Z Kolína není jenom rovina

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Na kole

Kam a jak jedeme?

Celý výlet je jako okruh, jehož větší část nebo celek absolvujeme vlakem, část lze absolvovat na kole, a to 50 km úsek Posázavím ze Sázavy přes Český Šternberk, kde by bylo dobré přespat z důvodů nabitosti programu, až do Zruče nad Sázavou po cyklotrase č. 19 "Posázavská".

Jedeme tedy z Kolína do Sázavy, odtud do Českého Šternberka, kde doporučuji nocleh, a další den do Zruče nad Sázavou, dále do Kutné Hory a nakonec zpět do Kolína, resp. už do Vašich domovů.

Za čím jedeme?

Prvním cílem je v podstatě už samotný výchozí bod celého výletu - Kolín. Historické jádro se zdobnými měšťanskými domy je městskou památkovou rezervací - jedna ze dvou v celém Středočeském kraji. Chrám sv. Bartoloměje z 2. pol. 13. stol. s katedrálním chórem od Petra Parléře z let 1360-1378 a zvonicí od Mistra Bartoše z roku 1504, dnes přístupná jako rozhledna, je národní kulturní památkou. Místní synagoga z let 1642-96 patří mezi nejstarší a nejvzácnější v Čechách. Starý židovský hřbitov se svými více než 2600 náhrobky, přičemž nejstarší je z roku 1492, patří taktéž mezi největší a nejstarší v Čechcách. Předsunutá zálabská bašta městského opevnění z 15. století dnes slouží turistům jako rozhledna. Místní atrakcí je také Kolínská řepařská drážka, která byla obnovena v roce 2007 a nyní na ní funguje jak dieselový, tak i parní provoz.

Další zajímavostí je 33 metrů vysoký kamenný železniční viadukt u Červených Peček z roku 1900, který se klene přes Polepské údolí a my po něm pojedeme motoráčkem.

Trať se dále vine kolem Vavřineckého rybníka, největší vodní plochy tohoto druhu v regionu.

U Ratají nad Sázavou pak trať klesá za pomoci mostů a tunelů do hlubokého údolí řeky Sázavy, kde míjí ratajský hrad Pirkštejn a míří podél známých letovisek Ledečka a Samopší do Sázavy.

V Sázavě navštívíme Sázavský klášter založený pravděpodobně roku 1032 knížetem Oldřichem a svatým Prokopem, který podle legendy podal Oldřichovi vodu, která se proměnila ve víno, a ten za to slíbil Prokopovi pomoci se založením kláštera. V 11. století byl klášter centrem staroslověnské liturgie. Dnešní podoba pochází ze 14. století a z období baroka. Z husitského období pak pochází nedokončený chrám sv. Prokopa. Místní raritou je Sázavská madona, která zřejmě jako jediná soška tohoto druhu na světě trestá malého Ježíse.

Český Šternberk je naším dalším cílem. Byl založen roku 1241 Zdeslavem z Divišova a název hradu je odvozen z erbu tohoto rodu, kde měli zlatou osmicípou hvězdu. Hrad postupně od svého založení procházel mnoha přestavbami, z nichž poslední byla provedena roku 1751, kdy došlo k přistavení dolního zámku.

Předposledním cílem výletu a prvním cílem druhého dne je Zruč nad Sázavou. Město, jež mělo být podle Tomáše Bati na podobné úrovni jako Zlín. To ale zhatili Němci a později definitivně komunisti. V 16. století byl místní gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1781 ho ale zdevastoval požár, a tak muselo dojít k přestavbě, která proběhla až v letech 1872-78 na popud Jana Skrejšovského. Další přestavbu pak nechal provést Jan Schebek hned v letech 1891-94 a to už v romantickém stylu. Dnes je ale bohužel zámek kvůli rekonstrukci nepřístupný.

Posledním cílem výletu je Kutná Hora. Národní kulturní památka a městská památková rezervace. Od roku 1995 součástí kulturního dědictví UNESCO. Z památek můžeme jmenovat katedrálu sv. Barbory, katedrálu v Sedlci, Vlašský dvůr, kostnici, Jezuitskou kolej. Toto je celkem známé, tak se o tom nebudu už více rozepisovat. Novodobou místní atrakcí pak je bobová dráha.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Velmi dobře najíst se lze v Sázavě v hotelu Sázava, dále pak v Českém Šternberku, ve Zruči nad Sázavou a mnoho možností je samozřejmě v Kutné Hoře a Kolíně.

Vzhledem k nabitosti programu výletu bych doporučoval, ať už se rozhodnete jet samotným Posázavím vlakem nebo na kole, naše putování rozdělit do dvou dnů s noclehem v romantickém Českém Šternberku v některé z místních ubytovacích kapacit.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbila se příroda, pamětihodnosti, romantika na posázavském pacifiku.

Nelíbila se mi pro mě až příliš velká členitost terénu pro jízdu na kole, ale to bude tím, že jsem líný. Každopádně je třeba počítat s tím, že v Posázaví se častým stoupáním a následným sjezdům zkrátka nevyhnete, proto Posázavská cyklotrasa není pro lenivé cyklisty z rovin ;-)