Z Louk okolo Zboženské skládky na Zadní vrch a do Mladcové

Kam a jak jedeme?

Původním plánem bylo vyrazit po skončení pracovní doby do lesů Mladcovské vrchoviny a nalézt pokud možno co nejvíce chutných hub k labužnické konzumaci. Tento úmysl se ale v průběhu cesty změnil na regulérní, 10 km dlouhý fotovýlet. Po dvou studených nocích se totiž hřiby zatvrdily a odmítly vystrčit své roztomilé hlavičky nad povrch zemský. Což mne sice moc nepotěšilo, ale tato ztráta byla dostatečně nahrazena zajímavostmi při pouti "neznámou krajinou" za humny valašského velkoměsta...

Za čím jedeme?

Startuji na křižovatce ve Zlíně - Loukách. Cesta do obce vede po mostě přes Dřevnici, proti jejímu proudu je v dálce na řece vidět větší jez. Městská část Louky nenabízí pražádnou turistickou atrakci. Míjím proto centrum obce a za posledními domky stoupám po asfaltové silničce hlubokým zalesněným úvozem - směr sever. Vycházím na křižovatku silniček a jsem ohromen neobvyklým panorámatem : okolo lány obilí, přes které napříč vedou ohromné sloupy s dráty vysokého napětí. Po hřebeni až nahoru k lesu stoupá silnička lemovaná alejí mého veleoblíbeného stromu jeřábu, se zralými a na slunci do krvava zářícími plody. ( Mimochodem, už jste si zkoušeli tento nádherný strom někdy kloudně vyfotit ? Jestli se Vám to povedlo, tak jste borci a já před Vámi hluboce smekám své sombréro - mně to pořád jaksi nejde ... ) Na horizontu, nad tím lánem se zrajícími obilovinami, vystrkují své šošolky nad okolní povrch - jeden zatrávněný a druhý holý kopeček. Vlevo mám hluboké zalesněné údolíčko, na lukách nad ním vidím pobíhat pasoucí se koně, na obzoru domy dědinky Chlum.

Stoupám nahoru po hřebeni po té silničce a pozoruji, jak se krajina industriální nenásilně prolíná s tou ryze přírodní a přicházím pod ty kopečky na obzoru. Oba patří k veliké skládce Zbožensko, ten první vršek už prošel rekultivací a roste na něm tráva a vysazené stromy, ten druhý je holý - ( pod ním solární panely !) - a za ním se šklebí obrovský kráter městské skládky. Tato část připomíná výřez z nějakého povrchového lomu někde ze severu Čech. Okolní louky a lesy poněkud "zmírňují" pohled na tento ne moc hezký - buďme ale realisty - pro naši civilizaci naprosto nezbytný "výtvor" lidských rukou ... Ještě pár foto a rychle do blízkého lesa. Na rozcestí jen pár stovek metrů za mnou totiž zastavují 3 auta, z nich vystupují další houbaři a vyrážejí směrem ke mně ... já tu ale byl dřív !

Tato honička je zcela zbytečná - jedlé houby nerostou - a tak to po nějaké době vzdávám a vycházím na blízké lány s výhledem na Hřeben a 1 km vzdálený les. Mířím k němu, míjím několik mysliveckých posedů, lesem pak po lesní cestě až nahoru těsně pod vrcholek kopce. Místy docela mokro, vzrostlá tráva na cestě nabízí možnost přinést si domů z výletu jako suvenýr i nějaké to "lidožravé" klíště. Takže bacha na to, kudy člověk kráčí ! Od vrcholového hřebenu kóty Hřeben se spouštím lesem dolů do údolí, kde se o něco níž nacházejí Zboženské rybníky. Já ale z křižovatky lesních silniček mířím nahoru do pořádného krpálu, jímž je západní svah Zadního vrchu, nejvyšší to "hory" Mladcovské vrchoviny a dosahující nadmořské výše 423 m !

Napřed se vyšplhám na zalesněnou plošinu, kde stojí - a to je tedy šok - poněkud zchátralá napodobenina dřevěné pevnosti z dob bojů amerických novoúsedlíků proti Indiánům !!! Na nádvoří "fortu" dosud funkční veliké ohniště, nechybí tu ani polorozpadlá strážní věž ... Závěrečným stoupáním dosahuji temeno Zadního vrchu. Od východu k západu vrcholem prochází dlouhý skalnatý hřbítek s menšími pískovcovými skalkami a pitoreskními listnatými stromy s ještě pitoresknějšími kořeny. Je to velmi krásné a romantické místo. Směrem k jihu pod nízkými skalními stěnkami mrazových srubů nacházím velké deprese, propadliny, sesuvy a další pás skalek. Tyto mají na obranu proti chladu hebounký zelený kožíšek z mechu. Na jejich povrchu vidím otvory drobných skalních mís a dole pod skalkami Buk s fantastickým kořenem ! Ze všeho nejvíc připomíná obří pařát ptáka z období, kdy se terénem místo aut a lidí proháněli Dinosauři !!!

Přes další romantický skalnatý hřbet - je to vrch Prostřední - na Přední vrch a zkratkou přes les dolů k silničce, procházející po vyhlídkovém hřebenu do obce Mladcová na konečnou MHD u Bartošova domu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Kromě nástupního místa a cíle o žádné veřejnosti přístupné občerstvení nezavadíte. Takže co dobrého si na cestu seberete sebou, to už záleží jen a jen na vás ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Místy velmi krásná a romantická zákoutí s romantickými skalkami a stromy, tak tohle by asi v "závětří" velkoměsta hledal málokdo. Kupodivu docela zajímavé i prvky KRAJINY "průmyslové"...

Ostatní informace

Vše zadara, samozřejmě až na použití vozů MHD...

( Trasa probíhá mimo značené turistické stezky, proto nutností dobré "čtení" z mapy. Výlet lze uskutečnit za pomoci "zelené" mapy KČT - Hostýnské vrchy.)