Sutom -krásné výhledy

Kam a jak jedeme?

Jedu vlakem do obce Sutom kousek od Lovosic pokochat se krásnými výhledy na kopečky ČESKÉHO STŘEDOHOŘÍ a navštívit kamaráda Vítka.

Za čím jedeme?

Každý člověk má sny, některé jsou nereálné a jsou i takové sny, které se při troše snahy a zapálení pro věc, dají splnit. V minulém roce jsem náhodou při cestě za kamarádem Vítkem do Velemína, projížděl busem obcí Sutom a uchvátily mne výhledy na okolní kopce. Od té doby jsem měl svůj sen, znovu se sem vrátit a prozkoumat tuto lokalitu.

V pondělí 13. dubna nasedám časně ráno na Kladně do vlaku a vyrážím směr Sutom. S přestupem v Kralupech nad Vltavou vystupuji v Lovosicích a čekám asi hodinku na bus, který mne doveze do cíle. Většinou při pravidelných výletech do Středohoří mám na přestup z vlaku na autobus jen několik minut a tak dnes čekání využiji k prozkoumání části Lovosic. Projdu se v nejbližším okolí nádraží a zjistím si z jakého nástupiště mi jede bus do „hor“ . České středohoří jsou vlastně takové hory ve skromném podání, kopce zde nedosahují závratných výšek, ale co do počtu kopečků jim můžou některé větší pohoří závidět. Nadmořská výška místních hor se pohybuje nejčastěji od 500 m.n. m do 837 m.n.m výšky(tolik měří nejvyšší hora Českého středohoří, Milešovka). Na malém autobusovém nádraží stojí zbrusu nové autobusy čekající jak na domorodce tak i na turisty. Některé autobusy mají na zadní části přidělané držáky na jízdní kola, dobrý nápad, do kopců v autobuse a dolů na kole.

Hodina utekla jak voda a přijíždí můj autobus a já se vydávám vstříc dalším zážitkům v tomto krásném kraji. Venku je zataženo kam se podívám a v duchu si říkám“ pokud nezmoknu dneska, tak už nikdy“. Projíždíme Lovosicemi a autobus začíná stoupat do hor. Lovosice leží v nadmořské výšce 151 m a ves Sutom v 364 m.n.m. . Chvílemi si při pohledu z autobusu připadám jak někde ve Skotsku, Pastviny s ovcemi a krásná zvlněná krajina. Domorodci v autobuse převažují nad turisty v poměru 10 : 1 , ten jediný turista jsem já.

Asi po 20 minutách jízdy vysedám v Sutomi a kochám se na pro mne známé i neznámé kopečky. Všem dominuje hora Milešovka 837 m.n.m, kam se náš Klub přátel Milešovky vypráví v květnu na pravidelný výstup. Tak Královnu Českého středohoří jsem zkontroloval, stojí na svém místě a můžu na obhlídku okolí.

Sutom – vesnice spadá územně pod město Třebenice, první zmínka o obci je z roku 1276, roku 1414 je jeho vlastník uváděn Hanuš ze Sulevic. V obci je kostel sv. Petra a Pavla, doložený roku 1386. Vedle kostela stojí dřevěná zvonička a v bývalé faře je penzion, ve kterém v 19. století přespal Alexander Von Humbolt.

Dávám se do hovoru s místním domorodcem, ptám se ho jak se dostanu na Holý vrch. Od Vítka vím, že je z tohoto vrchu je krásný výhled na kopečky, po vysvětlení cesty se vydávám na výstup. Jdu nejdříve kolem posledního domku ve vsi a začínám prudce stoupat do kopce a pořád čekám na ty výhledy, slyším tlukot svého srdce a výhledy nikde. Říkám si vegetace je zde bujná a tak výhledy zarostly. Na vrcholu kopce se otáčím a mažu si to dolů, zapomněl jsem ještě zmínit, že už jsem si vytáhl kulicha z batohu, vítr v těchto končinách dosahoval astronomických rychlostí a byl jsem rád, že jsem si ho ráno do baťohu přibalil. Zase jsem zpět ve vsi, začíná se ukazovat sluníčko a jdu vsí z kopce do sousední vsi Vlastislav, kde je zámek Skalka a zřícenina hradu Skalka. Za několik málo minut stojím před zříceninou hradu, ze které se dochovala jen hradní věž, která je nepřístupná.

Hrad Skalka - první zmínky o hradu jsou z roku 1357, kdy je zmiňován Petr Skála z rodu Kaplířů ze Sulevic. Za třicetileté války roku 1639 byl hrad zpustošen švédskými vojsky. Jeho zdiva použili majitelé hradu Hrzánové z Harasova ke stavbě barokního zámku. Tento zámek leží v těsné blízkosti zříceniny hradu a je též pro veřejnost nepřístupný.

Zámek Skalka – pochází z konce 17. století, tento barokní zámek od roku 1924 do roku 1945 obýval šlechtický rod Schönbornů, k zámku patřil statek a pivovar. Majitelé zámku byli v roce 1945 nuceně vysídleni. V současné době je zámek v majetku obce. Na internetu jsem se dočetl, že ve druhém patře zámku je obrazová galerie Českého středohoří. Na průčelí zámku o tom není ani zmínka, takže otvírací doba galerie mi není známa.

Pod zámkem mám sraz s kamarádem Vítkem, který bydlí v nedalekém Velemíně. S Vítkem se srdečně pozdravíme a já mu popisuji zklamání z výhledů z Holého vrchu. Vítkovi se to nějak nezdá a ptá se mne, ať mu ukážu na který kopec jsem se vyškrábal. Ukazuji mu ten vrch a on mi se smíchem odpovídá, že jsem vylezl na Sutomský vrch( 505 m n.m.), který s Holým vrchem sousedí. Vítkovým autem se vracíme zpět do Sutomi a jdeme na správný vrch.

Po chvilce prodírání křovím se dostaneme na úpatí Holého vrchu 457 m.n.m. a za chvilku stojíme na jeho planině. Opravdu výhledy jsou více než luxusní, silný vítr rozehnal mraky z rána a my hledíme do tohoto krásného kraje. Chvílemi se musím pořádně rozkročit abych při focení ustál poryvy větru, jaký jsem ve Středohoří zatím nezažil. Na vrcholu je vrcholová kniha, kam se s Vítkem zapíšeme, kniha je zcela popsaná a tak jsme naší zdravici někam připsali.

Po vyfocení krásných panoramat sestoupíme k Vítkovu autu a dojedeme do Velemína, kde Vítek bydlí. Po obědě se společně na chvílku projdeme Opárenským údolím a já počkám na vlakobus(náhradní autobusová Doprava za vlak), který mne zaveze do Lovosic. Dál pokračuji vlaky ČD domů do Kladna.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování jsem nepotřeboval, jednalo se o jednodenní výlet a najedl jsem se z vlastních zásob a oběd jsem dostal u Vítka.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíce se mi líbila krásná příroda a daleké výhledy.

Nelíbilo se mi neoznačení zámku Skalka a jakékoliv informace co v budově zámku je a není.

Ostatní informace

http://www.mesto-trebenice.cz/sutom/ds-3762/archiv=0&p1=51

odkaz na webové stránky obce,

Autobus do Sutomi jezdí jen v pracovní dny.