Za němými svědky Titova režimu

Kam a jak jedeme?

Během naší návštěvy chorvatského ostrova Rab jsme absolvovali lodní výlet na nedaleké ostrovy Sveti Grgur a Goli Otok. Oba ostrovy byly v době vlády Titova režimu v tehdejší Jugoslávii využívány jako vězení pro politicky nepohodlné občany. Jsou opuštěné, nyní slouží jako výletní místa turistům jako připomínka nedávné historie.
Vyplouváme menší výletní lodí z přístavu městečka Lopar. První zastávkou je ostrov Sveti Grgur. Ostrov je z dálky bohatě zalesněný, ale po jeho pozdějším obeplutí zjišťujeme, že pouze z jihozápadní strany, ze strany od pevniny jsou vysoké holé skály spadající kolmo do moře. Na pobřeží kolem celého ostrova jsou vybudovány malé nenápadné střílny.
Sv. Grgur sloužil od roku 1948 po dobu komunismu jako ženská věznice pro odpůrkyně komunistického režimu. Jdeme se projít k areálu věznice a cestou mineme stádo daňků, kteří se spokojeně pasou ve stínu stromů. Nechají nás k sobě přiblížit na několik kroků, čehož využíváme k focení. Všechny budovy, které se na ostrově nacházejí, jsou buď úplně zbořené nebo spadnou v nejbližší době.
Prolezli jsme několik trosek, vracíme se k naší lodi a pokračujeme na zajímavější Goli Otok, který sloužil naopak jako mužská věznice. Když se vzdalujeme od Svetiho Grguru, z dálky ješte vidíme na kopci ostrova z kamenů vydlážděný obrovský nápis TITO s pěticípou hvězdou jako poslední výkřik pohnutých dějin ostrova. Po rybím obědě v místní restauraci vyrážíme na prohlídku rozlehlého areálu. K dispozici turistům je zde výletní vláček tažený traktorem, my ale raději využíváme svoje nohy, abychom se podívali i tam, kudy vláček neprojede. Opět zdevastované budovy, ty, které sloužily bachařům, někdy velmi výstavné, ale zato tu potkáváme více turistů, kteří se přišli vykoupat na místní opuštěné pláže. Je parno, do vody mě to také láká, ale vzhledem k omezenému času, který na ostrově máme, jdeme si raději projít další vzdálenější část ostrova, kterou jsme nestihli při prohlídce s průvodcem. Ani tak ale nestíháme dojít k zálivu, kde mají být cely a samotky vězňů, což mě mrzí. Po opuštění ostrova končíme náš výlet opět v Loparu.

Za čím jedeme?

Oba ostrovy, jak jsem se již zmínila, sloužily od roku 1948 jako věznice. Ženská věznice na Svetim Grguru byla ale zrušena o pár let dříve a vězenkyně byly poté přesunuty na Goli Otok.
Goli Otok (Holý ostrov) má pohnutější historii. Již během první světové války sem byli deportováni ruští zajatci. V roce 1948 sem začali přivážet první muže, kteří se zprotivili Titovi a jeho přívržencům. Ti zde zřídili lom a sami si museli opracovat kámen, ze kterého poté postavili první budovu na ostrově, aby měli střechu nad hlavou. Údajně vězni v lomu pracovali 12 hodin denně a dostávali příděl 0,5 l vody na den. Pouze pro politické vězně byla věznice využívána prvních 10 let, během kterých byl na ostrově vybudován velký vězeňský areál. Poté sem byli zavíráni i ostatní vězni odsouzení za krádeže, vraždy, atd.
Goli Otok bývá také nazýván chorvatský Alcatraz. Vězni se sice mohli na ostrově volně pohybovat, ale každou hodinu bylo jejich sčítání. Pokud se vězeň ke sčítání nedostavil, bylo hned vyhlášeno pátrání. Pravděpodobnost, že by vězeň při útěku doplaval na některý z okolních ostrovů, byla tudíž mizivá. Věznicí na Golim Otoku prošlo na 16000 vězňů. Přes 3500 vězňů se odtud nevrátilo, aniž by se vědělo, co se s nimi stalo. 400 vězňů zde zemřelo vyčerpáním a na různé nemoci.
Ve vězeňském areálu je také několik továren, neboť zde vězni pracovali. Zpracovával se zde hlavně kámen, který se těžil v místním lomu a ze kterého se vyráběla např. dlažba, dále se zde vyráběly vozíky za traktory.
Goli Otok však nesloužil pouze jako vězení. Byl zde vybudován rekreační areál pro bachaře a jejich rodiny. Ti zde měli ubytovnu, kino, bowling, hřiště a další možnosti vyžití. Na ostrově dosud stojí výstavné budovy, které sloužily pro administrativu věznice či právě bachařům k rekreaci.
Goli Otok je opravdu hodný svého jména, najdete zde pouze skály a zase skály. V posledních desetiletích zde vyrostlo pár stromů, které tam ale v době využití ostrova jako věznice nebyly. Voda se získávala z dešťové vody, na kterou zde byly vydlážděny dvě obrovské plochy, ze kterých byla voda sváděna do cisteren. Dnes se pitná voda na ostrov dováží.
Věznice na Golim Otoku byla zrušena v roce 1988. Po uzavření areálu a opuštění ostrova bylo vše použitelné z budov rozkradeno obyvateli okolních ostrovů a také bývalí vězni se chodili na ostrov pomstít za příkoří, která zde prožívali a podíleli se na devastaci budov.

Josip Broz Tito (1892-1980) byl jugoslávský politik, maršál. Po roztržce se SSSR a vymanění se z jeho dominance od roku od 1948 vládl diktátorským způsobem. Nejdříve byl předseda vlády, poté ministr obrany a od roku 1974 prezident Jugoslávie. I přes omezení politických svobod prožívala Jugoslávie za jeho vlády velký hospodářský vzestup.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na obou ostrovech se u přístaviště nacházejí restaurace.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Procházka bývalými chorvatskými politickými věznicemi ve mně evokovala spojení s naší českou minulostí, což vyvolalo celkově chmurnější vnitřní rozpoložení. Krása jinak nedotčené přírody zbytku ostrova naopak povznesla duši.

Ostatní informace

Na obou ostrovech jsou malé kamínkové plážičky, kde se můžete koupat, voda je zde hned zkraje hluboká, ale zato čistší, než u pláží v turistických letoviscích.
Vstupné na prohlídku vězeňských areálů se neplatí žádné. Vzhledem ke stavu budov na ostrovech je vstup na vlastní nebezpečí! U mnoha staveb jsou propadlé střechy i částečně nebo zcela celá patra, proto určitě nedoporučuji v dosud stojících budovách vylézat do pater.
Na ostrově Goli Otok jezdí zhruba každých dvacet minut výletní vláček, který vás za cenu 25,- Kn pro dospělé a 15,- Kn pro děti proveze rozlehlým ostrovem. Jízdenku na vláček lze společně s jízdou výletní lodí zakoupit v balíčku, který nabízejí někteří pořadatelé výletů.