Svojšická tvrz a hospůdka Ztracenka.

Kam a jak jedeme?

Lednová neděle spíše připomínala jarní dny a tak jsme vyrazili na malý výlet do vísky Svojšice a jejího okolí. Obec se nachází na dohled od Svatoboru, západním směrem.

Patří mezi nejstarší sídla na Sušicku a skutečnou perlou je zachovalá tvrz z poloviny 14. století. K její ochraně byl využíván Kalný potok, který protéká rybníkem pod tvrzí. Z rodů, které na tvrzi vládly, lze uvést vladyky ze Svojšic či rod Cílů ze Svojšic a rod Koců z Dobrše.

Zřejmě ale nejstarší místní stavbou je raně gotický Kostel Sv. Jana Křtitele. Řadí se k nejvýznamnějším církevním stavbám Sušicka. Pohled na masivní kamenné opěráky a triumfální oblouk je zážitkem. Nedaleko kostela je Kocíkův statek. Hospodářská stavení i obytná budova mají původní podobu z doby baroka. Je velmi oblíben filmaři, kteří zde často natáčejí. Výraznou stavbou je i bývalá škola. Zdejší stará lípa je památným stromem a patří k největším v celém kraji. Zajímavé jsou informační tabule, které zhotovil řezbář Jan Brodil.

Za čím jedeme?

Ze Svojšic se vydáváme okreskou k severu, do vísky Břetětice. Kousek za obcí se nám otevírají pohledy na okolní vrchy i vzdálenou Śumavu. Začíná poměrně značné stoupání. V jeho polovině je po pravé straně křížek, který nechali postavit rodiče vojáka padlého v Rusku v roce 1915. Po obou stranách jsou pastviny a menší stáda kraviček. V polovině stoupání je po levé straně jasanový les mezi velkými kameny. Docházíme na nejvyšší bod cesty a otevírá se nám daleký výhled k severu. Severovýchodně jsou vápencové hory nad Otavou s nejvyšší Čepičnou ( 670 m.n.m.) a daleký obzor uzavírá pásmo Brd. To již jsme v Břetěticích, obdivujeme další starou lípu a zídku z pokládaných kamenů na sucho. Strom prorostlý břečťanem u malé chaloupky se doslova koupe ve slunečních paprscích. Jsme na konci osady a poutač nás navádí k nedaleké Ztracence. Hospůdka, tak trochu pohádková, nám připravila příjemnou chvíli odpočinku a ani se nám odtud moc nechce. Zpátky jdeme stejnou cestou a náš výlet končí u starobylé tvrze.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ztracenka kromě odpočinku poskytne jak jídlo tak i pití. Sedí se zde hezky, obsluha je rychlá a velmi příjemná. Nedaleko hospůdky je druhý objekt, ve kterém je možné se ubytovat.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Trochu zapomenutý kraj má jak zajímavé památky tak i krásnou okolní přírodu. Jsou odtud mimořádné výhledy k jihu a severu. Tvrz, kostel i statek jsou opravené a ve vsi je pořádek. Děti jistě objeví u ostrůvku zdejšího rybníka vodnickou rodinku a další řezbářské práce Jana Brodila. Nelíbila se nám nová, doslova haluzna u Břetětic. Stavba působí jako pěst na oko a tak si člověk musí položit otázku, kdo něco podobného může v takovém prostředí povolit.

Ostatní informace

Svojšice a popisovaná cesta jsou na mapě KČT č 64 Šumava – Železnorudsko. Obcí prochází červená ze Svatoboru do Velhartic. Autem je možný příjezd ze dvou směrů a parkoviště je nedaleko tvrze. Tvrz bývá v letních měsících otevřena a navíc se zde v červenci pořádá výstava všeho možného, co dokázali vytvořit lidé z okolí a je se skutečně na co dívat. Hospůdka Ztracenka má omezenou otevírací dobu a to pátek, sobota a neděle v odpoledních a večerních hodinách. Celá naše cesta byla asi 5 km dlouhá.