Pravěk Mohelnicka

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Slavná zastávka v Lošticích • Fotografie (39) • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (39 fotografií)

Velkolepá freska

Vstoupit do fotogalerie (39 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Tak nám pomalu po 3,5 měsících končí listopad (s přestávkou asi 10 dnů prosince a cca 1 týdne ledna), jinak nevím jak mám právě končící zimu pojmenovat. Nějak jsem se minul s výpravou, ale jak jsme se v pátek domlouvali, že v neděli bude sraz na nádraží k nějakému výletu, nikde nikdo, zprávu nikdo neposlal tak co najednou s volným časem. Naštěstí už jsem se chtěl rozjet na jih pře týdnem, ale nakonec ještě nebylo tak krásně na delší jízdu, ale první březnová neděle je skutečně Jarní, tak sednu na kolo s cílem v Mohelnici. Jinak kdo není velký cyklista, může se sem dopravit vlekem, autobusem, autem – prostě město je na hlavní trati i na dálnici, takže dostupná snadno.

Za čím jedeme?

Už v loňském lednu byla ve zdejším muzeu otevřena nová stálá expozice Pravěk Mohelnicka, a protože podle referátů v místním tisku a nakonec i ze skutečnosti, že vlastně Mohelnické muzeum moc neznám, zdálo se mi vhodné tento nedostatek poněkud dohnat.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cesta ubíhala vskutku hezky, nebyl žádný prudký vítr ze všech směrů, tak už si říkám že to natáhnu přes Loštice (abych se podíval na malovanou zastávku), a tam si užít občerstvení v hospodě U Coufalů. Chléb s tvarůžkem a Plzní je vždy výborným občerstvením. (A zrovna jsem viděl na Eurosportu jak se vysekal Ondra Bank, naštěstí prý lehce.)

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pak už se obrátím na sever a vzhůru do Mohelnice. Zdejší muzeum je umístěno v budově bývalé fary. Najdeme ho tedy kousek za zdejším kostelem sv. Tomáše z Canterburry. Vnější vzhled budovy sice nepoukazuje na nějaký významný architektonický počin, nicméně původ budovy sahá snad do poloviny 13. století, kdy objekt mohl být součástí víceméně hypotetického hradu v dnešní Mohelnici. Dnešní podobu soubor budov dostal po roce 1841, kdy Mohelnici zasáhl mohutný požár. Nějaké fragmenty staršího vzhledu ovšem můžeme najít, asi nejzajímavější bude renesanční freska s biblickým výjevy, jedním z nich je Hostina v domě bohatce, kterou najdeme ve slavnostním sále, na přeneseném fragmentu pak Krista s Lazarem.

Ale k expozici. Přítomné pracovnice muzea mě ukecaly, abych se podíval i na výstavu hodin (putovní expozice byla před časem i u nás v Šumperku). V muzeu nebylo zrovna narváno, tak paní od pokladny nahradila i neexistujícího audioprůvodce, takže výstava byla s přívlastkem.

Pak už tedy ten pravěk. Nová expozice je umístěna ve sklepě muzea a dá se říci, že od prvního okamžiku se mi líbila. Sklepy bývalé fary zřejmě nesou podobu původní středověké stavby a odkryté kamenné i cihelné zdivo koresponduje s pravěkou tématikou. Expozice je vlastně rozdělená do několika tématických celků podle nálezů, které byly v okolí Mohelnice učiněny. Krajina v širokém údolí Moravy mezi svahy Zábřežské vrchoviny na západě, Hanušovické vrchoviny na severu a Úsovské pahorkatiny na východě je vcelku příjemnou a úrodnou oblastí a není divu, že jakmile sem dorazili první lidé, vcelku intenzivně zdejší zdroje využívali. Přece jen je to mírnější oblast, vůči nedalekým, ale již drsnějším Jeseníkům.

Nálezy artefaktů prozrazují přítomnost lidí již ve starší době kamenné, asi nejznámější jsou objevy v nedalekých jeskyních v Mladči, které snad sloužily jako rituální pohřebiště.

Z mladší domy kamenné jsou již nálezy četnější, významnou lokalitou je oblast u dnešní pískovny (Mohelnické jezero), kde jsou doloženy i základy pravěkých staveb, různých nádoba apod. Mladší doba kamenná zastihla už Mohelnicko jako stabilně zalidněnou oblast, kde kvetlo zemědělství ale i primitivní řemeslná výroba.

Pak už přichází doba bronzová s kulturou lužických popelnicových polí. Ta je dokumentována i celkem bohatou sbírkou kovových výrobků všeho druhu. Doba železná je zastoupená tzv. Halštatskou kulturou. To je vlastně již historicky relativně nedávná doba, zhruba do přelomu letopočtu v našich končinách žili Keltové, snad Volkové-Tektoságové. Keltové byli zruční řemeslníci, zřejmě dovednější než germánští Markomani, kteří na našem území žili v prvních staletích našeho letopočtu. V souvislosti s pádem Západní Římské Říše dochází k mohutnému pohybu obyvatel od západní Asie přes východní Evropu dál na západ, až se i na Mohelnicko někdy v 5. -6. století dostali první Slované. Tím víceméně expozice končí.

Ostatní informace

Expozice není složena jen z jednotlivých nálezů, ale i různých modelů a rekonstrukcí. K tomu najdeme i několik figurín při typických činnostech a samozřejmostí je audio či video a prezentace na dotykových monitorech.

Vstupné do expozice pravěku je za 40,- Kč/dospělí, žáci, studenti, senioři 20,- Kč, otevřeno denně mimo pondělí 9:00–12:00, 12:30–17:00.

http://www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/muzeum-mohelnice/stale-expozice/

Poslední aktualizace: 2.3.2014

Pravěk Mohelnicka na mapě