Boskovice ( minidovolená 2006) - 2.část

pátek 4.8.

Budíme se do deštivého rána. V takovémto počasí nemůžeme ani na Babí lom a ani na prohlídku Westernového městečka či arboreta Šmelcovny. Chce to odjet za kulturními památkami do blízkého velkého města a tím je naše moravská metropole - Brno. Jedeme tam vlakem. Ve Skalici nad Svitavou přestupujeme z " kodrcáku" do normálního "komfortního" vlaku. Projíždíme Blanskem, kde hned za nádražím vidíme velice hezký zatopený lom, pak kaňonem řeky Svitavy přes 9 tunelů do Adamova - ( zde zajímavé kulisy sídliště na kopci - tomu největšímu panelákovému bloku se říká Hradčany), přes Bílovice n.Svitavou ( chalupářské a chatařské zázemí hlavního moravského města) a to už jsme v Židenicích a za chvilku vystupujeme na hlavním nádraží.

Bludištěm podchodů a mezi stánky Vietnamců po pojizdných schodech do centra. Co napsat o krásách Brna ? Jsou tu všude nádherné historické domy i moderní pasáže, spousta obchodů, moderní budovy i krásné a mohutné stavby četných brněnských kostelů. Dominantou města je pak rozlehlý hrad Špilberk a hned pod ním se k nebi tyčí vysoké věže chrámu Petrova. Ano - Brno je velice hezké město a každý návštěvník tu určitě najde něco toho "svého" . Je tu spousta muzeí a parků a určitě vás nezklame brněnská ZOO či Kniničská přehrada... ( Což je sice všechno moc hezké, ale kdyby z nebe nepadaly ty proudy vody, bylo by to tady ještě mnohem hezčí !!)

V moderní kavárničce s modrými stěnami a stylovými modrými popelníčky napřed na kávu a pak už okruh historickým jádrem : náměstí Svobody, ulicí Českou, přes Dominikánské náměstí a prohlídka - ( alespoň zvenčí ) - Staré a Nové radnice a kola z Lednice a slavného brněnského " draka". Přes přeplněný Zelný trh přicházíme k paláci, ve kterém je umístěno Moravské zemské muzeum. Kupujeme si lístky na prohlídku expozice Pravěk a středověk na Moravě a pak nás ještě čeká prohlídka překrásné sbírky minerálů.( Floru a Faunu, které jsou umístěny v Biskupském dvoře si necháváme na příště). Pak vyrážíme vzhůru na prohlídku katedrály na Petrově, dál po Husově třídě a v parku pod hradem Špilberkem na lavičce baštíme svačinu. Prochází kolem nás spousta německy hovořících turistů a také jedna výprava až z Japonska. Jejich vedoucí nese v ruce namísto transparentu veliký větrník, schválně se díváme, jestli některému Japonci nebo Japonce na krku nechybí fotoaparát. To si pište, že nechybí - mají je opravdu všichni !!

Protože je dnes 1. pátek v měsíci, je prý vstup do některých galerií dnešní den zadarmo a tak to musíme využít a navštěvujeme Galerii soudobého umění a kubismu. Nechci vypadat jako blbec, ale zrovna tohle nás moc neoslovilo a moc se nám tam nelíbilo... Na konci Husovy třídy je monumentální kostel, vystavený z režných cihel. Pokračujeme po obvodu historického centra a procházíme kolem kláštera Voršilek. Je v něm umístěna expozice obrazů starých mistrů, nás už ale bohužel tlačí čas, tak někdy příště....Míjíme další vietnamskou tržnici a Janina si tam kupuje tričko a halenku. Mezi " žluťásky" jsou i naše prodavačky a té jedné říkají "Arabelo". Kolem dalších nádherných kostelů a divadla pomalu zpět k nádraží. Kupuju lístky na cestu zpět a protože máme ještě čas, tak si jdeme na "Zvonařku" zjistit autobusový spoj domů. Cesta tam i zpět vede přes Galerii Vaňkovku, což je obrovské, několik set metrů dlouhé obchodní centrum s pojizdnými schody i chodníky ! Její futuristické interiéry nás důstojně uvádějí do již probíhajícího 3.tisíciletí. ( Je to jako v nějakém scifi filmu a my jen valíme oči). Zvenčí toto monstrum nijak nenarušuje panoráma sousedních historických budov, protože bylo vybudováno v útrobách starých továren a jejich venkovní zdi a fasády byly zachovány !!! Dáváme pomyslné body a v duchu je zasíláme neznámým architektům a jdeme zpět na nádr, vlakem do Boskovic a po dobré večeři spinkat...

sobota 5.8.

