Pardubice

Kam a jak jedeme?

Jedno z našich krajských měst jsme navštívili v čase předvánočním, kdy ale kvůli epidemiologickým opatřením bylo město skoro liduprázdné. Snad jen vánoční strom na náměstí a výzdoba na sloupech veřejného osvětlení nám připomínaly, že se blíží nejkrásnější svátky v roce.

Za čím jedeme?

Naši procházku a prohlídku Pardubic jsme zahájili u místního pivovaru. Dá se zde pohodlně zaparkovat a v podnikové prodejně lze zakoupit pivo, které nese název Pernštejn. Upomíná tak na slavný šlechtický rod, který se výrazně zasloužil o mimořádný rozkvět města mezi lety 1491 až 1560, kdy Pardubice Pejnštejnům patřily.
Naše další kroky pak směřovali Palackého třídou a třídou Míru do samotného centra. Na náměstí Republiky nás zaujala secesní budova Východočeského divadla, ale to už jsme se blížili k jedné z dominant Pardubic.
Zelená brána byla vybudována Pernštejny jako součást městského opevnění. Skládá se ze dvou částí. Na samotnou renesanční hradební bránu navazuje 59 metrů vysoká věž, která je nástavbou původní městské obranné věže z dob Arnošta z Pardubic z poloviny 14. století.
Skrz Zelenou bránu jsme pak vstoupili do srdce historického jádra Pardubic. Pernštejnské náměstí a nádherné domy na něm byly vystavěny Janem IV. z Pernštejna po požáru, který v roce 1538 město postihl.
Z náměstí jsme se vydali ulicí Pernštýnskou, aby jsme po několika desítkách metrů zabočili vpravo na červenou turistickou značku. 
Ta nás dovedla k řece Chrudimce, na jejímž břehu byla postavena na počátku 20. století další unikátní pardubická stavba. Jde o rozsáhlý areál automatických Winternitzových mlýnů. Stavbu projektoval Josef Gočár a zajímavostí je, že pro pohon mlýnů nebylo použito vodní síly z nejbližších řek tj. Chrudimky a Labe. Voda zajišťující provoz mlýnů sem byla přiváděna 10 kilometrů dlouhým kanálem z říčky Loučná, která je přítokem Labe.
Od mlýnů jsme pokračovali po červené značce až k Labi. U něj jsme odbočili vlevo a to toku řeky jsme došli až k soutoku Labe a Chrudimky. Řeku Chrudimku jsme přešli po unikátní dřevěné lávce a zamířili jsme na prohlídku nedalekého pardubického zdymadla. Stavba zdymadla s jezem, plavební komorou a malou vodní elektrárnou probíhala v letech 1964-1974. Součástí zdymadla, z něhož je pěkný výhled na již navštívený soutok Labe s Chrudimkou, je i pěší lávka, po které vede zelená turistická značka. A právě po ní jsme se zámeckou lipovou alejí v Tyršových sadech dostali až před vstup do pardubického zámku.
Pardubický renesanční zámek nechal vybudovat Vilém II. z Pernštejna na místě, kde od 13. století stával vodní hrad. Při návštěvě nezaujme nejen krásné sgrafitové zdobení čtyřkřídlého paláce, ale také důmyslný systém mohutného opevnění zámeckého areálu. To si lze projít po naučné stezce Zámeckými valy. Z informačních tabulí na NS jsme se dozvěděli vše o historii fortifikačního systému zámku, ale i o historii města a zámku samotného. Z naučné stezky si lze prohlédnou zvenčí celý zámecký areál a jsou z ní i krásné výhledy na město. 
Po prohlídce zámku jsme sešli nazpět do Tyršových sadů a kolem kostela sv. Bartoloměje, který nechali vystavět Pernštejnové v gotickém slohu s renesančními prvky jako místo posledního odpočinku příslušníků svého rodu, jsme se vrátili na parkoviště u pivovaru.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V době naší návštěvy byly restaurace a různá občerstvení uzavřena. Za normální situace ale určitě nebude problémem se někde v Pardubicích občerstvit.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pardubice jsou městem s krásným historickým centrem, moc se nám tam líbilo. Moc se nám tam líbilo.

Ostatní informace

K získání informací jsme využili informačního centra u Zelené brány. Škoda, že v době naší návštěvy byly veškeré vnitřní prostory uzavřeny.