Praha pandemická

Kam a jak jedeme?

Vlakem do Prahy. Od nás (i odjinud) je to skoro nejjednodušší. V podstatě skoro pohodlně člověk vystoupí na hlavním nádraží, v podstatě v centru, Václavák za rohem, to nemají tak hezykk uspořádané některé jiné metropole.

Za čím jedeme?

Tentokrát byl pracovní den a vlastně důvod návštěvy naší metropole byl z části pracovní. Jeden náš zákazník připravuje skulpturu, která se věnuje postavě Karla IV., tímto by chtěl, ať mu něco v hlavním městě pro inspiraci nafotím. Proč tedy nespojit příjemné z užitečným.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V současné zavirované době si vlastně člověk může takřka vybírat, tedy platilo to ještě do pátku, než se zavřely opět hospody. Ač tedy podle Prymulovy tabulky restauranty nejsou úplně v popředí středisek nákazy, k uzavření došlo. Nicméně 6. října 2020 (jak se ty události valí, leckdy se zdá, že to bylo někdy před měsícem) byly ještě hospody omezeně funkční a protože čas oběda nastal v době příchodu na Malou Stranu, posloužily k občerstvení zavedené hospody U Glaubitzů (tam) a U Kocoura (zpátky).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Stopy Karla IV. musíme celkem logicky hledat v historickém jádru. Ačkoliv od jeho doby uplynulo skoro 650 let, na Karlovo působení v čele státu není problém najít dostatek důkazů.

Pro tentokrát jsem ale Prahou procházel zcela pěšky, bez použití hromadné dopravy. Celkem na první ráně je tedy výše zmíněný Václavák. Tam tedy po Otci vlasti asi nic nezůstalo, ačkoliv velké náměstí, původně Koňský trh je důsledek velkorysého založení Nového Města pražského právě Karlem IV. Takže ten jen tak projdu směrem k můstku. Ono to totiž není zas tak daleko, právě uličkou Na Můstku se projde na ulici Rytířskou, kousek za roh a je tu Stavovské divadlo. To samozřejmě s Karlem moc společného nemá, ale budova vedle ano. Bohužel divadlem poněkud zastíněné Karolinum, tedy hlavní budova univerzity. S to středověkou podobou sice příliš nesouzní, ale minimálně gotický arkýř univerzitní kaple by to 14. století mohl připomínat. Nakonec se uvádí rok 1370 a to je ještě před císařovým skonem.

Od Karolina je to kousek na Staromák (myslím že toto ležérní označení s velkým S jasně definuje které náměstí je poblíž). Letošní epidemická doba Prahu značně zbavila davu zahraničních turistů, takže slečna s vybarveným deštníkem (mírně sprchlo) se těžko dočká nějaké výletní skupiny (evidentně je to průvodkyně). Za pozornost jistě stojí poloprázdné, přesněji prázdné restaurační zahrádky (zhruba dva obsazené stoly na provozovnu). Zcela evidentně ani zlevněná Plzeň na nějakých 55,- Kč nepřitáhne spoustu žíznivců. Ani nevím, kdy jsem naposledy viděl pochodovat svaté na Orloji. Blížila se 11 hodina, tak se nás asi 30–40 přihlížejících vzorně v předepsaných rozestupech rozmístilo.

Karel IV. Je zakladatelem pražského Nového Města, tak na Karlák. V podstatě to zacházka je, takže tramvaj by se hodila, ale díky delší procházce se mi trošku otevřela obloha a na Novoměstskou radnici mi zasvítilo sluníčko. Jak historie praví, radnice byla postavena za Karlova života a patří k nejvýznamnějším gotickým budovám v Praze.

Ještě by mě sice lákaly Emauzy, ale to bych nestíhal zbytek, tak se obracím k nábřeží. V Praze je na co koukat, tady hlavně na zdobené hlavně secesní fasády, které osvěžuje Tančící dům. Bohužel takové slušné moderní architektury je v Praze stále poskrovnu.

Zadavatel chtěl ale hlavně nějaký pěkný Karlův most, takže hlavní cíl je prozatím dál. Mám to ale cestou, takže krátká zastávka na Žofíně, pak k Národnímu divadlu a přes most Legií na Střelecký ostrov. Ze severního cípu je sice most skoro celý, ale nakonec nejhezčí pohledy (na této straně, tedy levém břehu) jsou vlastně z Kampy, někde od Sovových mlýnů.

Dál samozřejmě na hrad, ale protože je to kolem sv. Mikuláše, ač s váháním, obětoval jsem stovku za prohlídku. Ta je naštěstí individuální a můžete si fotit co chcete, tedy bez blesku a stativu. Před tím jsem se ale na to pro jistotu posilnil, jak bylo řečeno U Glaubitzů.

Hrad skoro zeje prázdnotou, a tak vlastně ani nevím, jaký má význam současné úplné uzavření památek, ale když se nemáme shlukovat, tak se nebudeme. Tady jsem beztak jen vlezl do neplacené části katedrály a na něco vzdálenějšího použil teleobjektiv.

Zpátky po Nových zámeckých schodech, druhá Plzeň U Kocoura a přes Most na opačný břeh. Vlastně naposledy jsem po poloprázdném Karlově mostě šel někdy předloni, když jsme v dubnu byli na Rogeru Watersovi a bylo něco po osmé ranní hodině. Most bez těch umělců a bavičů je daleko příjemnější a navíc se po něm dá i celkem jednoduše projít. Zbyli tu snad jen dva malíři a i ten dixieland si asi přišel zahrát jen tak pro pobavení (nějaké drobné jsem tam zahodil).

Ostatní informace

U Glaubitzů necelá stovka (pivo a bramboračka), U Kocoura 45,-, vlak jsem si nechal proplatit. Sv. Mikuláš za 100. V Praze se zrovna konají výstavy faraonské a rembrandtovské, sice jsem uvažoval o jedné, ale to bych nestihl zbytek.