Zbiroh, město pod Zámeckým vrchem.

Kam a jak jedeme?

Město Zbiroh tak trochu zůstává ve stínu nádherného zámku. I první písemná zmínka o městě se objevuje o mnoho let později. Co dobře víme je, že již v roce 1330 stála u dnešního Čapského rybníka tvrz. V roce 1369 povyšují Rožmberkové osadu na městečko a až roku 1897 se Zbiroh stává městem. Dnes tvoří střed městečka Masarykovo náměstí, které je rozložené kolem silnice, na svahu Zámeckého vrchu. Další dvě ulice míří k jihu a severu. Domy na náměstí jsou z velké části z 19. a 20. století. Jednou z výjimek je bývalá Radnice. Byla postavena v roce 1784, po necelých sto letech v roce 1896 následovala přestavba a poslední rekonstrukce proběhla v roce 1994. Město má i své muzeum, které od roku 1952 nese jméno zdejšího, jistě nejznámějšího rodáka Josefa Václava Sládka. Nejvýznamnější městkou památkou je zřejmě Kostel sv. Mikuláše, který stojí nad horní částí náměstí. Byl postaven v gotickém slohu v roce 1364 a barokní přestavbou prošel roku 1716. Kostel je obehnán zdí a přístup k němu je asi jen v době bohoslužeb. V malém parčíku u kostela je umístěn pomník padlým s bustou T. G. Masaryka. O trochu níže jsou barokní sochy Panny Marie a Sv. Jana z Nepomuku. Trochu výše na svahu je malý krásný domeček, který se nám v tomto městě nejvíce líbil. Na náměstí se také nachází informační středisko, kterému vládne velmi ochotná dáma. Nelze přehlédnout novou výstavbu domků při okraji města.

Za čím jedeme?

Obyvatelstvo se v minulosti zabývalo především zemědělstvím a lesnictvím. Zajímavostí je, že zde bylo rozšířené cvočkařství. V minulosti se sice objevil pokus rozvinout tady železářský průmysl, ale skončil krachem. Tradici zde má výroba nářadí. Vždyť již v roce 1860 byla založena továrna za tímto účelem a pod názvem Zbirovia se udržela do dnešních dnů. V severní části města, zvané Františkov, je známé zahradnictví zaměřené především na pěstování pěnišníků. Je žádoucí se také podívat na významné osobnosti, které s městem mají něco společného. Kromě již zmíněného J. V. Sládka se zde narodil básník Josef Palivec. Své stopy zde zanechal také Fráňa Šrámek. Město a jeho okolí přitahovalo hudební skladatele. Tak světlo světa spatřila Zbirožská mše A. Srby. Zbirožská suita je dílem J. B. Foerstera a Vzpomínku na Zbiroh složil V. Vačkář. Po něm se také nazývá zajímavá a nejznámější kulturní událost roku, slavnosti české muziky „ Vačkařův Zbiroh“. A. Branald psal o městě ve své knize Král železnic, sláva a konec B. H. Stroussbergra. Právě tento podnikatel chtěl mít z města centrum průmyslové, železářské oblasti. Pro město a jeho okolí je možná dobře, že se tak nestalo.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na oběd jsme zašli do malé hospůdky nad kostelem. Obslouženi jsme byli rychle, jídlo bylo celkově dobré a ceny odpovídaly českému průměru. Po možnostech ubytování jsme nepátrali, ale jistě s tím nebude v této oblasti žádný problém.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Město je trochu rozhozené a neuspořádané, ale to u venkovských sídel je běžné. Pořádek tu mají a když se vše shrne dohromady, převládá spokojenost.

Ostatní informace

Zbiroh se nalézá v jižní části Křivoklátské vrchoviny a probíhá tudy i hranice chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Tím se stává i výchozím centrem turistů do velké části tohoto území. Kříží se tady několik značených turistických cest, po kterých se lze vydat do všech světových stran. Východní části města protéká Zbirožský potok, na němž je v okolí města několik rybníků. Něco přes dva kilometry na jih od města vede dálnice z Prahy na Plzeň. Do města se z ní dostanete na sjezdu u Cerhovic. Následkem výstavby železničního koridoru mezi Prahou a Plzní přišlo město o nádraží a lidé nyní využívají stanici v Kařezu. Pro turisty, kteří dávají přednost cestování autem, je dostatečný počet parkovacích míst na náměstí. Zbiroh a jeho okolí je součástí mapy KČT č.34 Brdy a Rokycansko.