Peliny a město Choceň

Kam a jak jedeme?

Naším dalším cílem je Choceň, kam přijíždíme odpoledne vlakem z Litomyšle. Toto středně velké město je důležitým železničním uzlem a má docela zajímavé vlakové nádraží : budova starého nádraží v nadzemní části dnes slouží snad už jen výpravčímu a železničnímu personálu, veškeré služby pro cestující - čekárna, pokladna atd. jsou sneseny do moderního podzemí, odkud je "katakombami" přístup i na peróny.

Za čím jedeme?

Svoji Procházku Chocní začínáme hned za nádražím, kde se pod mapkou města "chytáme" zelené tur.značky se směrovkou Na Peliny - 1 km. Stoupáme po silničce na okraj města. Vlevo vidíme bývalý tunel, který byl vyrubaný v opukových skalách a kvůli elektrifikaci trati musel být jeho strop odstraněn - výsledkem je zajímavá umělá skalní soutěska. Než vstoupíme do lesa, ještě Janě vyprávím o nešťastném inženýru Pernerovi. Tento stavitel tratě Praha - Olomouc se při jejím slavnostním otevření účastnil jízdy vlakem a velmi nešťastnou náhodou při tom přišel o život : Právě tady v Chocni se vyklonil z jedoucího vlaku a jeho hlava se střetla s telegrafním sloupem, inženýr pokračoval i po této šokující příhodě dál v cestě vlakem, ale v Pardubicích upadl do bezvědomí, z kterého už se bohužel neprobral ... ( Osud si s životy lidí někdy opravdu nevyzpytatelně zahrává !)

My pokračujeme lesem po hraně skalnatého srázu, pod námi v hloubce teče Tichá Orlice. Chodník pak schází lesem na louku s rozcestníkem, je tu přechod přes silnici a žel. trať, ve stráni nad tím vším se vypíná výrazná a nažloutlá opuková stěna. Pokračujeme po červené značce přes park Peliny k městu. Napřed po mostě přes řeku a pak už procházíme po asfaltovém chodníčku parkem s hezkými dřevinami. Procházíme sice okrajem lesa, ale máme odtud pěkný výhled i na rozsáhlou nivu se shluky stromů nebo solitéry,která doprovází zákrut Orlice. Romantickou kulisu tomu všemu tvoří nevysoký, ale strmý svah nad řekou, ze kterého místy vystupují velké skalní stěny. Přírodní rezervace Peliny chrání kromě největších opukových skal v Čechách také původní listnatý les a rostlinstvo. Je zajímavé, že všude jinde se skály nazývají skálami, v Krkonoších a Jeseníkách pak "kameny" a zdejší "svérázné" obyvatelstvo je nazývá "komíny" ! Tyto komíny dosahují výše prý až 35 m !

Po 1.5 km vycházíme z parku, po levici otevřená pizzerie, vpravo se dotýkáme Tiché Orlice, před námi za silnicí zámek, napravo vede silnice přes most do centra a tam také směřují naše kroky. Napřed kousek po nábřeží s výhledem přes hladinu řeky na zámek, bohužel protější nábřeží se opravuje. Před námi střed města, do kterého se dostáváme od Orlice téměř skrytým průchodem. Kousek po hlavní ulici a stojíme na zajímavém náměstí. V minulosti zažilo město Choceň řadu ničivých požárů, které zlikvidovaly původní zástavbu, proto se zde mnoho historických památek nedochovalo. Vyjímkou je budova radnice, která byla vystavěna už v roce 1564, ale koncem 19.století byla novorenesančně přestavěna a je nejvýraznější dominantou Tyršova náměstí. Další zachovalou památkou je mariánský sloup, údajně dosahující výše 24 m ! Jen kousek za náměstím najdeme kostel sv.Františka, který vznikl v éře baroka. Vedle stojí taktéž barokní věž zvonice, budova děkanství a špitálu. Nám se nejvíce líbilo velmi romantické zákoutíčko v rohu náměstí pod radnicí, kde je novodobá kašínka a esovitá lavice - kouzelné místečko k odpočinku ...

Vracíme se k mostu a přicházíme k budově menšího renesančního zámku z roku 1562. Vcházíme na nádvoříčko a jsme zlákáni cedulí, informující o Muzeu Podoorlicka a jeho etnografických, geologických a jiných sbírkách. Podle info má být otevřeno každodenně, "chvilku" dopoledne, v době od 14 - 16 hod i každé odpoledne. Máme ale nehoráznou smůlu - díváme se na mobil a je za minutu 16 hodin !! (Takže někdy příště ...)

Od zámku se táhne až k vlakovému nádraží velice rozlehlý anglický park. Najdeme v něm na dvě stovky různých dřevin, my procházíme ústřední alejí, něco si fotíme. Tu najednou Janě její fotoaparát nahlásí chybu karty a dá příkaz formátovat, Jana neváhá, potvrdí příkaz a tím pádem přichází o velké množství záběrů, které dnešní dopoledne pořídila v Litomyšli !!!

Jdeme na nádraží, ještě máme chvilku čas a tak beru nešťastnou manželku do nedalekého bistra na kávu a limonádu a pak už k vlaku. Napřed se přesunujeme do České Třebové, kde musíme přestoupit na rychlík z Prahy na Moravu - bohužel je to na českých drahách tak zařízeno, že většina rychlíků v Chocni nestaví, proto trochu krkolomné cestování s přestupy. My už jsme si ale zvykli na to, že služba ČD veřejnosti i kultura cestování je na prachmizerné úrovni. Bohužel - auto nemáme a ani nechceme - a protože vlakem hlavně na velké vzdálenosti cestujeme rádi, tak nám ani nic jiného nezbývá ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Zásoby poživatin jsme měli sebou, na večeři jsme se stavili "U Mašinky" v Otrokovicích. Až do pozdního večera tu mají nabídku minimálně deseti "hotovek", jídlo vždy velice dobré a levné !!!

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Choceň je zajímavým městem, škoda , že jsme nemohli navštívit Muzeum v zámku a dvojnásobná škoda, že jsme si nemohli projít Peliny aspoň na Doskočilovu vyhlídku. Nemaje sebou mapu této oblasti, ptal jsem se u mostu jedné "domorodé" ženy, jak je to daleko -"dobrá žena" odpověděla, že prý asi v půlce rezervace - a my nechtěli riskovat, že nám ujede vlak. Navíc bychom stejně teď, v době vegetčního růstu, asi ze skal moc neviděli ...Takže někdy příště. Moc se nám líbilo náměstíčko a oba parky ...

( Až na počasí s nízkou oblačností a na tu smůlu s Janiným fotoaparátem jsme byli s výletem spokojeni .)

Ostatní informace

Když jsme se dívali na cenu vstupného do Muzea Podoorlicka v zámku, museli jsme si protřít oči : Děti - 5 kč, Dospělí - 10 kč. Pokud to není vtip tak je to tedy v dnešní době opravdová rarita !!