Ráno jsme se při pohledu z okna lekli, že snad bude dneska hezky, ale než posnídáme, tak už zase drobně mží. No aspoň že tak. Dneska nás čeká návštěva Nového hradu a protože je tam nejblíž z Adamova, tož jedem vlakem tam. Ve městě se jdu ještě pro sichr podívat na autobusák, jestli náhodou něco nejede do dědin v blízkosti Babího lomu. Protože je ale dneska sobota a prázdniny k tomu, tož nejede a tak zpět za Janou a k původnímu plánu. Napřed se stavujeme v dosti omšelé hospodě u cesty na limo a kafé a pak procházíme kolem předlouhého komplexu budov, patřící fabrice Adast, na louku. Pasou se tu oslové a malí oslíci a jeden exhibicionista se přijde zakřenit a zahýkat do objektivu. Na horním konci louky stojí výletní restaurace, před ní hezký rybníček s japonskými kapry : to veliké černé hovado bude asi tata, mama je kapřica v barvě oranžové a potomstvo je různobarevné.

Od upravené studánky začínáme v dusnu, ale už bez deště stoupat serpentinami lesní cesty ke zříceninám Nového hradu. No ona to zřícenina až tak moc není - hrad je v soukromých rukou a neustále se pomalu opravuje, ale musíme být přesní a tyto zdi za hlubokým skalnatým příkopem byly jen předsunutým opevněním starého hradu. Jeho nepříliš zachované zříceniny se nacházejí jen o několik set metrů dál, ale v tom blátě se nám tam pranic nechce a tak procházíme branou, platíme dobrovolné vstupné a rozhlížíme se po jediném nádvoří romanticky upravované "ruiny". Okolo nás hradby a hranolová věž upravená na rozhlednu, věžička čnící z malého minipaláce, další asi 6 - bokou věž pokrývá lešení a zase se pomalu dostavuje do původní výšky. ( Kvůli tunelu a trati procházející pod hradem kdysi byla věž snížena). A pak je tu taky Středověká krčma. Její interiér a správný hospodský se nám moc líbí. Při kávě se od něj dozvídáme, že se tu zrovna nedávno natáčela nová česká pohádka pro českou televizi a vysílat se bude na vánoce, že pochází z Ostravy a pak bere klíče a ukazuje nám přízemí opravované věže, kde instalace mučících nástrojů a zbrojnici. Sami si pak obcházíme hradby, vyhlídkovou věž, fotíme a maximálně spokojeni odchod před hrad k turistickému rozcestí.

Z turistického rozcestníku si z mnoha barev vybíráme tu zelenou do Blanska, turistický chodník se ale už po necelých 2 km mění ve " stezku smrti" : úzký chodníček se vine v zákrutech nad prudkými skalnatými svahy, místy musíme přelézat přes obrovské padlé kmeny. Já z toho mám velikou radost, ale Jana neprojevuje pražádné nadšení a víc jak polovinu cesty ji musím držet za ruku a přemlouvat k dalším krokům vpřed. Míjíme i jeden výrazný skalní útes a pak už po pohodlnější cestě k malebné zřícenině Čertova hrádku, který se vypíná na ostrohu vysoko nad údolím Svitavy. Jdu se tam podívat a nacházím zbytky základových zdí. Jedná se o tzv. "zavřený hrad" - hradní jádro zavaleno padajícím zdivem a sutí a při případných vykopávkách by tak mohlo dojít k zajímavým nálezům ...Pak běžím zpět za Janou, na kluzkých kamenech uklouznu, padám na záda a vyrážím si dech !!

Už zase v dešti po louce dolů k chatám a lesem ke špinavému toku Svitavy. Na jejích březích nacházíme několik zajímavých kamenů do domácí sbírky. Po silnici pak ještě 2 km do Blanska k nádraží a v hospodě se stavujeme na občerstvení. V dosti narvaném vlaku pak zpět do Boskovic. V restauraci vedle Alberta si dáváme předčasnou večeři - Jana obligátní řízek s bramborovým salátem a já výborný selský talíř. V dešti pak na ubytovnu a po sprše převlek do suchého úboru a po 7.hodině večer vyrážíme po Sokolské ulici do městského centra. Všude v ulicích a hlavně na náměstí je to samý " technař" nebo policajt. Když si z bankomatu vybírám nějaký ten obolus, tak jedna dvojice strážců zákona doslova hýří vtipem ! Naposledy si procházíme uličky Židovské čtvrti a pak zamíříme do restaurace Záložna, kde večeře číslo 2 : já vrabca a Jana hovězí s rýží a pak pod deštníky zpět do hotelu...

neděle 6.8.

Ráno je na autobusáku spousta technařů, kteří si při čekání na spoj do Brna hážou létajícím talířem. V Brně přestup na spoj do Zlína. Jedeme přes zajímavé Střílky a Koryčany, Jana spí... Buchlovice nás vítají bouřkou s menší průtrží mračen a při výjezdu z náměstí do nás napálí osobní vůz !! Naštěstí je bus schopný další cesty, ale musíme čekat na policii a přes hodinu se to sepisuje a fotí, než můžeme jet dál. I tak jsme ale doma ve Zlíně už před 16.hodinou. K večeru se trhají mraky a začíná svítit slunce !!! ( Díky Oskare, máš to u nás na dlouho schované...!)