Procházka na Zlínské Paseky

Kam a jak jedeme?

Omylem natočený budík nás budí ze sna poslední květnovou neděli už v 6 hodin ráno. Za okny už dávno začal další "protivný" slunečný den, je škoda toho nevyužít a tak skáčeme z postelí a po rychlé snídani a kafíčku vyrážíme na kratší procházku Zlínem. Tentokrát se chceme toulat Jarní přírodou, naštěstí kvůli tomu nemusíme opouštět katastr města Zlína. Stačí zamířit na některou z městských periférií - největší valašské město je totiž obklíčeno malebnými kopci, loukami a lesy ze všech stran. Máti Příroda dokonce vysílá svá nenechavé prstíky či tykadélka až do samotného zlínského centra ...

Za čím jedeme?

Přes sídliště Jižní Svahy zamíříme napřed k velkému dětskému hřišti. Děcko, kopající do balónu byste tady asi hledali marně ! Zato je velká betonová stěna nad hřištěm vyzdobena díly zlínských sprejerů. Několik mladíků tady zrovna tvoří své další dílko - je třeba uznat, že mají talent a velké výtvarné nadání : tady vznikají opravdické obrazy "sgrafiti" a ne ty ubohé čmáranice, které "zdobí" opravenou fasádu blízké školy a okolních domů ...

Mezi věžovitými panelovými domy sídliště sestoupíme až dolů na Paseckou ulici. Je tu rozcestí, ze kterého vybíhá cesta do "skryté" čtvrti Mokrá. Je vzdálena asi 3 km od středu města a kdysi bývala součástí obce Mladcová, která se rozkládá na vrcholu kopce nad ní. Mokrá je tvořena dvojdomky a jednodomky, které byly vystavěny ve válečných letech ( 1940 - 41), v komunistických 80.letech zde přibylo menší sídliště a zbytek zástavby tvoří staré i nové rodinné domky a vily. Ty se spolu s garážemi šplhají po stráni až pod vrchol kopce, na němž jsou už vidět domky Mladcové a vše dneska tvoří jednotný celek.

My vyrážíme kousek po Pasecké a pak odbočujem slepou ulicí doleva směrem k ulicím Na Kopci a pod Ostrou Horku. Míjíme několik hezkých domů se zahradami, cesta končí a vzhůru na vrchol ostrohu už pokračuje jen vyšlapaný chodník. Vede ale vzhůru lesem a přes vyhlídkovou louku, ze které se nám otevírají hezké pohledy na střed Zlína a hradbu Vizovických vrchů, neobvyklé scenérie sídliště Jižních Svahů a na větší část čtvrti Mokrá.

Ještě závěrečné stoupání a stojíme na hřebenu, po kterém prochází ulice s jednostrannou řadou hezkých vilek s malebnými předzahrádkami. Květinová výzdoba se nachází hned u cesty i na druhé straně ulice. Na tuto stranu spadají dolů k Pasecké ulici Stráně pokryté loukami a sady. My ještě nakoukneme do jedné slepé ulice vlevo, kde můžeme na jednom pozemku spatřit opravdickou starou roubenou stodolu a pak pokračujeme na rozcestí pod velkým lánem pole.

Od posledního domku vlevo nás přichází pozdravit malý psík, fotíme si rozkvetlé vlčí máky a pak po silničce vpravo k nové zástavbě a k vlastním Zlínským pasekám.

Bývaly zde po Stráních v minulosti rozhozeny shluky venkovských domů s hospodářskými staveními, původně roztroušenými na západ i na východ nad hluboce zaříznutým údolím Paseckého potoka. To vše je samozřejmě už dávno minulostí - jako houby po dešti tu všude rostou - mezi starou zástavbou - domy a vilky nové, dole v údolí poblíž hospody stojí dokonce nový moderní činžový dům, na kopci zase vznikají novodové "řadovky".

Toto vše je ale obklopeno bohatou přírodní zelení a když dole pod sebou na louce vidíme sekáče trávy, ohánějící se doopravdickou historickou kosou, na člověka dýchne atmosféra dávných časů a vzpomínek - vždyť za mých mladých let byly benzínové sekačky a křovinořezy čirou utopií ! Doma v Brumově jsme měli dvě kosy a tata naučil všechny svoje tři syny "umění" kosit. Měli jsme kromě pole totiž i kus louky, naši králíci měli hlad a trávu si vyžadovali denně ...)

Pak nás čeká sestup po chodníčku k jednomu kouzelnému zlínskému zátiší - tož tady se snad fakticky zastavil čas : vedle staré roubené stodoly s rezí prohlodanou maringotkou zde v prudké stráni najdeme kapličku Panny Marie, obklopenou lavečkami. Hned pod kaplí stojí kříž s podobiznami obětí obou světových válek, o kus níž vidíme před stavením starou vodní pumpu. Když přivřeme zraky, abychom neviděli domy panelového sídliště v pozadí, tak je to tu naozaj ako na dedine ...

Pokračujeme chodníkem dolů na Paseckou ulici a pak ještě napříč sídlištěm Jižní Svahy okolo komplexu budov základní a střední školy k zbrusu novým moderním výškovým domům a odtud už cesta domů ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Protože tato několikahodinová procházka probíhala na dohled naší "domoviny", před cestou jsme se posilnili snídaní a po návratu nás čekal nedělní oběd, vyrazili jsme nalehko jen s fotoaparáty.

Hospůdek a restaurací je ale v celé oblasti dost ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Překvapila nás romantická a téměř venkovská zákoutí v místech, kde by to nikdo nečekal a také zajímavé a neobvyklé výhledy. ( Jen ty nešťastné dráty elektrického a "jiného" vedení, ztrpčujících fotografům život skoro na všech nejpůvabnějších zákoutích !!)

Ostatní informace

Tento výlet je vhodný pro všechny vrstvy obyvatelstva, protože za něj nezaplatíte ani 1 korunu !