Plzeň - památky

Kam a jak jedeme?

 

Při svý první návštěvě Plzně 

https://www.turistika.cz/vylety/festival-svetla-plzen-2015

jsem se rozhodla, že se sem musím ještě vrátit a věnovat se víc památkám, který mě tu zaujaly a při únorový návštěvě jsem na ně neměla dostatek času.
Plzeň leží na západě Čech a je to čtvrté největší město v Čechách. Zajímavé je, jak se postupně vlévají čtyři řeky do jedné (Berounka) na území města. Úhlava se vlévá do Radbuzy, potom se můžeme procházet u soutoku Radbuzy se Mží a dál teče Berounka, do které se pak ještě vlévá Úslava. První zmínky o tomto městě pocházejí z roku 976. Kolem roku 1295 to byla významná obchodní křižovatka na trase z Prahy do Bavorska. Fungovala tu nejstarší tiskárna na rohu dnešní Smetanovy a Bezručovy ulice. Roku 1507 město poničil rozsáhlý požár. Sady byly vybudovány v 19. století zásluhou purkmistra Martina Kopeckého. Měšťanský pivovar byl založen roku 1839. František Křižík tu získal patent na svůj vynález obloukové lampy, zasloužil se o modernizaci veřejného osvětlení a o vybudování elektrické pouliční dráhy - ta byla zprovozněna v roce 1899. V roce 1938 byla ze tří stran obklopena Německem. Plzeň byla osvobozena americkou armádou, o čemž se za totality muselo mlčet. V 90. letech byla vybudována dálnice D5 jako spojení s Prahou a s bývalým západním Německem. Plzeň má s Prahou dobré spojení také vlakem, ale lze se dopravit i se Student Agency autobusem.
U nádraží jsem nastoupila do tramvaje č. 1 a jela jsem na Náměstí republiky, jede tam i tram č. 2. Znovu jsem obdivovala kostel sv. Bartoloměje, tentokrát jsem se podívala i do vnitřních prostor. Původně jsem plánovala i výstup na kostelní věž, ale počasí nebylo až tak ideální a tak si rozhled nechám na jindy. Na radnici jsem si prohlídla vyobrazení českých panovníků. Přečetla jsem si, že vevnitř je model historického centra, ale nešla jsem tam. Když jsem se dost pokochala náměstím, vyšla jsme na ulici sady Pětatřicátníků, kde stojí Velká synagoga. Pokračovala jsem dál kolem divadla J.K.Tyla a po Klatovské třídě až na Chodské náměstí, kde je římskokatolická farnost sv. Jana Nepomuckého. Vedlejšími uličkami jsem se dostala zpátky k divadlu a u něj jsem zabočila do Smetanových sadů. Ve vnitrobloku domů jsem si vyfotila Starou synagogu. Na Smetanovy sady navazují Kopeckého sady, kde jsem viděla sochu Josefa Františka Smetany, strýce slavného skladatele. Naproti sadům je krásně vyzdobená Měšťanská beseda. Na Smetanovy a Kopeckého sady navazují další sady. Sice byl začátek dubna a zeleň a kytky ještě nebyly úplně v plné síle, ale i tak bylo na co koukat. A pak jsem kolem Západočeského muzea zamířila k mojí oblíbené cukrárničce - kavárničce IL MIO CAFFE, kde je možnost dát si i pizzu, polívku nebo salát. Posezení bylo moc příjemný, jídlo i kafíčko výborný.
Po odpočinku jsem zamířila kolem sokolovny k soutoku Radbuzy se Mží, otamtud už řeka teče pod názvem Berounka. Počasí se výrazně vylepšilo a tak jsem se ještě prošla podél Radbuzy až k Papírenské lávce, uličkami zpátky na náměstí a tramvají zpět na vlakové nádraží. 

Za čím jedeme?

Byl to výlet čistě za památkami. I přesto, že jsem tomu věnovala několik hodin, bylo by ještě co objevovat, jenže já mám moc ráda přírodu, a tak svůj čas věnuju radši horám než městům. I tak musím říct, že se mi v Plzni líbilo, a to mi nechutná pivo - nevím proč - kdo má pivo rád, návštěva pivovaru by pro něj určitě byl další zážitek.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Byla jsem tu na jeden den, ubytování jsem nepotřebovala, jídlo a kafčo jsem si dala v IL MIO CAFFE a byla jsem spokojená.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Škoda, že dopoledne nebylo lepší počasí, ale naštěstí odpoledne už mi to vyšlo.

Ostatní informace

Všechna místa jsem viděla zvenku, nešla jsem do žádných muzeí ani na věž, takže jsem platila jen vlak a občerstvení.