Výstup na Polom – šumavská hřebenovka.

Tipy na výlet, Šumava




Kam a jak jedeme?

Vrchol Polomu od jihu
Vrchol Polomu od jihu
lupa

Šumava nabízí několik krásných hřebenových cest. Ta dnešní patří hřebenovce zcela neznámé a dá se říci, že se zde člověk potká spíše s tetřevy než s turisty. Navíc tudy nevede žádné značení a velmi obtížná je i orientace na prvních kilometrech. Hřebenem prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. Nebudu dále čtenáře napínat. Jedná se o hřeben ve směru sever – jih a přechází se vrcholy Toku ( 1023 m.n.m.), Sklářského vrchu ( 1195 m.n.m.) a Polomu ( 1295 m.n.m.). Konečná je na nižším, jižním vrcholu Polomu ( 1292 m.n.m.). I když délka podle mapy je asi 4 km, musí se počítat s protažením na 6 až 7 km a s více jak 300 m převýšením. Obtížnost ale vynahradí nádherné výhledy během cesty do všech světových stran. Celý hřeben je obklopen prstencem hor a od Sklářského vrchu na Polom zcela chybí les. Pro začátek cesty jsem si vybral parkoviště u Hůrecké silnice pod Tokem. Jezdí tudy každý den autobus ze Sušice do Železné Rudy – Alžbětína.





Za čím jedeme?

Stezka na hřebeni Polomu
Stezka na hřebeni Polomu
lupa

Výstup z parkoviště na Tok je spíše procházkou a volně lesem to trvá asi 20 minut. To horší začíná výstupem na Sklářský vrch. Chtěl jsem využít starých cest, bohužel ty končily buď před stěnou hustého mlází nebo v bažině. Navíc si je pro domov vybralo skoro metrové borůvčí, které mě po pár minutách zcela promočilo od pasu dolů. Kompas si také nedal moc říci a stále ukazoval do houštiny. Obrat nastal objevením příkopu, ve kterém byly vždy po desítkách metrů rozmístěny tyčky s oranžovým koncem. Dovedl mě až k silničce, za kterou následoval strmý výstup svahem Sklářského vrchu. Kameny, staré i čerstvě poražené stromy, větve natahané na starou původní cestu a vysoká tráva se staly překážkovou dráhou. Pot ze mě stékal po stružkách a interval zastávek se zkracoval. Konečně byl přede mnou svah s houštinou, kde se skrývá vrchol. Ukázalo se, že od severu to nahoru nepůjde. Zato na opačné straně mě přivítal krásný palouk a za ním v houští vykoukla červenobílá tyč. Na jižním svahu vylézám na skalisko, ze kterého je mimořádný rozhled především k východu a na cílovou horu. Cesta svahem dolů se dala jen tušit, ale pomohla mně několik set metrů dlouhá kamenná zídka, která končila až na svahu Polomu. Pozůstatky stromů ukryté v trávě jsou vlhké a neviditelné a tak svahem procházím velmi opatrně. Těsně pod vrcholem nacházím stezku od Železné Rudy a tím je vyhráno. Na vrcholu si vybírám odměnu v mimořádných rozhledech a na památku i razítko na jízdenku. Přechod na jižní vrchol je otázkou 10 minut. Zde je malá meteorologická stanice. Cestou se setkávám s tetřevem, který doprovází své dvě dámy. Nádherný rozhled do všech stran je výjimečný. Bohužel čas se nedá zastavit. Rozhoduji se pro sestup do Železné Rudy. Prudký svah, který si pro sebe vybralo i několik stružek, je klouzavý a kamenitý a jsem rád, když jej mám za sebou. Radost ale trvá jen krátkou chvíli. Lesní cesta je rozježděná hrůzným způsobem a na povrchu uschlé bahno občas povolí. Konečně vycházím na louku a pohled na městečko pode mnou je docela příjemný. Cesta je u konce.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití je nutné mít sebou. I když se z několika pramenů během cesty lze napít bez následků. Ubytování v Železné Rudě není žádným problémem.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pohled z Polomu k severu
Pohled z Polomu k severu
lupa

Krásné výhledy a poměrně zachovalá příroda jsou pohlazením na duši. Po celé cestě jsem nikoho nepotkal. I když pohled na mrtvý les je trochu smutný a jeho nahrazení je otázkou mnoha desítek let, přesto věřím, že i tuto úlohu by příroda bez zásahu člověka zvládla. Setkání s tetřevem je také mimořádnou událostí. Za padesát let co chodím po Šumavě se dají spočítat na prstech jedné ruky. Hodně šokuje současná těžba. Je naprosto bezohledná a jsem přesvědčen, že kůrovec neubližuje těmto horám tolik jako lidé. Hrůza jsou lesní cesty rozježděné těžkými stroji a zřejmě to nikoho nezajímá. Samozřejmě, že s kácením mizí i zákonem chráněná fauna a flóra. Prostě po nás potopa.

Ostatní informace

U parkoviště na Hůrecké silnici
U parkoviště na Hůrecké silnici
lupa

Cesta je náročná na fyzičku, ale především na orientaci. I když je to něco přes deset kilometrů, je nutné počítat s více hodinami. Nelze se odtud ani dovolat, zkoušel jsem to několikrát. Ale je odtud vidět značná část známých hor Šumavy. Na západě Velký Javor, SZ nabízí Jezerní horu a Špičák. Na severu je Pancíř, Javorná a Hadí vrch na SV. Křemelná na východě a k jihu Poledník s rozhlednou a Plesná. K tomu samozřejmě desítky dalších. Nejbližší vlaková stanice je Železná Ruda – centrum. Vše je na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.



Další informace

neumístěno
Náročnost:
pro zdatnější
Délka:
celodenní výlet (15-20 km)
Druh:
na hory
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Železná Ruda centrum
(vzdálenost od místa: 4.14 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Výstup na Polom – šumavská hřebenovka.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo