Výlet v Hamrech

Kam a jak jedeme?

Vesnička Hamry v Krušných horách je má srdeční záležitost. Vyrůstal zde můj dědeček a poté, co se přestěhoval za prací do blízkého Chomutova - odkud pocházím - se domeček v Hamrech stal víkendovou chatou. Také já jsem zde prožila své dětství. Bylo to prostě dokonalé Místo pro letní radovánky - děti běhaly po louce, čistily si zuby v potoce, pokrmy se skládaly zejména z ingrediencí, které poskytl les…

Na chatu jsme přestali jezdit ve chvíli, kdy tatínek umřel. Bylo pro nás velice těžké se sem vracet, protože zde všechno dýchalo jeho přítomností. Toto Místo jsem si ale moc dobře zapamatovala. Jednoho dne jsme se se sestrou domluvily, že se tam pojedeme podívat. A jak jsme řekly, tak se také stalo.

Je až neuvěřitelné, jak se může lišit vzpomínka od reality. Vzhledem k tomu, že jsem chatu viděla naposledy v osmi letech, po dvanácti letech se vše tak nějak změní. Nejen vzpomínky na vzdálenosti a velikosti ale i pozemek se doopravdy pozměnil. Procházely jsme se se sestrou nejprve okolo chaty, poté jsme vyrazily do přilehlého lesa.

Krušnohorské lesy se za posledních 10 let velice změnily - bohužel byly zdevastovány kyselými dešti. Dnes se ale situace zlepšila, a tak je přeci jen radost v lese procházet. Obešly jsme několika kilometrový okruh skrz místní hřbitov ukrytý v lese. Narazily jsme také například na ropuchu a našly jsme i několik hub. Přeskakovaly jsme tůňky a malé vodopády. Sledovaly slunce procházející lesní korunou. Cestou zpět jsme procházely okolo dětského tábora, kde bylo nezvykle pusto.

Velice nás překvapilo, jak jsou místní lesy opět pěkné a plné života a stojí zato si je z blízka prohlédnout.

Za čím jedeme?

Podívat se na Místo, kde jsme se sestrou vyrůstaly.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jely jsme sem se sestrou na výlet z domova - autem.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Překvapilo nás, jak se změnily lesy v Krušných horách.

Ostatní informace

Přikládám fotografie z tého oblasti.