Přibyslav – historické centrum

Tipy na výlet • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Do přírody

Věž • Fotografie (9) • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Kostel Narození sv. Jana Křtitele

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Vraceli jsme se z prodloužených velikonoc, které jsme si užili. Prošli jsme si část Českomoravské vysočiny, viděli spoustu zajímavých věcí. V Přibyslavi jsme se zastavili na oběd a prohlédnout si zajímavé historické centrum.

Za čím jedeme?

Přibyslav leží na silnici ze Žďáru nad Sázavou do Havlíčkova Brodu. Údajně ho založil Přibyslav z Polné. Podle města se jmenuje i pahorkatina, která je součástí Českomoravské vysočiny. Tato oblast dlouho nebyla osídlena, ještě ve středověku zde byly hluboké lesy, kterými vedly pouze obchodní stezky.

První písemné zmínky o Přibyslavi jsou z r. 1257, kde je psáno o daru desátků ze stříbrných dolů třem cisterciáckým klášterům. Tehdy zde bylo druhé nejdůležitější naleziště stříbra u nás. Byla to však jen osada okolo přibyslavského hradu, který byl postaven na skalnatém ostrohu nad Sázavou právě z důvodu nalezení stříbrného ložiska. Právo města Přibyslav získala až v poslední třetině 13. století. Dlouho se zde však zlato netěžilo. Horníci pak odcházeli z města na Kutnohorsko nebo se přeorientovali na zemědělství a řemesla.

Bitva o Přibyslav byla poslední bitvou Jana Žižky z Trocnova. Nepadl však v boji o město, ale pravděpodobně zemřel na otravu krve po neléčeném zánětu. Okolo důvodu jeho smrti se dlouho spekulovalo, ale tahle verze je poslední a pravděpodobně správná.

Husité město dobyli a vypálili, pro výstrahu několik desítek obránců upálili. Na hradě si pak udělali svoji základnu. Jejich moc zde skončila až s koncem husitských válek – po bitvě u Lipan r. 1434. Hrad opustili poškozený, nikdo ho již neopravoval. I když ještě na poč. 16. století byl uváděn jako obyvatelný, postupně pustl a byl rozebírán na stavby domů. V r. 1547 je již o něm psáno jako o hradu pustém. Prakticky se z něho do současné doby nic nedochovalo, na jeho místě byly postaveny obytné domy. O jeho existenci svědčí pouze ulice Vyšehrad.

Od 17. století město střídala jedna pohroma za druhou. R. 1645 téměř celé vyhořelo. R. 1766 zmrzla všechna úroda, že si i osivo museli vypůjčit od sousedních obcí. O rok později opět ve městě vypukl požár, zničil 100 domů, vč. nemocnice a školy. Když se město dostalo z nejhoršího, postihl ho hladomor, r. 1821 epidemie cholery a v r. 1836 nebezpečná chřipka. V suchém roce 1842 ve městě opět hořelo.

I přes tento poněkud smutný vývoj města se zachovalo několik pamětihodností, které rozhodně stojí za shlédnutí.

Největší dominantou města je gotická věž v blízkosti barokního kostela Narození sv. Jana Křtitele. Věž je z r. 1497 a je to nejstarší dochovaná stavba ve městě. Byla součástí obranného systému. Do věže se vcházelo až na úrovní prvního patra, tj. ve výšce 7 metrů od její paty, vždy pouze po dřevěném schodišti, které se v případě potřeby snadno odstranilo. Průchod do 2. patra byl úzký, aby se nechala věž snadněji ubránit. Báň na věži je až z konce 17. století. Protože věž nepatřila ke kostelu, nebyl tehdy na vrchol báně umístěn kříž, ale hvězda. Po požáru r. 1767, kdy shořela šindelová střecha a zvony na věži se žárem roztavily, byla věž jen provizorně zakryta. Na její opravu město sehnalo peníze až r. 1803. Bylo nutno ubourat vrchní část, která byla poškozena požárem i následně povětrnostními vlivy. Věž tak přišla o ochoz, po kterém chodil hlásný. Ubourána byla i část s bytem hlásného. Nic z toho již nebylo obnoveno. Dokonce nastal problém, kam umístit hodiny, které byly skoro nejdůležitější součástí města. Podle nich se učilo ve škole, otevíraly se úřady, obchody. Nakonec se provizorně umístily do horní části gotického okna, kde jsou dodnes. Během mnoha dalších let se přidaly postupně ciferníky do oken na další tři strany věže.

Ve starých pozemkových knihách bylo vždy uváděno, že věž je ve vlastnictví města. Přepisem do nových pozemkových knih je najednou jako majitel uváděna církev, která věž pouze využívala jako zvonici. Od r. 1994 jsou ve věži dva nové zvony o váze 395 kg a 293 kg, které nahradili malé zvonky, které po požáru byly zapůjčeny okolními vesnicemi. V r. 2009 byla provedena obrovská rekonstrukce, protože bylo zjištěno, že shnilý trám způsobuje náklon věže, v té době už o 40 cm. Při této opravě byla provedena i oprava vnitřního i vnějšího schodiště, do věže byla zavedena elektroinstalace a byly podsvíceny ciferníky hodin. Při tom bylo zjištěno, že věž měří 50,3 metry. Počítá se s tím, že by mohla sloužit návštěvníkům jako vyhlídková věž. Snad je tomu tak v sezóně.

