Rozhledna Tanvaldský Špičák na Špičáku

Když jsme se vrátili z výletu, při kterém jsme objeli 5 rozhleden v západní části Jizerských hor, rozhodla se moje drahá polovička, že si ještě cvičně vyrazí na rozhlednu na Špičáku, i když bude otevřená až o víkendu. To se tam prý půjde ještě jednou. Zkoušel mne přesvědčit, abych šla s ním, že cesta je to pohodlná bez nějakého většího stoupání. Tak si to pamatoval z doby asi před 30 lety – v té době samozřejmě žádný kopec pro něj nebyl překážkou. Mně stačil pohled na ten kopec a hned jsem si tu rovinu představila. S díky jsem odmítla, nemusím tam šplhat dvakrát. Vybaven foťákem, odhodlaně vyrazil.

Tato hora s oficiálním názvem Špičák (810 m) se nachází zhruba 1,5 km na jih nad Albrechticemi v Jizerských horách, i když dle katastru patří k Tanvaldu, který je 3,5 km na jihovýchod od vrcholu. Aby se u nás všechny hory s názvem Špičák odlišili, říká se mu Tanvaldský Špičák. Hora je vidět poměrně zdaleka, protože okolí výrazně převyšuje.

Je zajímavé, že takhle vysoký, tehdy nezalesněný vrchol v 19. století patřil několika majitelům, kdy každý tam měl jen pruh území. Nahoru vedlo několik cestiček. S rozvojem turistiky - během 80. let 19. století nahoru vyráželo stále více návštěvníků. Lákal je převážně výhled z Fanterovy skály, která byla pojmenována po jednom původním majiteli. Majitelé nedalekých čtyř pozemků se domluvili, postavili nahoře boudu, kde prodávali lahvové pivo. Když majitelé dalších čtyř sousedních pozemků viděli stoupající zájem o občerstvení, postavili nahoře další chatku.

Zájem se zvyšoval, až se albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory rozhodla tam postavit rozhlednu. Jenže se nedohodli s majiteli pozemků. Když boudy s občerstvením shořely, nebyly obnoveny a na vrcholu začaly růst náletové dřeviny.

Až r. 1904 došlo k obnovení jednání s majiteli pozemků a na vrcholu byla postavena dřevěná výletní chata s restaurací, tzv. Stará bouda. Důvod, proč 3. listopadu 1905 vyhořela, se nezjistil.

R. 1907 albrechtický spolek odkoupil pozemek na vrcholu kopce, někteří vlastníci jim ho dokonce darovali. Byla tu postavena malá bouda pro občerstvení a 1. července 1908 byl položen základní kámen ke stavbě rozhledny. Se stavbou byly problémy, voda se sem nosila ve vědrech, během stavby se měnily i plány na stavbu. Přesto byla 4. července 1909 rozhledna slavnostně otevřena. O rok později byla otevřena i restaurace, která byla ke věži přistavěna.

Ani po válce zájem neutichal, spíš se zvyšoval. R. 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929 - 1930 byla restaurace rozšířena, zvětšila se restaurace, byla zde veranda, osm pokojů na přespání i místnost pro uložení sportovních věcí. Byla sem zavedena elektrika a upravena sáňkařská dráha, kde probíhaly závody. Tím to vše skončilo. Od té doby se na vrcholu další stavební úpravy již neprováděly. Až r. 2010 bylo nahoře upraveno dětské hřiště.

V současné době jsou využity severní svahy hory, kde je skiareál, od zimní sezony r. 2011/2012 jezdí skibus ještě ke skiareálu Severák a Bedřichov, pro které se nechá koupit i jeden společný skipas. Tyto tři ski areály nabízí celkem 18 km sjezdovek, 21 vleků, 3 pohyblivé koberce a 1 čtyřsedačkovou lanovou dráhu, která vede z Albrechtic a využívá se v zimní i letní sezoně (bohužel ne v říjnu) – viz http://tanvald.jizerske-hory-ubytovani.eu/cs/lanova-draha-tanvaldsky-spicak-zimni-a-letni-provoz.html. Dne 9. září 2017 byl na těchto svazích otevřen ještě bikepark. Jsou to celkem tři tratě o šířce asi 1 metr a celkové délce 8 km.

Ota statečně na vrchol došel, po návratu už však netvrdil, že je to rovina, naopak prohlásil, že je rád, že mne nepřesvědčil a že už netrvá na tom jít v sobotu nahoru znova. Stačil mu pohled do okolí ze skalní vyhlídky (bohužel ne kruhový) a pohled na 18 metrů vysokou rozhlednu, která má vyhlídkovou plošinu ve výši 14 metrů a kam vede celkem 170 schodů (101 jich je od vchodu do objektu, dalších 69 ještě uvnitř věže). Shora je kruhový výhled na Jizerské hory s rozhlednou Smrk, Krkonoše, Tanvald, Kozákov, Ještěd, vodní nádrž Josefův důl, Jablonec n. Nisou. Jak je restaurace a rozhledna otevřena je možno si najít na http://www.tanvaldskyspicak.cz/.

Pokud restaurace na vrcholu není otevřena, tak možnosti na občerstvení jsou určitě v Albrechticích v Jizerských horách. My jsme byli ubytování v penzionu Permon, kde vaří i pro cizí hosty, pivo jsme si jednou dali v penzionu Jako doma – tam také vaří. Možností je však určitě víc.

Objekt s rozhlednou na Špičáku je pěkný, stejně jako musí být krásný kruhový výhled. Prý se líbil i ten výhled ze skalní vyhlídky.

Pěšky se na vrchol se nechá jít z Albrechtic ze dvou stran – na východní straně je rozcestník zelené a modré turistické trasy – odtud jsme šli po zelené na Protrženou přehradu. Modrá a následně zelené vede k rozhledně. Je to 1,3 km s převýšením 180 metrů.

Další možnost je ze západní části obce, resp. ze zastávky vlaku a autobusu v sousední obci Jiřetín pod Bukovou, odkud je to 2,5 km a převýšení téměř 300 metrů. Tato trasa vede přes parkoviště pod lanovkou.

Z vlakové stanice Tanvald je to dál – po zelené je to 3,5 km s převýšením 350 metrů. Delší, ale pozvolnější je výstup z vlakové zastávky Tanvald – zastávka po modré. Je to skoro 5 km s převýšením 350 metrů.

Rozhledna Tanvaldský Špičák na Špičáku na mapě