palác upraven na turistickou chatu a postavena 16 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Po r. 1940 začalo vše chátrat. Dalších oprav se dočkal r. 1995, kdy byly ruiny vyčištěny, zdi zpevněny a r. 1998 dokončena stavba nové dřevěné 16 metrů vysoké rozhledny. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 12 metrů vede 58 dřevěných schodů. Pak se otevře nádherný pohled na České Středohoří, Lužické hory, Říp, Děčínský Sněžník a Krušné hory.
Doufala jsem, že na kopci bude přístřešek, je tam však jen lavička a informační tabule - bez informací. Vše je strženo. Nad námi je to černé, začíná pršet. Na hradě má být věž — rozhledna, ale nikde nic takového nevidíme. Jen kamennou hradní stěnu. Nakonec jsme ve vysoké trávě objevili i pěšinku do hradu, tam otevřenou dřevěnou zastřešenou věž. Jsme zachráněni. Máme se kde schovat. Když jsme vyšli nahoru, viděli jsme, jak se dešťová stěna k nám blíží. Po chvíli jsme se museli dát na ústup. Nahoře to protahovalo a vítr sem déšť zanášel. Když jsme se okénkem dívali na nádvoří, jednu chvíli bylo skoro celé pod vodou. Liják to byl parádní. Naštěstí to netrvalo dlouho.
Voda se trochu vsákla a my vyrazili zpátky. Tentokrát tou kratší značenou cestou. Muselo se jít hodně pomalu. Půl km bylo skutečně hodně prudkých, kamenitých, jde se po čediči, klouže to. Další úsek byl trávou, takže nohy jsme měli pěkně zmáčené, ale naštěstí už nepršelo. Samozřejmě jsme šli oba v sandálech.
Ještě jsme zašli do pivovaru koupit si na večer jedno polotmavé pivo, nechali si natočit petku čerstvé vody a šli hledat místo na spaní. Odjížděli jsme opět v dešti. Byli jsme však spokojení, zatím jsme nemuseli vytáhnout ani deštník. Až na boty máme vše suché.
Koukáme do mapy, do míst, která tu chceme navštívit. Zalíbilo se nám parkoviště u koupaliště v nedalekém Kamenickém Šenově. Tohle byla skvělá volba. Šikovné místo, otevřené koupaliště s čistou vodou, kde byly otevřené i toalety. Ještě chvilku pršelo, ale už se to jasnilo, dokonce začínalo prosvítat i sluníčko. I světlou duhu jsme viděli. To jsme se však už chystali do bazénu. Po výstupu na hrad, kdy jsme se oba parádně zpotili, to bude příjemné osvěžení. Zase nám to vyšlo. Nikde nikdo nebyl. I když jsme si vzali s sebou plavky, nepotřebovali jsme je. Voda nebyla zrovna nejteplejší, ale na Lipně jsme se koupali ve studenější vodě. Jen jsme došli k autu, šli k bazénu asi tři lidi. Zase klika. Ostatně tu máme dnes celý den.
K večeři jsem z tvrdnoucího chleba udělala topinky, jen jsme dojedli, vše uklidili, zatáhlo se to, začalo bouřit a během chvíle se spustil opět mohutný liják. Okolo auta tekly potoky vody. Ale to už sedíme v kabině a popíjíme pivečko. Tenhle den se nám skutečně povedl. A zdá se, že i spíme na ideálním místě. Jen kdyby už bylo nějaké letní počasí. Večer v 10 hodin se mi 14 stupňů zdá skutečně skoro málo. Zítra bychom potřebovali, aby nepršelo. Konečně se chystáme na výlet do Lužických hor.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.798, 14.418)
Poslední aktualizace: 13.10.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
5,00
Diskuse a komentáře k Jedeme do severních Čech – 4. den – rozhledna Lucemburský kopec, Česká Kamenice – prohlídka nádherného města a pivovar Kotouč, Zámecký vrch – rozhledna a zřícenina hradu
Pěkný výlet! Severně pěkná skalnatá údolí..
Česká Kamenice
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jedeme do severních Čech – 4. den – rozhledna Lucemburský kopec, Česká Kamenice – prohlídka nádherného města a pivovar Kotouč, Zámecký vrch – rozhledna a zřícenina hradu
Česká Kamenice - Jetřichovice
Trasa
Zajímavosti podél trasy:
Krásná trasa vedoucí Českosaským Švýcarskem s mnoho zajímavostmi a hospůdkami po cestě.
Pekelský Důl - Přírodní památka Pekelský důl leží přímo mezi domky…
0.1km
více »
Česká Kamenice - Kamenický Šenov - Nový Bor
Trasa
Pohodová trasa, která nás zavede dalším koutem Lužických hor. Nabídne zříceninu Kamenického hradu na Zámeckém vrchu(530 m.n.m.) u České Kamenice či Panskou skálu u Kamenického Šenova ale třeba i museum skla v Novém Boru. Především pak krásnou přírodu a výhledy na ní(z věže Kamenického hrádku je vidět třeba i na stolové hory v Saském Švýcarsku..)
