Z Jiřetína pod Jedlovou na Křížovou horu.

Kam a jak jedeme?

Při našem pobytu v Lužických horách jsme navštívili i některá místa v jejich podhůří. Jedním z nich bylo i bývalé hornické městečko Jiřetín pod Jedlovou. K němu bezesporu patří i nedaleké poutní místo na Křížové hoře. Město bylo založeno Jiřím Šlejnicem z nedalekého Saska mezi léty 1548 až 1553. Prvními obyvateli městečka byli horníci, kteří sem přesídlili z e Žitavských hor, kde těžba drahých kovů v této době již končila. V roce 1587 udělil císař Rudolf II. osadě městská práva. Největšího vrcholu dosáhla těžba v 17. století a byla ukončena až v 19. století. Poslední pokusy spojené s těžbou se datují do roku 1888. Těžilo se zde především stříbro, dále cín, měď a olovo. Jako v každém hornickém městě, tak i tady se zachovalo dosti zajímavých památek, které se staly naším cílem.

Za čím jedeme?

Město je od roku 1992 památkovou zónou. Památkou číslo jedna je Kostel Nejsvětější Trojice. Stojí uprostřed rozlehlého náměstí a stavěl se celých 21 let ( 1590 – 1611). Byl postaven v renesančním slohu a v 19. století proběhla jeho novogotická přestavba. Na náměstí najdeme zajímavou barokní budovu fary, ta zde stojí od roku 1755. Nedaleko kostela je barokní socha sv. Vavřince z roku 1716. V nedávné době byla na náměstí umístěna socha sv. Jana z Nepomuku. Druhý sv. Jan z Nepomuku stojí při cestě z města na hrad Tolštejn. U silnice na Rybniště je socha sv. Anny. Pochází z období baroka a je z roku 1769. Nedaleko náměstí je klášter, ve kterém je sanatorium a domov matek. Zvláštní kapitolou jsou zdejší domy. Ty patrové zdobí v mnoha případech kamenné portály. Hezká jsou menší dřevěná stavení, která najdeme v uličkách, v okolí náměstí. Při cestě na Křížovou horu jsou v podezdívce plotu zazděné dva erby, které sem byly přeneseny z radnice. Samotná Křížová hora překvapí mnohého návštěvníka. Její křížová cesta začíná na upatí svahu za širokým schodištěm s kamennými Sloupy z roku 1874. Prvním objektem areálu je výjev z Getsemanské zahrady se sochami spících apoštolů a Krista. Následuje prvních 11 zastavení křížové cesty v podobě rokokových výklenkových kapliček. Vlevo od kapliček při okraji lesa je socha Ecce homo. Na vrcholu stojí kamenná kaple s hranolovou věží v průčelí. Napravo od ní je socha Panny Marie. Za kaplí je poslední z objektů, rokoková kaple Božího hrobu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najíst se dá ve městečku a to samé platí i o ubytování. My jsme si při návštěvě Lužických hor vybrali k ubytování chatu na hradě Tolštejně.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Jiřetín je zajímavým a celkem hezkým městečkem. Areál na Křížové hoře je místem, které ladí nejen očím, ale pohladí i na duši. A pokud se za poslední kaplí projde po zelené lesem, je tam rozlehlá louka z níž se v plné kráse objeví hora Jedlová a hrad Tolštejn. Když se po louce projde směrem na západ, otevřou se z několika míst hezké pohledy k severu. Zkrátka řečeno, moc se nám tady líbilo.

Ostatní informace

Na náměstí je informační centrum, kde lze získat různé tiskoviny o místě a jeho okolí. V místní faře je menší městské muzeum a nedaleko města lze navštívit štolu sv. Jana Evangelisty, délka zpřístupněné části je 440 metrů. Ještě pár údajů ke Křížové hoře. Křížová cesta se začala stavět od roku 1759 z popudu faráře Gottfrieda Liessnera. Kaple v této době byla dřevěná. Svěcení poutního místa se konalo 17. září 1764. Kamenná následovnice původní dřevěné kaple je z roku 1796 a věž se stavěla až v roce 1886. Celá tato vycházka se vejde do 3 kilometrů a co se týče mapy, tak ta KČT má č. 14 a název Lužické hory.