Šumava na kole – Modrava - Tříjezerní slať-Modrava

Kam a jak jedeme?

Letošní začátek prázdnin nás zavedl do půvabné šumavské vesničky Modrava, konkrétně do Modrého penzionu, který se na týden stal naším domovem a výchozím bodem pro poznávání tohoto koutu Šumavy.

Modravu najdeme necelých 30 kilometrů jižně od Sušice na soutoku Modravského a Roklanského potoka, jejímž soutokem začíná kouzelná říčka Vydra a musím přiznat, že nás toto místo očarovalo.

Za čím jedeme?

Jedním z nejkouzelnějších míst nedaleko Modravy je Tříjezerní slať a jistě stojí zato udělat sem krátký výlet, ať už pěší, nebo na kole, nebo toto místo spojit s delší trasou. Nelze sem dojet autem, ale čtyři kilometry sem a čtyři kilometry zpátky, není zas tak moc a navíc i cesta vede opravdu krásnými místy.

Cestu lze zahájit v místním íčku, které si opravdu tento název zaslouží. Krásně zakomponovaná budova s možností posezení před, včetně možnosti schovat se před nepohodou, otevřeno každý den, v letních měsících 8,00hod až 17,30hod. Velice ochotné slečny vám poradí, koupíte zde od suvenýrů, přes mapy, nápoje až po pláštěnku, nebo lepení na kola. Samozřejmostí jsou zdarma jízdní řády autobusů a cyklobusů, propagační materiály, veřejný internet a my zde pořídili turistickou známku číslo 61 Modrava. A kdyby bylo zavřeno, je před íčkem dotyková obrazovka, kde se dozvíte vše potřebné o okolí a můžete přes webku poslat elektronickou pohlednici.

Od íčka jsme pokračovali po mostě přes Roklanský potok a kolem dřevařského muzea, z Modravy pak údolím Roklanského potoka. Je to po červené turistické značce (cyklostezka 2113) po asfaltové cestě, cesta je pohodová s malým převýšením nádherným údolím. Podél potoka je výhled na Modravské slatě a stojí za to občas se zastavit a pokochat se.

Po dvou a půl kilometrech dojedeme na rozcestí Rybárna, nedaleko bývalé lesovny, dnes slouží jako rekreační objekt. U rozcestí je posezení a informační tabule věnující se Roklanskému potoku. Zde odbočíme vpravo na cyklostezku 2122 a čeká nás prudké asi kilometrové stoupání k Tříjezerní slati. Půlku hrdě tlačíme, je to zdánlivě jen sedmdesát výškových metrů, ale v letním sluníčku to dalo zabrat.

Odměnou je nám nádherný kout přírody přístupný po povalovém chodníku. Kola necháváme u informačních tabulí, kde se dozvíme vše, o vzniku Šumavských rašelinišť před 10 000 až 15 000 tisíci lety, až po informace o flóře a fauně. Postupně jsme navštívili všechny přístupná Šumavská rašeliniště, ale toto nás jednoznačně okouzlilo nejvíce. Svojí úžasnou klidnou atmosférou, možná způsobenou tím, že je trochu stranou a nedá se k němu dojet autem, možná úžasným počasím které vyšlo.

Jezírka ukrytá v porostu rašeliništní klečové borovice ukrývají spoustu krásných živočichů jako je vážka čárkovaná a šídlatka páskovaná, z rostlin masožravé rosnatky a suchopýr. Stojí za to tu půlhodinku strávit a kochat se.

Cesta zpět je jenom z kopce a na kole je to chvilka a jsme zpět v Modravě.

Výlet je vhodný jak pro pěší tak cykloturisty a jistě ho zvládnou i menší děti. Celá cesta je mimo jakoukoliv Dopravu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytováni jsme byli v Modrém penzionu na Modravě, nedávno rekonstruovaný penzion nabízí cenově dostupné ubytování, prostředí a pokoje bez chybičky, čisto, přímo v penzionu malá prodejnička potravin, paní vaří polévky, dělá lívance. Vřele doporučujeme. Malou svačinku jsme si dali ve stánku na parkovišti v Modravě, kde mají dobré klobásky a spoustu dalších pochutin o dobrém pivečku nemluvě.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Šumava je kouzelný kout naší vlasti, o tom není nejmenší pochyb a vychvalovat místní přírodu je jako nošení dříví do lesa. Úžasná jsou místní infocentra, z otvírací dobou více než vstřícnou turistům, vybavená, člověk se tam dozví vše potřebné i spoustu informací o místní floře, fauně a celém ekosystému. Dalším obrovským plusem jsou cyklobusy, které opravdu brázdí křížem celou oblast a v časech který mají smysl.

Ostatní informace

Vstup na Tříjezerní slať je volný a dle klimatických podmínek po celý rok.