Plzeňské vánoční trhy.

Kam a jak jedeme?

Podmračené ráno nevěstí nic dobrého. Přesto se rozhodujeme pro výlet do Plzně, podívat se na vánoční trhy. I když tyto akce moc nevyhledávám, tak u těch vánočních dělám výjimku. Když se k tomu přidá procházka některou částí města, je celodenní výlet naplněn. Vlak ze Sušice odjíždí na minutu přesně a rychlík z Českých Budějovic, na který v Horažďovicích předměstí přestupujeme, je na tom stejně. Po necelé hodině jízdy vystupujeme na hlavním plzeňském nádraží. To se v současné době mění na moderní železniční uzel. Co napsat o městě? Stará část Plzně je oproti většině naších měst tak trochu jiná. Ulice kolem náměstí Republiky jsou jako podle pravítka a domy jsou seřazeny v obdélníkových a čtvercových blocích.. V této části nechybí ani zeleň a i nové čtvrti mají svá zajímavá místa. Město má bohatou historii, ale popisovat ji by bylo nošením dříví do lesa. Navíc je dosti rozsáhle popsaná na webových stránkách města. A naše vycházka městem může začít.

Za čím jedeme?

Od nádraží procházíme Americkou ulicí k řece Radbuze. Velké prostranství po pravé straně ulice již několik let zeje prázdnotou. Po levé straně jsou patrové domy s obchody. Za mostem odbočujeme Doprava a jdeme k budově muzea, která patří k nejhezčím ve městě. Procházíme Kopeckého sady a odbočujeme do Františkánské ulice. Po pravé straně je františkánský klášter, který patří mezi významné objekty města. Je sídlem církevního muzea. Odtud je to na Náměstí Republiky jen pár kroků. Žlutá tramvaj právě projíždí náměstím a za kolejemi je již vidět vstup na tržiště. Větřík přináší vůni klobás a zástupy lidí se rozcházejí mezi stánky.

Je tu vlastně všechno možné a popsat jen to nejzajímavější by dalo zabrat. Jedna vůně překrývá druhou a vyhrává ta od stánků, kde se prodává svařák. To se prostě nedá odmítnout a pak při srkání vařícího moku má člověk více času sledovat okolní hemžení. Nejvděčnějšími návštěvníky jsou jistě děti. Betlém s postavami v životní velikosti a řadou zvířátek je jimi obležen. Na malé vyhlídce nad tržištěm je zvon a vypadá to, že ten nápor asi nevydrží. Vánoční strom tak trochu stojí mimo pozornost, zato zvířátka v nedaleké kóji skončí s plnými žaludky. Navíc dochází ke změně počasí a náměstí je z ničeho nic zalité sluncem. Vůně oplatků nás přitahuje k dalšímu stánku. Zručný brusič skla, kovář tvarující kus železa, to jsou místa, která zaujmou. Malé jeviště je obklopené starší generací a písničky, které známe z dob hodně dávných znějí jedna za druhou. Pohodu narušuje pohled na hodinky. Jsme tu už přes dvě hodiny.

Slunce dává zapomenout, že je prosinec a bylo by hříchem nepodívat se na město z výšky. Věž katedrály je tím nejlepším místem. Na druhou stranu, kolena dostávají na hodně příkrých schodech zabrat. Konečně to mám za sebou a pode mnou se rozprostírá sluncem ozářené město. Viditelnost je skoro na jedničku a foťák je v plném provozu. Tržiště pod věží připomíná lidské mraveniště, jen vůně a hluk sem nedosáhly. Jak by také mohly, když věž plzeňské katedrály je nejvyšší v celé zemi. Dávám si dohromady jména čtvrtí a větších objektů města. Na straně věže, kam slunce nedosáhne, je zima a tak se ještě trochu ohřát a jde se dolů. Na tabulce se dočítám, že věž je vysoká 102,6 metrů. Zajít do chrámu je samozřejmostí. Do vnitřku katedrály pronikají paprsky slunce a vytvářejí nepopsatelnou atmosféru. Obcházíme chrám a zastavujeme u andělíčka, kterému svěřujeme tajné přání.

Zacházíme do informačního centra a obcházíme klidnější část náměstí. Renesanční Radnice byla postavena v 16. století. Mezi ní a katedrálou je barokní mariánský sloup. Okolní domy jsou mladšího data i tak patří k těm hezkým památkám. Z náměstí jdeme Solní ulicí do Klatovské na trochu pozdější oběd. Cestou na nádraží si ještě prohlédneme velkou synagogu. Ta patří mezi tři největší v Evropě a u nás nemá konkurenci. Divadlo J. K. Tyla bylo postavené v roce 1902 v novorenesančním slohu. Od něho procházíme Smetanovými sady. Za pozornost stoji budova kláštera Dominikánek. Z té se později stal filozofický institut, ve kterém studoval Bedřich Smetana. Dnes je zde umístěna vědecká a studijní knihovna. Prodejní stánky jsou i tady. Procházíme parkem k budově muzea a stejnou cestou se vracíme na nádraží.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na oběd jsme si zašli do asijské restaurace na Klatovské ulici. Ta je umístěna v prvním patře, v domě naproti poště. Je odtud hezký výhled na živou křižovatku, vaří tu dobře a pivo tady nemá chybu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Plzeň patří mezi naše oblíbená města, dosti často sem jezdíme. Pokaždé najdeme něco zajímavého a málokdy vynecháme výstup na věž katedrály. Je zde i spousta hospůdek a kaváren s příjemným prostředím. Prostě se nám tohle město líbí.

Ostatní informace

Tentokrát jsme z placených míst navštívili jen věž. Vstupné je 50,- Kč, snížené 35,- Kč. I když si myslím, že věž je otevřená každý den, je ale jistější podívat se předem na internet. Délka této vycházky je kolem 3 kilometrů a chodí se jen po rovině. To ostatní nechám na fotkách.