Albánie

Dovolená - zájezdy

Do Tirany létají z Prahy pravidelné linky ČSA. Při cestě autem potřebujete mezinárodně platné potvrzení o jeho pojištění (tzv. zelená karta) a řidičský průkaz. Železnice jsou pouze dvě (z Drače do Tirany a do Pogradce), obě vybudované až po 2. světové válce, vlaky, pokud nejezdí mezi většími městy, jezdí sporadicky, ale vlaková doprava je velmi levná. Autobusová doprava je v zemi nejobvyklejším způsobem cestování a skoro každé druhé auto je taxi. Nejdůležitější silnice kopíruje pobřeží.

Balkán není zdaleka tak levný, jak by se možná mohlo zdát soudě podle Rumunska nebo Bulharska. Nejdražší zemí je Slovinsko, ale to je zcela jiná kategorie, která má s Balkánem společnou pouze část minulosti. Následuje Chorvatsko, které úspěšně dohání západoevropské ceny, což není pro Čecha příliš milé. O něco dražší než Česko jsou díky svým „tvrdým“ měnám Černá Hora a Bosna a Hercegovina, těsně následované Srbskem. Makedonie je asi na stejné úrovni jako ČR a Albánie je prozatím velmi levná (kromě standardního ubytování).

Všude (i ve velkých městech) jsou v létě tržiště, kde lze sehnat relativně laciné ovoce a zeleninu, včetně výborných melounů, broskví, meruněk atd. Ceny se mírně liší podle státu dle výše uvedeného pořadí. Všude ve městech jsou pekárny, kde seženete i v neděli čerstvý chleba (většinou bílý) a jako houby po dešti rostou malé a ještě celkem sympatické samoobsluhy (samoposluga), stejně jako obří supermarkety na okrajích i v centrech měst.

Na vesnicích nebo malých městech je obvykle přinejmenším alespoň jeden koloniál, kde lze sehnat základní potraviny.

Zde je pár příkladů za kolik co koupíte:

Hotel: 40 - 120 USD
Pohonné hmoty : 1 litr nafta - 90 LEK, 1 litr benzín - 120 LEK (1 Kč = cca 4 LEK)
Základní potraviny : 1 litr pitná voda - 35 LEK
1 litr mléko - 150 LEK
1 kg chleba - 60 LEK
1 kg hovězího masa - 600 LEK
jídlo v restauraci na osobu (podle kategorie restaurace) 500 - 2000 LEK

Všude jsou tisíce barů a kafé nejrůznějších tvarů, barev, vybavení a stylů, od úplně typických západoevropských po úžasně improvizované. Pije se hlavně pivo, kupodivu i to se dováží buď z Řecka nebo z Itálie, je pouze lahvové a docela drahé. Všechny podniky mají společné to, že v nich od brzkého rána někdo vysedává. Vzhledem k tomu, že naprostá většina lidí nemá práci, tak mi není jasné za co tam pijí. Piro Milkani říkal, že oni si tam hledají práci !?  : )
V každém městě i městečku je promenáda, která se okolo šesté začne plnit lidmi až se úplně zacpe, auta mají zákaz vjezdu a všichni korzují dokola nebo sedí v kafé a pozorují korzující. Za pár hodin jako když utne a ulice jsou úplně prázdné.

Teritorium dnešní Albánie je osídleno již po dobu více nežli osmi tisíciletí. Neolit trval v regionu cca od roku 6000 cca do roku 2100 př. n. I., doba bronzová od cca 2100 do cca 1000 př. n. I a doba železná nastoupila okolo roku 1000 př. n. I. Z doby železné je známa kultura illyrská. Podle archeologů došlo v době bronzové k diferenciaci kmenů, během níž se vyvinul kmen lllyrů, předků dnešních Albánců. Jiná teorie praví, že llyrové do Albánie přišli odjinud někdy mezi 13. a 10. stoletím př. n. I.

Většina země je hornatá, jen při členitém pobřeží se nachází náplavová nížina s mnoha močály a lagunami. Močály se postupně vysušují a země už byla zbavena dříve rozšířené malárie. Pohoří patří do soustavy Dinarid a místy dosahuje výšek nad 2 500 m. Nejvyšší je masiv Korabi (Korab) 2 751 m na hranicích s Černou Horou a Srbskem. Největší řekou je Drini (Drin) 280 km dlouhá. Na severozápadě při hranicích s Černou Horou leží Skadarské jezero (369 km2), na východě jezero Ochridské (366 km2), které je hluboké 285 m, a jezero Prespanské (285 km2). Ve vnitrozemí najdete dubový, bukový i jehličnatý les. Ve vyšších polohách (nad 1 000 m) jsou horské louky a pastviny. Při pobřeží rostou do výšek 350 m olivy a citrusové stromy. V málo zalidněných horských oblastech se udrželi vlci a medvědi.

Klimatické podmínky závisí zejména na nadmořské výšce. Pobřežní nížiny mají téměř středomořské klima se suchými horkými léty, zimy jsou deštivé, mírné. Pro horské oblasti je obecně typické vysoké množství srážek (v zimě sněhových), často doprovázených bouřkami. Nejvhodnější měsíce pro cestování po Albánii jsou duben, květen a červen a dále pak období od poloviny září přibližně do poloviny října.