Od Rozcestníku na náměstí v…
0.1km
více »
Česká Kamenice - Žába - Ponorka - Tell Plate - Bratrské oltáře - Jehla - Česká Kamenice
Trasy
Krásná krátká trasa u České Kamenice, která po vystoupání po žluté značce z náměstí kolem koupaliště nabídne vyhlídky Žába, zrekonstruovanou vyhlídku Ponorka, vyhlídku Tell Plate a následně po modré Bratrské oltáře a vystoupání na vyhlídku Jehla.Tato nabízí nádherné výhledy nejen na Kamenici pod vámi a okolní lesy ale také na České Středohoří , Děčínský Sněžník a krásně je též…
0.2km
více »
Informační centrum Česká Kamenice
Infocentrum
Informační centrum v České Kamenici se nachází na adrese Náměstí Míru 122, 407 21 Česká Kamenice. Služby
Průvodcovská služba v sakrálních památkách a po turistických trasách České Kamenice…
0.2km
více »
Závěr roku v České Kamenici a okolí
Cestopisy
Svátky vánoční máme opět za sebou a předsevzetí, že se nenacpu bramborovým salátem, či cukrovím, vzali se vší parádou za své. Jako bych to netušil. Proto jsem se už pro jistotu předem rozhodl, že po svátcích musím…
0.2km
více »
Vzhůru na Českokamenický hrad !
Trasa
Vzhůru na hrad v České Kamenici mílí přátelé turistiky ! Zbytky hradu se nacházejí na 530 n.m. vysokém čedičovém vrcholu Zámecký vrh zhruba 2 km jihovýchodním směrem pěšky z českokamenického náměstí. Po trase je d…
0.2km
více »
Česká Kamenice - Bratrské oltáře - Česká Kamenice
Trasy
Svou túru jsme začali v České Kamenici na náměstí Míru u turistického centra. Odtud jsme se vypravili k poutní kapli Nanebevzetí Panny Marie. Postáli u pomníku veteránů a obětí válek, prohlédli si Preidlovu hrobku.…
0.2km
více »
Česká Kamenice – kostel sv. Jakuba Staršího
Kostel
Ozdobou městského centra České Kamenice je bezesporu goticko-renesanční kostel zasvěcený sv. Jakubu Staršímu (případně většímu). První zmínka o stavbě je z roku 1352, zřejmě tu stál kostel již ve 13. století. V roce 1444 byl kostel poničen při dobytí města. Nejstarším udávaným stavebním prvkem je západní portál, dnes ukrytý pod věží.
Velká přestavba v pozdně gotickém duchu proběhla v 16. století. Kostelní věž se stavěla v l.…
0.2km
více »
Kamenná podkova v České Kamenici.
Drobné památky
Na náměstí Míru v České Kamenici, naproti měšťanského domu č.p. 270, je v dlažbě zapuštěná kamenná podkova. Při dobytčích trzích v minulosti kamenné podkovy vyz…
0.2km
více »
Česká Kamenice, poutní kaple Narození Panny Marie.
Poutní místo
Kaple se nachází v severní části města u křižovatky v Nerodově ulici. Ta vychází z náměstí Míru a cesta ke kapli se dá ujít do 15 minut volné chůze. Na západní straně je městský park. Kaple byla postavena v barokním slohu mezi roky 1736 – 1739. Čtyřkřídlý ambit byl postaven o deset let později. Kaple od počátku patřila k vyhledávaným poutním místům, což zřejmě trvá do současnosti. Ve středu vstupního křídla je věž s kopulí.…
0.3km
více »
Česká Kamenice, město bývalého pohraničí
Městečko
Česká Kamenice je významné středisko turistického ruchu v oblasti Českosaského Švýcarska a Lužických hor. Město je významný uzel silničních i turistických cest. …
0.3km
více »
Rozhledna na Studenci
Rozhledna
Rozhledna Studenec stojí na stejnojmenném vrchu Studenec(736 m.n.m.), který je zároveň přírodní rezervací, u České Kamenice. Rozhledna Studenec je druhou nejstarší kovovou rozhlednou v Čr. Znovu otevřena byla v r…
0.3km
více »
Cyklostezky Českolipska - Varhany
Turistická trasa
Na západ od České Lípy postupně vzniká na bývalém tělese zrušené železniční tratě do České Kamenice cyklostezka varhany. Svůj název získala díky geologické památce Panská skála (lidově zvené varhany), kde by v budoucnu měla končit.Projekt začal v roce 2001 a po obvyklých porodních bolestech se první úsek otevřel na jaře 2008. Loni na podzim skončila druhá etapa a tři metry…
0.3km
více »
Česká Kamenice, kašna na náměstí Míru.
