Unikátní kestřanské tvrze

Kam a jak jedeme?

Dvě tvrze a jeden zámek, která obec v naší zemi by se mohla s podobným seskupením pochlubit? Kestřany, ves na levém břehu řeky Otavy měla dokonce v minulosti tvrze tři.Proč tomu tak bylo, musíme hledat v minulosti. Prvním známým majitelem panství byl od roku 1315 Albert z Kestřan. Zřejmě, aby nenastaly problémy s dědictvím, byla ves rozdělena na tři díly a postaveny tři tvrze. Nejstarší a největší z tvrzí, která byla postavena někdy v 2. polovině 12. století je Horní tvrz. Ve 14. a 15. století výstavba pokračovala a dnes můžeme vidět dílo obehnané hlubokým příkopem, který je překlenut mostem. Cesta pokračuje gotickou bránou, ta byla chráněna mohutnou věží. Celé nádvoří je obklopené hradbami s baštou. Nejkrásnější budovou je palác ze 60 let 13. století. V jedné z místností můžeme obdivovat křížovou klenbu a tvrz má i gotickou kapli s pěknou sklípkovou klenbou. Kaple na tvrzích byly budovány velmi zřídka. Bydlelo se zřejmě v dvoupatrové věži na západní straně, na které se zachovaly prevety na krakorcích. Druhá Dolní tvrz stojí opodál a byla rovněž chráněná vodou. Hlavní budovou je dvoupatrová věž , která stojí ve středu obdélníkového nádvoří. Tvrz je celá v hradbách s baštou. Na jižní straně je další budova s klenutými místnostmi a gotickým portálem. Na místě třetí tvrze byl v roce 1651 postaven v raně barokním slohu trojkřídlý zámek. Jeho stavitelkou byla Františka Polyxena Paarová. Dnes je zámek velmi zpustlý, na rozdíl od obou tvrzí, které jsou v poměrně dobrém stavu. Na návsi je barokní Kostel sv. Kateřiny z let 1712 až 1714, ke kterému v roce 1852 přibyla postranní loď.

Za čím jedeme?

Stojíme na zastávce v Sudoměři a díváme se za odjíždějícím vlakem. Nedaleko po modré je na památku bitvy u Sudoměře velký Žižkův pomník, ale my vycházíme po značce opačným směrem. Před vsí Sudoměř odbočuje cesta vpravo ze silnice na polní cestu. Nedaleko je řeka Otava a vpravo máme rybník Velký Markovec. Tady vyrušujeme velké hejno kachen, které poodlétají od břehu. Jsme opět na silnici, po které jdeme do Lhoty u Kestřan. Hezká vesnička s kapličkou na návsi je za námi a to již se zastavujeme na mostě přes Otavu. Po proudu je hezká kaple připomínající altán. Ale to náš cíl máme na dohled a začínáme s prohlídkou. Objekty tvrze i zámku jsou v soukromém majetku. Dáváme se do hovoru s majitelem Horní tvrze, který opravuje zeď u tvrze. Před těmito lidmi musí člověk smeknout. Tvrz je otevřena a můžeme si ji sami prohlédnout. Ještě prohlídka tvrze Dolní, na které se zabydlel pár čápů. Po stejné silnici se vracíme zpět, ale na zelené se dáváme vlevo a obcházíme rybník Řežabinec. Je to dnes přírodní rezervace s bohatým výskytem vodního ptactva. Od rybníka, po cestě kolem trati, docházíme po půlhodince na nádraží v Ražicích.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití je nutné mít v batohu. Ve vsích jsme žádnou otevřenou hospodu nenašli. Výlet byl na jeden den, a tak s ubytováním můžeme pouze poradit. V okolí je několik penziónů, ale jistě je možné ubytování v nedalekém Písku.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kestřanské tvrze jsou skutečně výjimečné a návštěva je velkým zážitkem. Řeka Otava a okolní rybníky jsou rájem vodních ptáků. Pozorovali jsme volavky, kormorány, lysky a mnoho dalších příslušníků ptačí říše. Trochu smutno nám bylo ze stavu zámku a zavřené hospody na návsi.

Ostatní informace

Tvrze byly volně přístupné, navíc nám jejich prohlídku povolil majitel. Na dobrovolné vstupné byla ve vchodu krabice a je na každém kolik přispěje. Celkem jsme ušli asi 6 km a vše je na mapě KČT č. 71 Písecko.