Vodní mlýn ve Slupi - renesanční klenot

Kam a jak jedeme?

Podzimní období nás láká na návštěvu vinařských oblastí. Kousek od krásného historického Znojma, plného mladého vína, najdeme 15 km jihovýchodně malou obec Slup (po cestě na Jaroslavice), která skrývá unikátní technickou památku, velkomlýn z renesančího období se čtyřmi funkčními vodními koly, postavenou na Krhovicko-jaroslavickém náhonu (další významná technická památka, 32 km dlouhá, náhon se využívá od středověku). Budova vypadá jako renesanční letohrádek a mlýn připomínají hlavně mlýnská kola umístěná u zadní fasády.

Mlýn je názorným příkladem, jak naši předci dokázali i funkční stavby postavit tak, aby lahodily oku a dobře zapadly do krajiny. Bohužel dnes je tomu jinak.

Za čím jedeme?

Renesanční mlýn z 16. století najdeme v centru obce, stojí v čele navsi s venkovskými domy po stranách. Mlýn je dvoupodlažní, čtvercového půdorysu a je krytý sedlovou střechou. V průčelí je monumentální kryté venkovní dvouramenné schodiště zakončené věžičkou. V interiéru najdeme funkční zachované mlecí zařízení, mlýnice i se stroji. Technické zařízení je zde většinou druhotně osazené, pro účely mlynářské expozice. Přesná technická rekonstrukce není možná pro nedostatek pramenů a četné a časté modernizace strojního zařízení.

Najdeme zde mlynářskou techniku z různého období a z různých mlýnů na Moravě i z Čech. Prohlídka mlýna je s průvodcem, který nás provede po celém mlýně, vysvětlí fungování jednotlivých zařízení a vývoj technologie mletí. Velkým zážitkem je spuštění jednotlivých strojů, které vydávají různé rytmické klepavé zvuky. Také pohyb jednotlivých částí strojů je velkým zážitkem a podívanou nejen pro děti.

První zmínka o mlynáři ve Slupi je z roku 1512, mlýn zde stával pravděpodobně už dříve, protože náhon, na kterém stojí je zmiňován na listině z roku 1302. Stavitelem mlýna a majitelem byl ženský cisterciácký klášter v Oslavanech, který vlastnil obec Slup od roku 1228. Po zániku kláštera v první třetině 16. století přechází obec i mlýn do vlastnictví panství Jaroslavice (páni z Kunštátu, Krajířové z Krajku, páni z Hardega, Berkové z Dubé, hrabata z Althanu). Do současné pozdně renesanční podoby byl mlýn přestavěn nejspíše v poslední čtvrtině 16. století nebo na počátku století následujícího. V roce 1810 se stává vlastnictvím svobodných mlynářů (postupně ho vlastnily rodiny Hollích, Steinmetzů a Machů). Tyto mlynářské rody v letech 1810 až 1938 provedli na mlýně řadu stavebních úprav a modernizací. Postaveny byly hospodářské budovy, stáje pro mleče (dnes již neexistující). Modernizována byla i technologie mletí. Významnou změnou byl především přechod z tzv. českého mlýnského složení na americký systém, který umožńoval vysokou efektivitu mletí. Další zvýšení efektivity představovala přestavba na válcový mlýn v 80. letech 19. století. V meziválečném období byla instalována vodní turbína. Před druhou světovou válkou vlastnili mlýn němečtí vlastníci a tak se památka později dostala do majetku státu a následně zemědělského družstva. Až do roku 1957 se mlýn používal pro mletí a šrotování. V roce 1970 se památka dostává do majetku státu a do správy Technického muzea v Brně. V roce 1983 je otevřena expozice mlynářské techniky. Od roku 1995 je mlýn zapsán národní kulturní památkou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování i stravování najdete ve Znojmě, i ve vsi Slup je obchod a restaurace.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Mlýn je pro mě především krásnou renesanční stavbou, technické zařízení je také zajímavé a velmi důmyslné, ale pro mě má spíš kouzlo romantického klapání a lomození mlecího zařízení, vděčného pro děti (a něžné pohlaví). Okolní krajina je velmi rovinatá a všude kolem je spousta polí, ideální pro Cyklotrasy s dětmi.

Ostatní informace

Otevřeno je od dubna do října, od 9.00 - 17.00, vstupné 60 Kč.

www.technicalmuseum.cz/slup-pamatka