Suché skály v zimě

Kam a jak jedeme?

Suché skály jsou vidět nejlépe z údolí Jizery v okolí Malé Skály. Vypadají velice mohutně a majestátně, a svými ostrými hřebeny tak trochu připomínají Dolomity. Ostatně Maloskalské Dolomity se jim často říká i mezi horolezci nebo starousedlíky. Když ale přijdete blíže, jde skutečně o pískovec, byť tvrdší, než třeba v Prachovských skalách. Není špatné se tady zastavit mimo hlavní turistickou lezeckou sezónu, kdy zde nepotkáte ani živáčka. Samozřejmě to jen tehdy, kdy nechcete lézt, ale jen koukat a fotografovat. Protože jsou vyhlášeny národní přírodní památkou, je třeba se podle toho chovat. Pro zimní vycházku se nabízí ideální okruh z Besedice, kde lze nechat auto na velkém parkovišti, seběhnout po zelené na silnici od Koberov a vystoupat na hřeben táhnoucí se od Kozákova. Nahoře je pěkný rozhled. Přejdeme na modrou značku a uhneme z ní ve chvíli, kdy se stočí Doprava s kopce. Vyšlapaná cesta nás dovede přímo pod Suché skály. Až se jich nabažíme, sejdeme znovu na značku – stále s kopce, nelze zabloudit – a do Malé Skály. Nezapomeňte navštívit Boučkův statek s výbornou kuchyní. Zpět se dostaneme po červené značce stoupáním pěknými serpentinami do kopce přes Pánovo pole a skalní město Kalich.

Za čím jedeme?

Národní přírodní památka Suché skály.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Dobová restaurace Boučkův statek v Malé Skále.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Překrásné výhledy do údolí Jizery a na protější kostelík Pantheon na hřebeni vedoucím k hradu Frýdštejn.

Ostatní informace

Na celou cestu potřebujete jen dobré boty.