Procházka Lanškrounem

Kam a jak jedeme?

Dnes je "zlatá neděle". V obchodech právě vrcholí předvánoční mumraj a hodní páni obchodníci lákají lid na akční ceny produktů, zaokrouhlovaných na "baťovské" numero a u těch nejdrobnějších, označených cenou např. "19.90", si už totálně zblblý národ ani neuvědomí, že je to lež jako věž : desetníkům, dvacetníkům a dokonce i padesátihaléřovým mincím už u nás přece dávno odzvonila hrana ! Po krásném balíčku pod stromeček od naší vlády - zvýšení DPH v následujícím roce - a po předchozích hektických dnech, kdy jsem s manželkou lítal po obchodech a plnil funkci himalájského nosiče se dnes s radostí uvolím stvořit nedělní oběd a nechávám Janu, ať si svoji poslední spanilou jízdu po zlínských obchodech vychutná sama. Já jsem dal péct masíčko, otvírám počítač a své myšlénky a v duchu se vracím do jednoho krásného rána naší letní dovolené, kdy jsme ráno vstali ...

... a chystali se na výlet do města Lanškrouna a k jeho Rybníkům. Po snídani jsme prošli dosud ztichlým půvabným centrem Poličky a zamířili k vlakovému nádraží. Ve Svitavách už tradičně přestup z lokálky na jiný vlak, v České Třebové se při čekání na další přípoj našla chvilka i na "kafos end cigaretos". Pak už nasedáme do dalšího lokálního vláčku, jedoucího přes Rudoltice až na konečnou do Lanškrouna.

K našemu překvapení se nádraží nachází na "kopci" a poskytuje i pod prozatím podmračenou letní oblohou skvělý rozhled nejen na centrum města - ( dalším překvapením je jeho umístění ve svahu protilehlého kopce ) - ale také na celou velikou Lanškrounskou kotlinu. Ve skutečnosti je to velmi ploché říční údolí Moravské Sázavy a je lemováno zalesněnými výběžky Orlických hor a jejich podhůří. Při pohledu na turistickou mapu člověk zjistí, že má toto město úžasnou polohu, jako stvořenou pro letní či zimní dovolenou : je odsud blízko do Orlických hor,na Králický Sněžník a do Jeseníků, blízké Polsko se také může stát lákavým cílem a k nám na Moravu je to, co by kamenem dohodil.

Město s velmi zvláštním názvem se ve skutečnosti před jeho zkomolením jmenovalo "Landeskrone"- Koruna Zemská. Ano, natolik si král cenil tohoto území na rozhraní Čech, Moravy a Slezska, když zde ve 13.století nechal zbudovat město s velkým čtvercovým náměstím a sítí pravoúhlých ulic a poctil ho právě tímto názvem. Město se stalo centrem velikého lanškrounského a lanšperského panství a později přecházelo do vlastnictví nových majitelů, z nichž třeba vzpomenout hlavně Záviše z Falkenštejna, Zbraslavský klášter a pány z Boskovic a z Pernštejna - tyto poslední dva rody zajistily díky významným privilegiím městu rozkvět a prosperitu. Co by to ale bylo za naše město, které by nebylo vážně poškozeno v 30.leté válce ?!? Však i Lanškroun si zkusil svoje - nejen Švédi, ale i císařští vojáci si dali zvláště záležet na tom, aby město co nejvíce poničili !! Obnově a následnému dalšímu rozkvětu Lanškrouna napomohli hlavně noví němečtí osadníci, ve městě se rozvíjí mnohostranný průmysl, zakládají se školy a gymnázium a o významu města svědčí i fakt, že bylo až do r.1960 městem okresním ...

Za čím jedeme?

Ještě než sejdeme dolů do městských ulic, zaujme nás veliký komplex továrních budov nad nádražím. Lanškrounský elektronický, papírenský a strojírenský průmysl prý v dnešní době zažívá takový boom, že počet obyvatel města - ( něco přes 10 tisíc ) - je pro něj naprosto nedostačující a pracovníci do místních fabrik se prý musí svážet až z 50 km vzdáleného okolí !

Tato prosperita zatím ale není moc znát na městské periférii : od busového nádraží dolů a v okolí kruhového objezdu v údolí jsou ulice lemovány mnoha nevzhlednými domy a navíc všude okolo zrovna probíhá rozsáhlá rekonstrukce chodníků. Pak už ale stoupáme jednou z ulic s mnoha obchůdky nahoru k náměstí a ráz městských stavení se obratem mění k mnohem přívětivějšímu dojmu. Vyvrcholením naší návštěvy tohoto města je určitě první pohled na nádherné náměstí, jemuž i na tu dálku dominuje pohádková bělostná kulisa budovy - ( ozářena prvními dnešními paprsky slunce nám připadá skoro jako Tádžmahal ) - umístěná v jeho středu. Teprve zblízka vidíme, že ona skvostná budova s vysokou věží a stěnami pokrytými psaníčky je "jen" budova zdejší radnice !

