Z Borov na zámek v Lužanech.

Kam a jak jedeme?

Zámek v Lužanech je známý jako sídlo významného českého architekta Josefa Hlávky, ale dostat se do jeho prostor je možné jen několikrát v roce. První písemný zápis o tomto místě je z roku 1245. V této době tady již mohla stát gotická tvrz, kterou páni z nedalekých Příchovic, někdy kolem roku 1570, nechali přestavět na renesanční zámek. Josef Hlávka zámek koupil v roce 1867 a následná přestavba podle vlastního návrhu, v 80. letech 19. století zcela změnila jeho vzhled. Ten se do dnešních dnů již nezměnil a tak dnes můžeme obdivovat hezký novorenesanční zámek, kolem kterého je neméně zajímavý park. Protože se chceme seznámit i s blízkým okolím, jedeme vlakem do obce Borovy a údolím řeky Úhlavy přecházíme do Lužan.

Za čím jedeme?

V Borovech je jistě největším lákadlem empírová kaple z roku 1835 a nad ní rostoucí stará Borovská lípa. Její výška je kolem 20 metrů a obvod kmene mezi 4,5 a 5 metry. Najde se tu i několik starých statků a dřevěná zvonička. Jinak, přejít tady silnici je skoro nad lidské síly a tak jsme rádi, že jsme na okresce a jdeme k řece Úhlavě. Za mostem je budova Prokopova mlýna, který stále slouží svému účelu. Odtud jdeme po pravém břehu řeky, cestou mezi loukami, do NEZDic. Údolí je v těchto místech již hodně široké a otevírají se odtud pohledy k jihu a severu. Na okraji NEZDic, pod skupinou lip, je hezká výklenková kaple. Dominantou je kostel sv. Prokopa, který byl původně gotický a poté prošel několika přestavbami. Pro bližší seznámení se s touto obcí a jejím kostelem je možné na www.obec-nezdice.cz . Na severním okraji vsi je zajímavá budova starého mlýna. Ze vsi pokračujeme po zelené silničkou údolím řeky. Ta nás po slabé půlhodince dovádí na křižovatku a posléze na most přes řeku, ze kterého již vidíme první domy Lužan.

Ulicí kolem staré, neudržované budovy jsme po chvilce u zámku a máme štěstí, hned jdeme, pouze ve dvou, na prohlídku. Ujímá se nás velmi mladá průvodkyně, ale je vidět, že má snahu. V interiéru zaujmou obrazy, mimo jiné několik jich namaloval Julius Mařák. Nábytek si Josef Hlávka navrhoval sám a zásadně jej vyráběly pouze české firmy. Přímo vzorné jsou jim vypracované návrhy staveb. Osobně se vyučil i zednickému řemeslu, jeho výuční list je mezi exponáty. Jeho zásada, že se má začínat od píky, je stále platná. Na zámek přijížděly osobnosti tehdejšího kulturního života. Lze jmenovat Antonína Dvořáka a dalo by se pokračovat ještě na mnoha řádcích. Důležité místo v jeho životě měly i jeho dvě manželky. Vše je v místnostech uspořádané tak, že člověk má dojem, že vstoupil do minulosti. Posledním místem prohlídky je nádherná zámecká kaple, kterou také slavný architekt navrhl. Zbývá nám ještě projít zámecký park. Jeho zakladatel viděl do budoucna a sáhl i mezi vzácnější druhy dřevin. Nádherný je liliovník tulipánokvětý, který právě kvete. Roste tady i jinan dvoulaločný či tisovec dvouřadý a samozřejmě i naše domácí dřeviny. Škoda, že část parku za ramenem řeky není přístupná.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Předpokládaná návštěva místní restaurace se stala jen přáním. Přes den, kromě obchodu, tu nic jiného není. Na oběd jsme jeli vlakem do nedalekých Přeštic a v restauraci u nádraží jsme byli velmi spokojeni jak s jídlem, tak i obsluhou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zámek v Lužanech a jeho zámecký park se nám líbily. Překvapili nás louky kolem řeky, na kterých skoro nic nekvetlo. Hezké jsou pohledy z luk kolem řeky jižním směrem.

Ostatní informace

Zámek je v letošním roce otevřen jen třikrát. Otevírací dobu je dobré si předem vyhledat. Vstupné je vskutku lidové. Obyčejné 50,- Kč, senioři za 30,- Kč. Celá popisovaná trasa vede po rovině, její délka je mezi 5 až 6 kilometry. Vlaky na trati Plzeň hlavní nádraží – Klatovy jezdí poměrně často a je možné využít i autobusy. Pokud pojedete autem, dá se parkovat nedaleko zámku.