Údolí Říčky

Kam a jak jedeme?

Trasa Ochoz - Brno-Líšeň přes údolí Řičky je Brňanům pravděpodobně dobře známá, přesto se najdou tací, kteří zde ještě nebyli. Tentokrát ani nebudu popisovat jak ubíhá trasa, ve skutečnosti (pominu-li jeskyni Pekárna) přímo na cestě nejsou žádně rozhledny, zříceniny či podobné zajímavosti. Co zde ale zaujme je příroda. A to celoročně. Velké množství živočichů a rostlin, po celou trasu navíc vedle vás příjemně šumí potok Říčka. Trasa je navíc přehledně značená a z modré značky není potřeba scházet pryč. Ideální na vycházku s dětmi.

Potok Říčka

První praménky svého téměř 37km dlouhého toku sbírá Říčka v kopcích nedaleko Račic, v nadmořské výšce 470m. Jako drobný potůček protéká otevřenými údolími jižní části Drahanské vrchoviny kde se do ní vlévá spousta dalších lesních potůčků. V místě zvaném Pod Hádek se Říčka dostává do oblasti vápenců Moravského krasu a okolní krajina potoka se mění v úzké, strmé až 150m hluboké údolí. Nedaleko Ochozské jeskyně se řeka Říčka ztrácí v jeskynních prostorách, kde nabírá vody Hostěnického potoka. Na povrch vyvěrá znovu pod ochozskou Lysou horou. Dále protéká údolím Říčky až k Muchově boudě, na tomto úseku tvoří mnoho kaskád a malých vodopádů, u Muchovi boudy se postupně rozlévá do tří velkých nádrží a pokračuje Mariánským údolím dále k Líšní a Podolí. Dál od Podolí Říčka protéká zemědělskými oblastmi a je lemována množstvím vrb. Za obcí Měnín se vlévá do řeky Litavy.

Říčka je tedy vlastně malým potokem, nicméně její tok je silný. Kdybychom využili veškeré energie tohoto vodního toku, získali bychom až 500kW. I podle historických pramenů od Hádku po Měnín využívalo energie Říčky 17 mlýnů.

Fauna a flóra

Zdejší příroda navzdory tomu jak blízko je Brnu, patří k nejzachovalejším v celém Moravském krasu. Tam kde Říčka neprotéká mezi skalami ale volnou přírodou se každé jaro vylévá se ze svého přirozeného říčního koryta. Území které se takto zatopí je nazýváno řiční nivou, to je velmi bohaté na živiny a proto tu bujně rostou a žijí pestrá společenstva vlhkomilných rostlin a živočichů. Mezi tyto rostliny patří například Sněženky, pryskyřníky či vraní oka. Z živočichů se jedná o škeble rybničné, ropuchy obecné, skokany hnědé, skokany štíhlé a mnohé druhy hmyzu. Ve svazích údolí pak kvete obrovské množství převážně jarních druhů rostlin - sněženek, jaterníků, prvosenek, plicníků, sasanek hajních, sasanek pryskyřníkovitých či orsejí.

Od Muchovi boudy Říčka tvoří tři velké nádrže. Tyto nádrže byly vybudovány v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století, do trvalého provozu byly uvedeny roku 1975. Nádrže byly postaveny jako zásobárna provozní vody pro cementárnu v Mokré. Navíc zajišťují optimální průtok Říčky v suchém období. Vody Říčky jsou domovem mnoha druhů ryb. Rychlé proudné úseky pstruhového potoka s čistou, na kyslík bohatou vodou vyhovují lososovitým rybám (pstruh říční, pstruh duhový, lipan podhorní), dalším rybám dotvářející vody pstruhového pásma (jelec tloušť, mřenka mramorovaná) a rakům. V hlubokých partiích pod srázy břehů nádrží se zdržují candáti. Mělké plochy na konci nádrží s prohřátou vodou vyhovují kaprovitým rybám a dravcům (kapr obecný, štika obecná, sumec velký, cejn velký, plotice obecná, okoun říční).

Za čím jedeme?

Pominu-li již zmíněnou zdejší přírodu, pak bych měl asi zdůraznit Jeskyni Pekárnu. Jeskyně je dlouhá 64m, její vstup je asi 5m vysoký a 20 široký. Je volně přístupná. Doporučoval bych tuto jeskyni navštívit v zimě, kdy tam díky kapající vodě vznikají krásné ledové útvary. Velmi dobře popsána je tato jeskyně tady: https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/jeskyne-pekarna

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Hned několik velmi dobrých restaurací je na konci údolí u Brna v Mariánském údolí.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Příroda - ta sem láka kdykoliv - na jaře zde kvete spousty druhů květin, zdejší lesy jsou listnaté, takže podzim je tady barevný. V zimě zase můžete obdivovat výzdobu Jeskyně Pekárna.

Ostatní informace

Jeskyně pekárna je volně přístupnou jeskyní. Doporučoval bych si sem ale vzít baterku.