Pokud patří radnice v Poličce k nejkrásnějším barokním radnicím v českých zemích, zcela jistě velmi vysokou příčku českých "nej" obsadila i ta Lanškrounská - myslím tím ale umístění v pomyslném žebříčku radnic renesančních !!

Kromě této nejkrásnější městské dominanty je na náměstí k vidění budova gymnázia, měšťanské domy a nad radnicí se nachází velice hezká empírová kašna z r.1823 s vázou a delfíny.

Stoupáme hlavní ulicí s obchody na další náměstí - Aloise Jiráska - které zdobí parčík s další, tentokráte moderní kašnou a na něž shlíží vysoká věž kostela sv.Václava. V nejhořejším cípu rynku pak nacházíme objekt Městského muzea, jehož expozice se ukrývají v nenápadním objektu místního zámku a přilehlých hospodářských budov. ( Původně zde stával Augistiniánský klášter, ten byl ale přestavěn na renesanční zámek. V 17.století si tu asi někdo neopatrný hrál s křesadlem, neboť zámek vyhořel. Byl sice obnoven, ale jako nevýznamný připadl r.1928 městu, které zde o 4 roky později umístilo muzeum. Po převratu prošel velikou rekonstrukcí a dnes nás tady vítá nejen opravená patrová zámecká budova, ale i útulný dvůr s parčíkem a přilehlých hospodářských stavení, které jsou též využívány k výstavním účelům.)

Vstupenky a základní výklad dostáváme od dvou velmi zapálených a nadšených pracovnic Muzea - je moc pěkné v dnešní době potkat i takovou "bílou vránu" z řad mladistvých, v tomto případě navíc velice sličné mlaďounké kastelánky ... Po krátkém úvodu si už sami procházíme výstavní prostory a seznamujeme se s historií Lanškrouna a expozicí regionálního sklářství, pak navštěvujeme kabinet pamětních mincí a medailí Z.Kolářského. Následuje návštěva pamětní síně geniálního skladatele a pianisty J.Pravečka a úplně na závěr přecházíme do sálu, který nabízí výstavu PANENEK ! Neohrnujte prosím - vážení pánové - nad tímto nos, neboť takové panenky jste zcela určitě jistě nikde neviděli : kromě těch všelijakých klasických z celého světa sbírka obsahuje i zcela nové exponáty ve formě podob největších světových Star a kdyby nebyly tak malé, tak bychom si připadali jako v Muzeu voskových figurín ! Tyto výtvory jsou provedeny s tak dokonalou anatomickou podobou a tvary, že při pohledu na ně by nejeden z nás - "pánů tvorstva" - chtěl být na okamžik malým klukem a půjčil by na výměnu sestře své milované autíčko, jen aby si mohl aspoň na malou chviličku pohrát s takovou panenečkou ... ( Věčná škoda, že tato výstava je jen sezónní a příště už zde bude zase něco úplně jiného !)

Plni dojmů se loučíme se sympatickými průvodkyněmi a vracíme se na hlavní náměstí, abychom zde před další procházkou - ta bude k nedalekým Lanškrounským Rybníkům - někde něco pojedli a chvilku spočinuli. I ten nejkrásnější letní den se o polednách stává velice úmorným a otravným - zvláště když se venkovní teplota vyšplhá až k tropickým hodnotám ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pod renesanční radnicí se na spodním konci náměstí nachází tak trošku zvláštní pohostinné zařízení : kromě venkovní zahrádky se v interiéru nachází něco na způsob bufetu s restaurací, kavárnou a cukrárnou dohromady a navíc s překvapivou nabídkou jídla za příjemně šokující ceny ! No posuďte sami : Jana si dala hovězí s rýží a já napřed dršťkovou polévku a pak KRÁLÍKA S BRAMBOROVOU KAŠÍ. Králík byl vykostěný a toto hlavní jídlo stálo neuvěřitelných 63 Korun !!!

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Velmi se nám líbilo náměstí s neuvěřitelně sličnou radnicí a pak prohlídka Městského muzea s moc milým přístupem jeho pracovnic. Vstup na expozice zde činil třicet Korun za 1 dospělého, což je v dnešní době absolutní cenová bomba ! Městské centrum je opravdu zajímavé a kdyby to od nás nebylo tak daleko, tak bych napsal, že se sem BRZY rádi vrátíme - už jen kvůli tomu, abychom navštívili také slavnou starou hospodu Krčmu a mnohé další zajímavosti ...

Ostatní informace

Hlavní náměstí se jmenuje Markovo, ale nenese název po jednom z apoštolů, ale po slavném lanškrounském rodákovi : byl jím Jan Marek Marci a ve své době proslul - kromě jiného - hlavně jako velmi významný matematik, fyzik a astronom. Pokud si někdy pustíte slavné album od skupiny PINK FLOYD : Dark Side of the Moon neboli "Odvrácenou stranu měsíce", pak tedy vězte, že zrovna někde tam je po "lanškrouňovanovi" pojmenován jeden kráter ...