PUTOVÁNÍ MORAVSKÝM PODYJÍM

Kam a jak jedeme?

Východiskem k různým výletům do Podyjí může být jak Vranovská přehrada, oblíbené centrum letní rekreace s možností turistického ubytování, tak i Znojmo, jedno z nejstarších měst u nás, s řadou vzácných architektonických památek. Z nejznámějších lze uvést velmi cennou románskou rotundu s dochovanými nástěnnými malbami Přemyslovců ve dvoře pivovaru, labyrint podzemních chodeb i vyhlídkovou věž.

KOLEM VINICE ŠOBES NA VYHLÍDKU SEALSFIELDŮV KÁMEN

Na zajímavý okruh moravskou částí NP Podyjí se vydáme ze Znojma po červené turistické značce a vystoupáme přes vřesoviště na Kraví hoře na náhorní plošinu. Dál pokračujeme z větší částí lesem až k obci Konice, kde se asi 0,5 km za obcí nachází chráněný přírodní výtvor Popické kopečky, u nichž se zprava připojuje zeleně značený Popický okruh. Červená značka směřuje dál přes Havranické vřesoviště, aby poté sestoupila prudším svahem dolů do údolí Dyje. I když se odtud budeme vracet okruhem po žluté značce kolem řeky zpět, rozhodně stojí za odbočku návštěva staré vinice Šobes na protilehlém svahu. Stačí pokračovat půldruhého kilometru dále po červené značce přes lávku na Dyji a vystoupat na jižní úbočí skalního ostrohu nad meandrem řeky, kde se jedna z nejstarších a patrně nejlepších vinic evropských vinařských poloh nachází. V letních měsících je zde možno přímo ve firemním stánku vinařství ochutnat některá šobeská vína v autentickém prostředí. Po vyladění přírodních zážitků s chuťovými se vrátíme na žlutou značku, jež nás vede po pravém břehu Dyje kolem rozvalin bývalého mlýna a skalnatého svahu Kamenné moře. Pak již pěšina začíná stoupat až ke skalisku na vrcholu skalní stěny, nazvaném podle spisovatele Charlese Sealsfielda z nedalekých Popic, Sealsfieldův kámen. Je odtud hezký pohled na kaňon Dyje s Býčí skálou a Královým Stolcem na protilehlém svahu. Odtud již žlutě značená pěšina sestupuje k břehu vodní nádrže Znojmo, kolem níž pokračuje až do Znojma. Celá trasa měří asi 25 kilometrů.

Za čím jedeme?

Údolí Dyje je jedním z posledních zachovalých hlubokých říčních údolí ve střední Evropě, které nebylo dosud zatopeno přehradou ani narušeno průmyslovou či rekreační výstavbou. Je to zřejmě i proto, že větší část toku Dyje tvoří již přibližně 900 let zemskou hranici mezi českými zeměmi a Rakouskem. Za zachování tohoto téměř 40 kilometrů dlouhého údolí mezi Vranovem a Znojmem tak můžeme paradoxně vděčit i železné oponě, neboť do roku 1989 se značná část krajiny v okolí řeky nacházela v zakázaném hraničním pásmu.

S ohledem na mimořádné přírodovědné hodnoty krajiny dyjského údolí byla část údolí Dyje mezi Vranovem a Znojmem roku 1991 vyhlášena za Národní park Podyjí. Rovněž na rakouské straně je vyznačené území údolí Dyje chráněno obdobným způsobem.

Kaňon Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zařezanými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními útvary, kamennými moři a skalními stěnami, zvedajícími se často kolmo nad hladinou řeky.

Východní okraj Národního parku Podyjí leží na styku dvou horopisných soustav. Český masív, představovaný okrajem Českomoravské vrchoviny se stýká s východnější Karpatskou soustavou, která zasahuje k Šatovu a Hranicím výběžky Dyjskosvrateckého úvalu. Meandrující Dyje je zaříznuta do okraje Českomoravské vrchoviny hlubokým údolím, takže se podílí na vzniku poměrně velkých relativních výškových rozdílů. Strmé údolní svahy, střídavě orientované k různým světovým stranám, podmiňují existenci jak teplomilných, tak i chladnomilných společenstev, které jako celek vykazují mimořádnou zoologickou i botanickou pestrost.

Z typických a zároveň vzácnějších živočichů lze jmenovat vydru říční, výra velkého, dudka chocholatého, skorce vodního, včelojeda, holuba doupňáka, čápa černého, užovku stromovou, ještěrku zelenou, roháče obecného, tesaříka obrovského, kudlanku nábožnou, nosorožíka kapucínka, jasoně dymnivkového, otakárky.

Z rostlin uveďme např. kosatec nízký, diviznu fialovou, tařici skalní, netřesk výběžkatý, či koniklec velkokvětý. Velké přírodní bohatství představují také jen málo dotčené světlé listnaté lesy, v nichž převažuje dub letní.

V Podyjí se též nachází množství kulturních památek, z nichž nejpřitažlivějšími jsou určitě hrady, jež v minulosti střežily česko-rakouskou zemskou hranici. Na území národního parku se nacházejí dva dříve nepřístupné – Nový Hrádek na české straně a Hardegg na rakouské straně. Hezké jsou rovněž vesnice na náhorních plošinách nad dyjským údolím, v nichž je zachována zděná architektura typická pro moravsko-rakouské pohraničí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

KOLEM VINICE ŠOBES NA VYHLÍDKU SEALSFIELDŮV KÁMEN, VINICE ŠOBES

Ostatní informace

Doporučená mapa : Edice KČT č. 81 PODYJÍ 1 : 50 000

http://www.znovin.cz/vinice-sobes-v-np-podyji

http://www.novy-hradek.eu/pamatky-okoli/