Výlet do Kašperských Hor.

Kam a jak jedeme?

Jsou města, kam se rádi vracíme a Kašperské Hory patří mezi ně. A tak ani nevím pokolikáté už jedeme proti proudu Otavy a námět k hovoru je nad slunce jasnější. Historie města a vlastně i dnešek jsou spojeny se zlatem. A to se zde těžilo od pradávna. Samotná osada byla založena někdy ve 13. století při zlatorudných dolech, které zabíraly rozsáhlou oblast. Král Jan Lucemburský udělil městu v roce 1345 poměrně značné výhody, údajně za vojenskou pomoc, které se zúčastnilo na 600 horníků. V této době bylo centrum města v okolí kostela sv. Mikuláše. Ve druhé polovině 14. století, ale již bylo centrum soustředěné okolo dnešního náměstí. Bohatství města se odvíjelo od nejvýznamnějšího zlatorudného revíru v zemi a navíc tudy od roku 1366 vedla obchodní stezka z Pasova do Čech. V roce 1548 se staly Kašperské Hory královským horním městem a získaly i vlastní znak. Po této době se těžba zlata stále více omezovala a koncem 17. století byla zastavena. Čilý obchod s Bavorskem, ale bohatě tuto ztrátu vynahradil. Že v zemi zlata zůstalo ještě hodně, dokazuje v současné době zájem zahraničních firem o jeho vytěžení. Lze jen doufat, že zdravý rozum převládne nad cinkotem peněz a zlato zůstane v podzemí. Zatím tomu tak je. Naše stručné povídání ukončuje vjezd na nově opravené náměstí, tak ještě zaparkovat a jít za zdejší nádherou.

Za čím jedeme?

Památkou na prvním místě je gotický děkanský chrám sv. Markéty ve středu náměstí. Byl postaven ve druhé polovině 14. století. Pozornost zaslouží několik měšťanských domů, kterým vévodí radnice z roku 1597 se třemi barokními štíty z 18. století. Za kostelem mezi stromy je socha sv. Jana z Nepomuku z roku 1861 a nedaleko od ní kašna. Na presbytáři kostela by se neměl přehlédnout kohoutí kříž, který sem byl přemístěn od Nicova. Na východní straně náměstí je soukromé muzeum motocyklů. Městské muzeum pod kostelem překvapí svými sbírkami. Příroda se zde prolíná s historií a člověk neví, co obdivovat dříve. Historie hornictví, soubor secesního skla, obrazy z oblasti Šumavy či velmi cenné gotické plastiky. Z muzea na jednu kávinku s výhledem na náměstí a jde se dál. Při cestě do Rejštejna je poutní pseudorománský kostel P. Marie Sněžné z let 1850 až 1867. Níže pod svahem je kaple P. Marie Klatovské s pramenem, údajně léčivé vody . Další kroky míří mimo město, směrem k západu. Na svahu Šibeničního vrchu patří zastávka pranýři z roku 1630. Stál sice původně na náměstí, ale odtud je výjimečný pohled na město. Stará sýpka z konce 17. století nese známky chátrání a snad se i na její opravu najdou peníze. Krásnou alejí s výhledem na královský Hrad Kašperk docházíme ke Kostelu sv. Mikuláše. Nádherná gotika se stavěla kolem roku 1330. Okolo je starý hřbitov a barokní kaple sv. Anny od pražského stavitele J. Hagera. Vracíme se zpět na náměstí a snad se nám výčet památek města podařil alespoň na 90%.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Hned několik hospůdek, restaurací a hotelů nabízí své služby. Dáváme přednost těm menším a i tady se dá dobře najíst. S ubytováním během sezóny mohou nastat malé potíže a je lepší zajistit si ho předem.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kašperské Hory jsou městem, které pozorného a vnímavého návštěvníka okouzlí. Jak zdejší muzeum, tak historické stavby jsou v dobrém stavu. A pokud se vydáte do okolí města, nabízejí se nádherné výhledy jak na město a Hrad Kašperk, tak i na hory Šumavy. Prostě „Kašperky“ mají v každém období co nabídnout a to se nám líbí. Snad jen ta sýpka by si zasloužila větší pozornost ze strany majitele.

Ostatní informace

S městem je spojen život Karla Klostermanna. Ten sem umístil děj románů Hostinný dům a Pozdní láska. Jeho otec byl několik let v čele kašperskohorského okresu. Zdejší muzeum je otevřené od května do října. Vstupné je vskutku lidové, 40,- Kč. Senioři a mládež za polovinu. Ze Sušice sem jezdí autobusy i o víkendech. Město je na mapě KČ T č. 65 Šumava – Povydří. A když vše popsané obejdete, dá to jistě kolem 5 až 6 km. A navíc je tu i skutečně bohatá nabídka k výletům po okolí.