Kašna
Výrazným oživením náměstí je kašna v jeho SZ části. Byla postavena v roce 1575 Matyášem Zimmermannem ze Žitavy. Byla od počátku určena pro pitnou vodu, která byla přiváděna dřevěným…
0.3km
více »
Česká Kamenice vyhlídka Jehla
Vyhlídka
Jehla (478m) je dvouvrcholový čedičový kopec, vypínající se asi 1km severovýchodně nad Českou Kamenicí. Z jeho jihozápadního vrcholu vybíhá úzký skalnatý hřbítek, strmě spadající do údolí,…
0.3km
více »
Česká Kamenice
Městečko
Česká Kamenice leží v Západních Čechách, východně od města Děčín. Město obklopují Lužické hory, České středohoří a severozápadním směrem se zvedají skalní útvary Česko-Saské Švýcarsko.…
0.3km
více »
Česko - Saské Švýcarsko -(Česká Kamenice - Jetřichovice - Mariinina vyhlídka - Malá Pravčická brána)
Trasa
Česká Kamenice - Jetřichovice - Mariina vyhlídka - Šauštejn - Malá Pravčická brána Do České Kamenice jsem se vydal vlakem z Rumburka,je též možné dorazit na místo ze směru Děčín. Napojil jsem se na zelenou turisti…
0.3km
více »
Náměstí Míru v České Kamenici.
Náměstí
Výše uvedené náměstí patří k nejzachovalejším památkám městské památkové zóny. Většina domů je památkově chráněná. K těm nejcennějším patří dům čp. 73. Byl postaven ve druhé polovině 16.…
0.3km
více »
Jehla - skalní vyhlídky v okolí České Kamenice
Trasa
Cílem naší trasy jsou skalní vyhlídky a útvary nedaleko České Kamenice.
Naše trasa začíná u rozcestníku na náměstí v České Kamenici.Orientujeme se a po modré TZ se vydáme uličkami městečka směrem na obec Líska.Za…
0.3km
více »
Dům čp. 84
Měšťanský dům
Dům v Lipové ulici č.p. 84 je jedním z nejstarších měšťanských domů v Čechách. Pochází pravděpodobně z poloviny 17. století, kdy vznikala "Nová ulice" na jižním předměstí České Kamenice. Bednění, které určuje dneš…
0.3km
více »
Česká Kamenice – historické centrum
Město
Cestou do Krkonoš jsme původně chtěli Českou Kamenicí jen projet. Ale když jsme zjistili, že historický střed města je městskou památkovou zónou, tak jsme neodolali. A dobře jsme udělali. Město skrývá doslova stavební skvosty, o kterých jsme neměli ani tušení.
Česká Kamenice leží v severních Čechách - na východ od Děčína na řece Kamenici, která o něco později protéká Českým…
0.3km
více »
Jedeme do severních Čech – 5. den/1. část – Lužické hory - cca 5 km dlouhá trasa: Česká Kamenice – skalní vyhlídky Žába, Ponorka, Tell-Plate, Jehla – skalní poutní místo Bratrské oltáře – Česká Kamenice
Cestopisy
Pátek 17. 7. 2020 - dopoledne
Večer bylo jasno, v noci se zatáhlo – aspoň se neochladilo. Zataženo bylo i ráno a stále je jen 14 stupňů. S místem na spaní na parkovišti u koupaliště v Kamenickém Šenově jsme však n…
0.3km
více »
Výlet do České Kamenice.
Tipy na výlet
Severní Čechy nabízejí řadu zajímavých míst. Mezi ně zcela jistě patří i město Česká Kamenice. Nachází se kolem 30 kilometrů východně od Děčína. Městem protéká řeka Kamenice a stýkají se…
0.3km
více »
Zámek v České Kamenici.
Zámek
Areál zámku se nachází v jižní části starého města. U jeho zrodu stál Prokop z Vartenberka a stavba zámku byla dokončena mezi roky 1541 – 1543 v renesančním slohu. V roce 1614 zámek kupuje…
0.3km
více »
Česká Kamenice, kostel sv. Jakuba staršího.
Kostel
Původní kostel byl postaven ve 14. století.. Z této doby se zachoval kamenný portál v západní stěně svatyně. V roce 1562 byl kostel částečně přestaven. K výrazné přestavbě, která změnila i vzhled kostela, došlo me…
0.3km
více »
Česká Kamenice, městský park Franze Preidla.
Hřbitov
Městský park se nachází mezi ulicemi 5. května a ulicí Nerudovou. Cestou ze staré části města se přejde řeka Kamenice a v ulici Benátky se vchází do parku. Park je položen na mírném návrší…
0.3km
více »
Z České Kamenice na kole do Jetřichovic a zpět
Tipy na výlet
Trasu zahájíme v České Kamenici,kde je spousta architektonických památek.Táhlejším stoupáním po trase č.21 opustíme město a brzy vjedeme do krásné přírody.Vyšlapeme kopec k lesu, kde se můžeme pokochat nádherným v…
0.5km
více »
Česká Kamenice a okolí.
Cestopisy
Po zaparkování auta v centru České Kamenice jsme došli s manželkou na náměstí,které je opravdu pěkné a nezkažené moderní zástavbou.Odtud vede MTZ na vyhlídku Jehla.Je to pořádný kopec,ale rozhledy stojí za všechnu…
0.5km
více »
Jehla
Kopec
Jehla (478 m) je dvouvrcholový čedičový kopec, vypínající se asi 1…
0.7km
více »