Čantoryje- Beskydské sedlo- Sošov- Stožek- Kyčera- Groníček - Jablunkov
Z Nýdku se na Čantoryji vydávám po červené značce. Rytířská stezka začíná asi půl kilometru od náměstí. Cesta vede nejdříve po asfaltce mezi domy, poté se střídají různě upravené cesty- místy jdeme po lesní pěšině, místy po polňačkách různého stupně obtížnosti, hlavně pod chatou Čantoryje je to dost kamenité. Připravte se na docela rázná stoupání.
Podél cesty jsou k vidění informační tabule, kde se například dočtete o rytířích, kteří podle legendy čekají ukrytí v hoře Čantoryji a další zajímavosti.
Pamětihodnou zastávkou je Zakámen. Jedná se o jednu z tzv. skalních modliteben, kde se tajně scházeli protestantští věřící v době náboženské nesvobody po Bílé hoře. Na skále je zde umístěna pamětní deska.
Cesta k české chatě na Čantoryji trvá z Nýdku něco přes hodinu, záleží na zdatnosti turisty. Chata bývá otevřená od 10 hodin a je zde ucházející výběr. Ostatně na hřebenovce Čantoryje – Jablunkov je to jediná česká osvěžovna, pokud nepočítám stánek u rozhledny na Velké Čantoryji, který měl v době mé návštěvy (20.10.2021) zavřeno.
K rozhledně a vlastně vrcholu Čantoryje se od chaty dostaneme zhruba po jednom kilometru mírného stoupání. Většinou tu potkáte polské turisty, protože z Polska sem vede lanovka.
Dále pokračujeme po červené na Beskydské sedlo. Z Čantoryje je to docela sešup po kamenitém chodníku. Nepříjemné klesání nás občas odmění nádhernými pohledy na polskou stranu. Ta česká není moc vidět.
Následující část cesty až po polské středisko na Sošově je čirá beskydská divočina. Naštěstí lesní cesta je celkem schůdná. Pokud jsem se někde mírně odchýlil od trasy, protože nešlo najít značku, snadno jsem se hned zorientoval podle hraničních kamenů- vlastně skoro celá trasa vede po česko - polské hranici.
Pak už je to zajímavější, protože se rychle střídají další místa- hora Česlar, Malý Stožek (pro mě nejhezčí úsek trasy) a konečně Velký Stožek. Posledně jmenovaný vrchol lze buď obejít po červené značce, anebo se pokusit ztéci ho přímo, což byla pro moje unavené nohy už docela výzva. Zvolil jsem si první možnost a i tak jsem si dost zastoupal.
Velký Stožek, kde se nachází polská turistická chata, je zároveň poslední „civilizací“ na trase, ale do Jablunkova už není daleko. Je třeba jen dojít další pustinou na nedalekou Krkavici, zde má ovšem hřebenovka velmi zajímavou odbočku- asi kilometr vzdálený vrchol Kyčera (všude na ukazatelích jsou jen polské nápisy, takže Kiczory) a tady asi v půli cesty mezi Krkavicí a Kyčerou narazíte na zajímavé skalní útvary.
Od Kyčery se pak musíte vrátit zpět na Krkavici a odtud se spustit dolů na Groníček. Je to celkem obtížný sestup rozbitou kamenitou stezkou v příkrém svahu. Poslední úsek výpravy- z Groníčku do Jablunkova- absolvujete po sice nekonečné, ale přece jen solidní lesní cestě.
Celá výprava z Nýdku až po nádraží v Jablunkově – Návsí trvala 7 hodin.