Bretaň po vlastní ose - část 3. - Brocéliandský les

Brocéliandský les

 

Opouštíme dolmen La Roche aux Fées a vyrážíme k prvnímu cíli s delším pobytem na naší cestě: do Carnacu. Cesta vede přes Rennes, Ploermel, Vannes a Auray. Cestou se zastavujeme v městečku Paimpont (leží mezi Rennes a Ploermelem), které se nachází u jezera Étang de l´Abbaye de Paimpont (Jezero opatství de Paimpont) v srdci Brocéliandského lesa.

Správně se jmenuje Paimpontský les (ale pro Bretonce to je legendární Brocéliandský les). Táhne se desítky kilometrů a zaujímá plochu téměř 100 km čtverečních (i když samotný Brocéliandský les je jen součástí této velké lesní oblasti, která pokrývá i sousední departementy Morbihan a Côtes-d'Armor). Les je oblastí Natura 2000. Ovšem pozor, les je z 90% v soukromém vlastnictví, což ve Francii brání volnému pohybu v lese, a to dokonce i na okraji obce Paimpont i jezera. Majitelé však podepsali dohodu, která dovoluje turistiku na vyznačených stezkách. Některé lesní cesty jsou ale během lovecké sezóny zcela uzavřeny! Může se nám to zdát divné, může se nám to zdát nespravedlivé, můžeme s tím nesouhlasit, ale právě soukromé vlastnictví tento lesní komplex zachránilo před osudem ostatních lesů v Bretani. Ty už totiž moc nejsou! Dřevo stromů bylo nadměrně využíváno jednak pro napájení vysokých pecí v místním průmyslu (železné hutě v Paimpontu byly nejdůležitějšími hutěmi Bretaně, které fungovaly od 16. století do konce 19. století), jednak jako levný materiál pro stavební průmysl. V roce 1804 prefekt departmentu napsal, že les v Paimpontu je ve stavu degradace a hrozí jeho úplné zničení. V roce 1875 les kupuje rejdař a průmyslník Louis Levesque pro „odpočinek a potěšení”. Využívání lesa bylo omezeno pouze na základě povolení a les je pod dohledem soukromých „lesních strážců“. Lesní strážci tam jsou opět. Chrání přírodu a klid.

V tomto lese se chci zastavit. Brocéliand je totiž král Artuš, kouzelník Merlin a bájný meč Excalibur! Jenže v Poimpontu dochází k nemilé příhodě. Merlinův hrob nám mizí z map. Nejsme schopni ho lokalizovat a ještě na dálnici tam byl. Co se dá dělat. Obcházíme alespoň jezero u Paimpontu. Okolo celého jezera vede lesní pěšinka a je to velmi pěkná procházka. Brocéliandský hvozd má atmosféru! Pod vzájemně propletenými větvemi korun mohutných stromů se i v jasném dni trochu zešeřilo. Sídlí v nich mýtické bytosti. Netáhnu stativ, takže fotím jen na světlejších úsecích. Chvílemi se jde po pltích či skáče po širokých kůlech, zatlučených do rozmoklé zeminy. Porost okolo je hustý a vysoký. Zmizet během okamžiku v porostu dvoumetrového kapradí není žádný problém. Potkáváme pramálo turistů. Les je opravdu tajuplný.

V městečku Paimpont si prohlédneme kostel zasvěcený - jak jinak - panně Marii. Takže se jmenuje Notre-Dame stejně jako přilehlý klášter ze 13. století. Všímáme si, že Paimpont a Paimpontský les bude hojně navštěvovaný, parkoviště jsou totiž téměř všude a jsou opravdu velká. Jsou zdarma. A to, na rozdíl od Vitré, bude platit po celý zbytek Bretaně. Parkoviště mají v Bretani velkoryse pojatá a veřejné toalety (čisté!) jsou téměř všude. Na obranu Vitré: tam se snaží v centru města omezit automobilovou dopravu na minimum a zavedli veřejnou dopravu zdarma!

Opouštíme Paimpont a Merlinův hrob se opět objevuje na mapách. Míjíme ho těsně (asi 10 km), ale už není čas se vracet. Asi nechtěl být rušen. Pro případné zájemce, leží asi osm kilometrů severně od Paimpontu, poblíž Saint-Malon-sur-Mel (GPS: 48.0779933N, 2.1177353W)

Dojmy se začínají stupňovat. Dopoledne úžasný dolmen, teď tajuplný Brocéliand. Jsme čtvrtý den na cestě a prvně nás napadne, že těch 30 bude možná málo…

U Auray už je odbočka na Carnac. Je sobota odpoledne, 27. července, vjíždíme do Carnacu…

Bretaní po vlastní ose:

Bretaní po vlastní ose - část 1. - úvod a cesta
Bretaní po vlastní ose - část 2. - La Roche-aux-Fées
Bretaní po vlastní ose - část 3. - Brocéliandský les
Bretaní po vlastní ose - část 4. - Alignements du Ménec
Dolmeny de Mané-Kerioned

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: www.siloto.cz