U paty věže – vpravo od venkovního schodiště je vyčnívající kamenný výstupek. Je to bývalý pranýř.

Věž je součástí hradeb, které jsou vybudovány okolo kostela. Do hradeb je zasazena i kaple, která původně sloužila jako kostnice. Ta byla v 90. letech 20. století zrekonstruována a znovu vysvěcena.

Nynější kostel Narození sv. Jana Křtitele byl postaven na místě původního menšího kostela. Za hlavním oltářem je zazděn základní kámen – bílá mramorová deska, který byl položen 1. dubna 1750. Během tří let byl kostel dostavěn. Kostel má loď ve tvaru kříže, hlavní oltář je zlacený, uvnitř je nástěnná kazatelna i nástěnná křtitelnice.

V blízkosti kostela býval hřbitov. Zachovalo se jen pár náhrobních desek, které se nachází okolo kostela. Jediným zachovaným a udržovaným hrobem je hrob faráře Jana Brůžka, který byl učitelem Karla Havlíčka Borovského.

Vedle kostela je fara z r. 1760, která slouží stále svému účelu. Koncem 20. století byla zrekonstruována, stejně jako budova bývalé školy, která stojí v těsné blízkosti, již však mimo hradební zeď.

Na druhé straně od kostela je Starý špitál, který zde nechal postavit r. 1692 kníže Ferdinand z Ditrichštejna. Proto je na čelní stěně mezi okny jejich erb. Spíš než nemocnice to byl chudobinec. Žili zde chudí lidé, které třicetiletá válka připravila o střechu nad hlavou. K tomuto účelu sloužil zhruba 250 let, pak tam bylo muzeum, dnes se tam konají výstavy a koncerty. Jeden sál je upraven jako obřadní síň.

Pod farou je středověká štola – to je nejstarší historická památka města. Byla ražena asi před 600 lety, je dlouhá přibližně 80 m. Vedou z ní odbočky, takže celá ražená štola vč. odboček měří zhruba 118 m. Pravděpodobně se však nejednalo o štolu na těžbu stříbra. Po rozborech horniny se v ní našlo nepatrné množství zinku, olova, niklu, mědi, kobaltu a stříbra. Předpokládá se, že měla sloužit jako úniková chodba ze středověkého města. Až další výzkum potvrdí přesnější stáří štoly a její skutečný důvod vzniku.

Za zmínku ještě stojí zámek, který jsme zahlédli nedaleko středu města. Postavil si ho zde r. 1560 jeden z majitelů panství - bohatý Zachariáš z Hradce - jako lovecký zámeček a letní sídlo ve stylu italské renesance. Vybudoval ho na místě bývalého hospodářského dvora. Během 18. století byl zámek barokně rozšířen. Poslední úpravy jsou po požáru r. 1847, kdy získal klasicistní podobu. Nyní jsou na zámku dvě nádvoří, původní lovecký zámeček tvoří zadní – jihozápadní část, na jejímž jihozápadním nároží se zachovala gotická křížová klenba na dvou kamenných sloupech pravděpodobně z původního sklepení. Západní strana zámku je zdobena sgrafity.

Majitelé panství se střídali. Poslední majitelka zámek po pozemkové reformě prodala Okresní správní komisi města Přibyslav, která v zámku vytvořila byty a ty pronajímala. V nejstarší části zámku byla expozice městského muzea. V současnosti je zámek majetkem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a svoji expozici zde má Hasičské muzeum. Část se věnuje i zdejšímu regionu a Janu Žižkovi, jehož socha byla odhalena r. 1957 v zámeckém parku. Zámek je chráněnoukulturní památkou České republiky.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Bydleli jsme se v hotelu Medlov nedaleko Nového Města na Moravě, kde jsme se i stravovali. Oběd jsme si dali tady na náměstí v penzionu U Kubínů. Moc jsme si pochutnali.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Mne doslova přitahovala věž. Celý areál okolo kostela je nádherně opraven. To už se nedá říct o některých domech na náměstí a v jeho blízkosti, i když i tam se najdou zajímavé domy.

Ostatní informace

Nedaleko města jsou další zajímavé objekty. Po červené turistické značce na sever se po necelých 4 km dostanete k mohyle z r. 1874, která připomíná místo úmrtí Jana Žižky. Je to kousek před obcí Žižkovo Pole.

Pokud půjdete po červené na východ, tak po necelých 3 km dojdete ke zřícenině hradu Ronov z r. 1329, kde je kamenný most přes Sázavu z 15. - 16. století.

Městem vedou i cyklotrasy. Za zmínku určitě stojí cyklotrasa podle Sázavy, která vede v místech zrušené železniční tratě. Je dlouhá 9 km, s převýšením 56 m. Vybudováno je na ní 9 nových lávek a 2 odpočívadla. Vede úvozem, po náspech, lesem i volnou přírodou, stále blízko řeky Sázavy. V létě slouží cyklistům, chodcům i bruslařům, v zimě se na ní udržují běžecké stopy.

Na výlet doporučuji rozhlednu Rosičku s hezkým výhledem, daleko to není ani do Žďáru nad Sázavou, kde je možno si prohlédnout mimo jiné i poutní kostel na Zelené hoře.

Poslední aktualizace: 8.6.2016

Přibyslav – historické centrum na mapě